Kliknutím zvětšíteJak v pátek oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček, onemocnění pravděpodobně na ptáky přenesly kachny z Návesního rybníka. „V chovu asi tří desítek druhů drůbeže, kohoutů, slepic, křepelek a kachen pižmových došlo za dva dny k úhynu poloviny,“ upřesnil zjištění.
VYMEZILI PÁSMA
Vyšetření provedené ve Státním veterinárním ústavu Praha potvrdilo ptačí chřipku subtypu H5N8 stejně jako u labutí na Písecku. Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda byla přijatá okamžitá opatření. „Zbytek chovu bude utracen, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V těchto pásmech budou platit mimořádná veterinární opatření,“ sdělil.
V rámci opatření SVS dojde k omezení pohybu drůbeže do a z pásem, provedeny budou i soupisy chovů a zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva. Ptačí chřipka (dříve také ptačí mor) je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k přenosu dochází především trusem. Infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných jedinců. Vysoce patogenní viry způsobují vysokou úmrtnost rizikových druhů a tím ekonomické ztráty chovatelům. Výjimečně se onemocnění může přenést na některé druhy savců.
ČEKAJÍ NA POKYNY
Jak informovala starostka Dlouhé Lhoty Ivana Vorlová, o výskytu onemocnění ví, ale dotyčného chovatele zatím nikdo nespecifikoval. „Čekáme na pokyny z veterinární správy, abychom mohli informovat občany, jak se mají chovat, aby bylo vše zabezpečené,“ zmínila. Pověřený zaměstnanec veterinární správy prý vedení obce přislíbil zaslat podrobné informace, jak mají postupovat.
Podle místního občana, který nechtěl být jmenován, má v obci, kde trvale žije kolem 160 lidí, slepice či jinou drůbež každý druhý člověk. „To víte, třicet kusů drůbeže je na vesnici běžná věc,“ vysvětlil.
DO JARA V BEZPEČÍ
Chovatel holubů Pavel Fiala se nákazy nebojí, přestože žije v Chabrovicích, odhadem tři kilometry vzdušnou čarou. „Mám holuby zavřené ve voliéře už asi od října, protože s příchodem zimy na ně útočí dravci jako krahulík nebo káně,“ popsal, že jsou jeho chovné páry zabezpečené.
Do jara je vypouštět nehodlá. „Určitě do března či dubna zůstanou zavření. Chovám například benešovské bílé, moravské pštrosy černé a další druhy,“ naznačil člen Českého svazu chovatelů místní organizace Soběslav.
OPATŘENÍ JIŽ OD ROKU 2017
V desetikilometrovém rizikovém pásmu se nachází i státní podnik Mezinárodní testování drůbeže v Ústrašicích. Jak popsal jeho ředitel Jan Tyl, preventivní opatření mají po posledním výskytu aviární influenzy před třemi lety napříč republikou nastavená celoročně. „Nyní postupujeme dle pokynů a domluvy s veterinární správou,“ řekl.
Aktuálně se zaměstnanci státního podniku starají asi o 20 tisíc slepic, 10 tisíc brojlerů ve výkrmu a 840 chovných hus. „Slepice a kuřata jsou chována v halách se zamezením kontaktu s jinými druhy ptáků. Chovné husy jsou přes den na nutnou dobu pouštěny do oplocených výběhů, jejich krmení a napájení je zabezpečeno proti kontaktu s jinými druhy ptáků,“ vysvětlil Tyl, že před snůškou je pohyb venku důležitý.
Podle jeho slov se tato nákaza vyskytuje především u volně žijícího vodního ptactva. „Migrace ptáků a koncentrace vodního ptactva v době zamrzání vodních ploch přispívá k jejímu přenosu. Hrozba přenosu na drůbež v domácím chovu může být v místech, kde dochází k přímému kontaktu s volně žijícím vodním ptactvem,“ podotkl.
Tajemník Svazu chovatelů drůbeže ČR Milan Tyller reagoval na dotaz ohledně opatření na Kachní farmě Strkov, která má na Táborsku více jak padesátiletou tradici, jen velmi stručně. „Budeme jako všichni chovatelé přijímat opatření daná Státní veterinární správou. Více se k celosvětově běžnému výskytu virů vyjadřovat nebudeme,“ uzavřel.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
