Roman Prymula: Že by byly hospody plné lidí? To je vzdálená budoucnost

Jak to vnímá vaše rodina?
Samozřejmě špatně. Nicméně mě zásobuje potravinami a prádlem, takže v tomto slova smyslu nestrádám, ale na nic jiného nemám čas myslet. Jsem rád, když se dostanu na pár hodin do postele vyspat. Ale vím, že nejen moje rodina teď prožívá strastiplné období. Na druhou stranu mě alespoň vidí často na obrazovce.

Nyní vás bookmakeři v kurzu 1,65:1 predikují na dalšího držitele některého ze státních vyznamenání. Jak to vnímáte?
Takovéto podřadnosti v době, kdy jsme zdaleka ještě nad virem nezvítězili, neřeším. Navíc jsem ještě nikde neviděl, že by se na frontě udělovala vyznamenání před koncem bitvy. Toto tak považuji za nesmysl.

Když jsme u té bitvy. Vy jste teď mnohými chápán jako vrchní velitel. Jak moc vám k současné pozici pomohly zkušenosti z vedení hradecké Vojenské lékařské akademie?
Když to vezmu zpětně, tak toto mi pomohlo enormně. Člověk díky tomu zná mechanismy, které jsou nejen u armády, ale u celého integrovaného záchranného systému. Ten má sice svá vlastní pravidla, ale jeho dnešní role je velmi významná. Současná doba není o vědeckých pojednáních, na to máme klinickou skupinu, která řeší, jakým způsobem připravit systémy léčení, aby to bylo v souladu s nejnovějšími poznatky, ale celý ten řetězec zabezpečení, logistiky a velení. A armáda má ke krizovému řízení velmi blízko.

Neříkal jste si někdy v poslední době, že by vám bylo lépe u křivulí v laboratořích, než na tiskových konferencích?
Na to jsem vůbec nepomyslel. Bylo by ode mě velmi sobecké, kdybych utekl z boje ve chvíli, kdy tu je takto velká světová hrozba v podobě koronaviru. Prakticky celý život jsem se v rámci své profese, která zahrnuje nejenom imunologii, ale i vakcinologii a epidemiologii, připravoval na pozici epidemiologa.

Takže by bylo opravdu podivné, kdybych se té problematice nechtěl věnovat v praxi a nepokusil se zúročit své dlouholeté zkušenosti. Nicméně, ta změna , která se v mém životě nedávno udála, je samozřejmě obrovská. Někdy na přelomu února a března jsem se chystal zkrátit významně svůj úvazek na ministerstvu a věnovat se tomu, co jsem dělal dřív. Ale bohužel mě osud zavál do procesu, kdy veškeré síly vrháme do boje s koronavirem.

Hodně se mluví o lécích ze zahraničí. Z vašeho pohledu, kdy jste se podílel na vývoji mnoha vakcín, jak jsou na tom české laboratoře s vývoji léků proti koronaviru?
Máme tu celou řadu renomovaných laboratoří, kdy i Remdesivir má díky Tomáši Cihlářovi (viceprezident americké firmy Gilead Sciences a vedoucí týmu, který vyvinul experimentální antivirotikum Remdesivir) svoji českou stopu. Nyní jsme právě první Remdesivir získali a nasadili jednomu pacientovi v kritickém stavu.

Je tu však i řada alternativ. Například jsme po pozitivní francouzké studii začali na Bulovce testovat kombinaci dvou preparátů, u kterých věříme, že se díky nim bude zkracovat doba vylučování viru.

V médiích jsou stále zmiňovány prakticky jen pražské nemocnice. Jak by však v boji obstála hradecká fakultní nemocnice, které jste dlouhá léta šéfoval? A počítáte s ní do budoucna?
Hradecká fakultní nemocnice má poměrně významné infekční oddělení a počítáme s tím, že ji postupně do celého procesu zapojíme.

Nedávno se počet infikovaných koronavirem v České republice přehoupl přes magickou hranici tisíc lidí. Kdy se dostaneme na vrchol křivky nakažených?
Jsme zatím pod vrcholem ve stoupání a musíme mít dostatek sil, abychom to stoupání na vrchol co nejvíce oddálili. Jde nám o to, abychom tu křivku oploštili a neaplikovali italské a španělské scénáře, které nám ukazují, že jakýkoliv systém, když se epidemie pustí zcela bez kontroly do populace, je schopen kapacitně selhat.

Opatření proti rozšiřování koronaviru se v posledních dnech stále zpřísňovala. Kdy se budou zmírňovat?
Zhruba v polovině dubna začneme systém mírně otevírat v tom smyslu, že tu budou cílená opatření na jedince. Ale už tu nebudou taková drastická omezení, třeba pracovních aktivit. Ty chceme postupně vracet tak, aby se stát úplně neutavil.

Český člověk je tvor družný a rád si posedí s kamarády v hospůdce u piva či vína. Kdy si tak člověk vychutná ten orosený půllitr či dvojku bílého s kamarády?
Na svoji zahrádku k svému orosenému pivu si nyní může sednout sám. Ale asi se v nějakém časovém horizontu ta opatření rozevřou tak, že už tam nebude muset sedět sám, ale že tam bude moci sedět i třeba pět lidí. Ale že by to byly skupiny sta lidí v hospodě, tak to je ještě hodně vzdálená budoucnost.

A jak je to teď s testováním lidí. Budou se navyšovat?
Chceme zvýšit kapacitu tak, aby se udělalo až deset tisíc testů denně. Ale je třeba si říci, že je to věc, která bude ještě chvíli trvat, k tomuto číslu se dostaneme někdy v polovině dubna.

A s kolika počítáte nakaženými?
Je jasné, že se někdy na konci dubna budeme pomalinku blížit někde k číslu 15 tisíc. Ale na to je náš systém připraven. Pokud se nám podaří v tu dobu epidemii zastavit, tak to bude scénář optimistický. Pokud toto číslo překročíme, udělali jsme něco špatně, ale to si nemyslím. Vždyt úvodní scénáře počítaly s tím, že na konci března budou čísla čtyřikrát vyšší. Vše se však podařilo zvládnout a tyto krizové scénáře nenastanou a vše zvládneme.

Zdroj: Deník