O napojení dálnice z české strany na polskou S8 se přitom neuvažuje. V neurčitých plánech a studiích do daleké budoucnosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je jen modernizace stávající I/43, její napřímení a obchvaty. „Je to pro nás všechny nová informace. Pokud nebude vyřešena dálnice na české straně, může vést taková situace k řadě problémů. Ale řešení není pochopitelně v našich kompetencích,“ řekl Deníku starosta Králík Václav Kubín.

Automatický parkovací dům
Jak na problém s parkováním? Auto do boxu. A pak už se o vše postará robot

Každý, kdo projíždí obcemi na česko-polské hranici u Králík, si jistě všiml hustého dopravního provozu, který umocňují právě klikaté a úzké silnice Orlických hor. Nyní to vypadá, že bude ještě hůř. Polsko totiž v minulých dnech oznámilo, že prodlouží dálnici z Vratislavi až do Boboszówa, na hranice s Českem u Dolní Lipky.

Už dnes se obec potýká s hustým provozem. Ten je způsoben nejen blízkostí oblíbené turistické destinace Dolní Morava, ale také tím, že silnice I/43 je nejkratší cestou z Vratislavi do Vídně a je také oblíbenou trasou Poláků cestujících do Chorvatska.
Na ještě větší nápor, který by dokončená dálnice S8 způsobila, tak zdejší komunikace rozhodně není připravena.Uvažovaná trasa dálnice S8 z Vratislavi k českým hranicímUvažovaná trasa dálnice S8 z Vratislavi k českým hranicímZdroj: nowaruda24.pl

Nový polský úsek dělá vrásky také Červené Vodě, další obcí, kterou silnice I/43 prochází. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si starosta obce Petr Mareš.

Řešení je přitom v plánu už řadu let. V obci se nachází stavební rezerva, která počítá s roky starým plánem ŘSD. To ve svých studiích navrhlo novou silnici z Dolní Lipky, přes Červenou Vodu a Lanškroun až po Mladějov u Moravské Třebové, kde by se napojila na dálnici D35 a potažmo D43 směrem na Brno. Silnice má však být na rozdíl od polské S8 pouze dvouproudá stejně jako doposud, povede ale novou trasou mimo obce.

Poslední vlak Českých drah, který projel tzv. Kozí dráhu po celé trase Oldčichov u Duchcova - Děčín.
Neekonomické a nelogické. Starosty obcí roztrpčila plánovaná obnova Kozí dráhy

Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní LipkyUvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní LipkyZdroj: ŘSD„Je to rezerva, která blokuje dost velkou část obce,“ dodal Mareš. Zastupitelé obce jednali o vybudování nové silnice v roce 2019, zatím však bezvýsledně. „Mrzí mne, že není jasný osud rezervy pro rychlostní komunikaci od polských hranic k Moravské Třebové s napojením na D35, neboť v roce 2019 poslanec Martin Kolovratník prosazoval zrušení této rezervy včetně plánů na výstavbu,“ řekl Deníku.

Turisté ano, ale ne Václavák!

Uvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova do LanškrounaUvažované trasy dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova do LanškrounaZdroj: ŘSDNové rozhodnutí polské strany ale podle Kolovratníka situaci zásadně mění. "Ministerstvo dopravy konzistentně trvalo na stanovisku, že Polsko nemá zájem a že intenzity dopravy budou malé, proto stačí nechat plánované silniční napojení v územním plánu, a není potřeba nic dalšího dělat," vysvětlil Deníku Kolovratník. 

Modernizace dálnice D1.
Úleva pro motoristy: Modernizace dálnice D1 z Mirošovic do Hvězdonic končí

Hitlerova dálnice

Plány na vybudování dálnice z Vratislavi přes Brno až do Vídně přitom vznikly už v době druhé světové války. Trasa vedoucí přes Králíky, Červenou Vodu, Štíty, Lanškroun, Krasíkov, Třebařov, Linhartice a Městečko Trnávka byla definitivně vyprojektována v roce 1941. Z projektu však nakonec sešlo a dálnice skrz kopcovitou krajinu Orlickoústecka zůstala jen ve fázi skic a studií. Naopak v úseku od Moravské Třebové k Brnu, kde se počítá s novou tříproudou silnicí nebo rovnou dálnicí D43 doposud, jsou dodnes patrné rozestavěné mosty a náspy z války.

A prohlásil, že bude osobně žádat zahájení prací na přípravě projektu nového kapacitního napojení u Dolní Lipky na polskou S8.

