Kdybych se zeptala náhodného kolemjdoucího, komu je určený domov pro seniory a zda nějaký zná, určitě by mi kladně odpověděl. Domovy důchodců, dnes seniorů, mají v naší zemi dlouhou historii. Jaká by ale byla odpověď na otázku, co je to zvláštní režim?

Když si vzpomenu na obyvatele našeho domova pro seniory v Neratovicích, Domu Kněžny Emmy, z doby před dvaceti lety, byli zde senioři, kteří si plánovali den, vyráželi na výlety, do divadel, na plesy, jezdili na dovolenou k moři, pečovali o zahradu nebo třeba vyrazili na výšlap na horu Říp. Postupně do domova přicházeli stále starší lidé, kteří potřebovali více pomoci a péče a hlavně lidé, kteří se přestávali orientovat ve svém životě.

Ztráceli pojem o čase, místě, kde jsou, nepamatovali si, že obědvali, nepoznávali své blízké. To byl jen začátek, postupně zapomněli, jak se o sebe postarat v těch nejzákladnějších potřebách, jak se chodí, jak se mluví, dokonce jak se polyká. Ano, řeč je o lidech trpících syndromem demence, nejčastěji z důvodu Alzheimerovy choroby. O té se již dnes mluví více, ale představu, jaké to je, starat se o takto nemocného člověka, má jen ten, kdo to zažil.

Zkrátka péče o klienty s demencí je úplně jiná. Potřebují bezpečí, nejenom jako prevenci úrazu, ale také jako prožitek. Potřebují mít důvěru ve své pečovatele, aby dokázali překonávat úzkosti, depresi a negativní pocity. Potřebují někoho, kdo porozumí jejich komunikaci, pozná z chování, z projevů, jak pečovat, podobně jako matka o dítě. Potřebují pravidelnost, protože každá změna je vyvede z míry.

K takové péči není domov pro seniory ideální. Zpravidla je zde volný přístup k oknům, dveřím, schodům, personál se střídá, pokoje jsou samostatné apartmány spojené prázdnými chodbami apod. Samozřejmě s každým prostorem lze pracovat, upravit jej, ale ideální je mít prostory navržené již při výstavbě tak, aby zde bylo možné pečovat o lidi s demencí kvalitně nejenom ve vhodném prostoru, ale i způsobem poskytované péče. Neboli péče ve zvláštním režimu.

V Neratovicích se blíží otevření nové přístavby Domu Kněžny Emmy, která bude určená právě klientům trpícím demencí. Prostory jsou navrženy jako rodinná bezpečná zázemí pro skupinky klientů, kteří zde budou trávit den, tak jak byli doma zvyklí. Podle svých možností se budou zapojovat do péče o domácnost, věnovat se oblíbeným aktivitám, procvičovat a udržovat zachované schopnosti zaměřené na prožívání radosti a spokojenosti.

Zajímavá bude však i náplň práce pečovatelek, které zde budou mít na starosti nejen péči o základní potřeby klientů jako např. hygiena, oblékání apod., ale budou se věnovat i přípravě a vedení aktivit s klienty. Zde budou moci využít své koníčky a oblíbené činnosti, chodit s klienty na procházky, hrát hry a vzdělávat se v přístupech péče o klienty s demencí. Výhodou práce bude i využití různých forem zkrácených úvazků.

Závěrem chci dodat, že dnes máme velkou snahu o to, aby lidé mohli žít a pokud možno i důstojně dožít ve svém domově, stejně důležité je podporovat jejich nejbližší a pomáhat jim s péčí doma a vytvořit společný domov pro ty, kteří mají velmi specifické potřeby a vyžadují péči zvláštního režimu.

Motto Domu Kněžny Emmy:
“Děkujeme, že nám rodiče svou celoživotní prací umožnili vytvořit podmínky pro to, abychom pro ně mohli vystavět domov, který důstojně završí podzim jejich života“.

Markéta Trejbalová, Dům Kněžny Emmy