Podle starosty Králík Václava Kubína je ale stavba silnic a dálnic a zlepšování dostupnosti regionu věc, která by měla být vnímána také pozitivně. Polská S8, i když by končila na hranicích, by měla pozitivní vliv na zdejší ekonomiku a turismus. „Jde jen o to, aby z toho zde nebylo spíše Václavské náměstí než rekreační oblast,“ upozornil.

Polsko chce do roku 2030 podle nového plánu investovat 290 miliard zlotých do silnic, to je asi o dvě pětiny více, než byl původní plán. A právě prodloužení dálnice S8 je jedním z nových úseků, se kterými počítá. Původně měla končit v Kladsku, posledním velkém městě na polském území. Dál k českým hranicím se měla jen modernizovat stávající silnice.

Již tak drahé pohonné hmoty také v červenci nadále zdražovaly
Ceny nafty vystoupaly na rekordní úroveň. Dál už neporostou, míní odborníci

„O silnici S8 jsme mluvili mnohokrát, ale od včerejška hovoříme o rychlostní silnici, která se dostane nejen do Kladska, ale až do Boboszowa.  Rozsah prací byl prodloužen o dalších 45 kilometrů a byly přiděleny další dvě miliardy zlotých na realizaci tohoto úseku,“ řekl poslanec Marcin Gwóźdź na setkání s polskými médii.

I v případě, že by na české straně dálnice nevyrostla, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy či Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou nejspíš jediný, kde nebude dálnice. Pro motoristy hlavně ze západní části Polska tak bude výhodnější přetrpět tento malý úsek po klikatých silnicích, než si zajíždět na ostravskou D1 nebo hradeckou D11. Od Moravské Třebové pak má vést na Brno dálnice D43, i když Ministerstvo dopravy zpochybňuje nutnost ji vést v první části úseku v plném, čtyřproudém profilu kvůli zdejší malé hustotě dopravy.

Náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš prý bude na brzkém setkání s kolegy celou situaci diskutovat. „Pokud se informace o dálnici S8 potvrdí, budeme požadovat po Ředitelství silnic a dálnic provedení dopadové studie na změnu dopravních poměrů, ke kterým by nepochybně došlo na našich silnicích II. a III. třídy i samotné navazující I/43,“ řekl Deníku.

Podle Kortyše Polsko zřejmě přehodnotilo priority a oprášilo právě projekt z doby válečné. „Od této doby se událo mnoho změn a je potřeba vyhodnotit prostupnost naším územím a strategii dopravy navazující na záměry našich sousedů, které by mohly směřovat k rychlé cestě do Vídně. Pokud se moje domněnka potvrdí, nepochybně z pozice senátora a prvního náměstka hejtmana Pardubického kraje vytvořím tlak na odpovědné instituce a organizace, aby konaly obdobně,“ ujistil Kortyš. Zda tím má na mysli vybudování dálnice i na české straně, nebo jen realizaci letitých plánů na novou dvouprodovku, ale již nespecifikoval.

Je čtyřproudovka vůbec potřeba?

Intenzita dopravy v konkrétních úsecích státovek podle sčítání dopravy v r. 2016. Nejde jako u sousední mapy o intervaly od-do, ale o konkrétní součty aut (za 24 hodin v tisících).Intenzita dopravy v konkrétních úsecích státovek podle sčítání dopravy v r. 2016. Nejde jako u sousední mapy o intervaly od-do, ale o konkrétní součty aut (za 24 hodin v tisících).Zdroj: ŘSDNynější intenzita dopravy mezi Dolní Lipkou, Králíky a Lanškrounem přitom skutečně potřebě vybudování čtyřproudovky neodpovídá. Podle posledního sčítání dopravy v režii ŘSD v roce 2016 tudy jezdilo za den v průměru jen kolem čtyř tisíc aut. Nejhustší provoz je mezi Lipkou a Králíky – kolem pěti tisíc, nejslabší pak mezi Lanškrounem a Štíty – kolem tří tisíc.

Most se staví na dvě poloviny, každá na jedné straně koridoru, které se poté spojí. Stavbu zkomplikovalo vlhké podloží.
Most u Uherska komplikuje stavbu dálnice D35. Otevře se o půl roku později

Takováto hustota dopravy odpovídá málo vytíženým úsekům silnic II. tříd. Například po státovce I/35 přes Vysoké Mýto a Litomyšl jezdí denně téměř 20 tisíc aut, dvakrát vytíženější než I/43 je i státovka I/14 přes Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou, kde se taktéž počítá maximálně s obchvaty, a to ještě výhledově.