„Oslovil mě přímo pan trenér Janeček, se kterým jsem byl už delší dobu v kontaktu, probíral se mnou každičký detail,“ prozradil na úvod rozhovoru jednadvacetiletý krajní obránce či záložník. Rodák z Ostravy se jako malý stěhoval do Prahy, kde také v Bohemce udělal první fotbalové krůčky. V Ďolíčku pak prošel celou mládeží. Na prahu dospělosti zamířil do předního třetiligového klubu z Holešovic. Nyní má v plánu změnit působiště znovu a jít mimo hlavní město, o soutěžní patro níž.
Z Vltavínu už do Neratovic přišel loni v létě Lukáš Kühnel. Předpokládám, že to mohlo hrát roli i u vás…
Určitě! Kýnič mi všechny moje informace ohledně Neratovic potvrdil a zároveň mi pomohl se začleněním mezi kluky, za což jsem dost rád.
Jak dobře se znáte? A těšíte se na opětovné působení v jednom týmu?
Známe se dobře, jak už jste zmínil, tak jsme spolu hráli v Lokádě dvě sezony. Určitě se těším, protože s Lukym byla vždycky sranda a taky mi uměl mnohokrát dobře poradit.
Kdybyste se měl charakterizovat jako hráče?
Kdybych měl vyzdvihnout nějakou svoji přednost, tak je to určitě rychlost. Jsem dost týmový hráč, a proto je pro mě výkon týmu mnohem více důležitý než výkon jednotlivce. A moc tedy neumím prohrávat (s úsměvem).
V Neratovicích to nebude ČFL, ale v uvozovkách jen divize. Tak co bylo tím hlavním lákadlem?
Hlavním lákadlem bylo to, jak to v Neratovicích suprově funguje a že v posledních letech k té ČFL mají velmi blízko.
Jaké máte informace o ambicích klubu? Zkusíte v rozjeté sezoně ještě zabojovat o postup?
Pokud vím, tak Neratovice chtějí postoupit a na jaře nás čeká ještě patnáct utkání, ve kterých stoprocentně o ten postup zabojujeme.
Vltavín patří v ČFL v posledních sezonách k lepším týmům. Jak se vám v tomto kontextu odchází?
A já jen doufám, že pořád patřit bude. Vltavín mi pomohl s přechodem z dorosteneckého fotbalu do dospělého a já za to jsem strašně vděčný. Bylo to pro mě skvělých dva a půl roku, ale určitě nelituji toho, že odcházím. Samozřejmě, kdybychom loni zvládli získat titul ČFL, ke kterému jsme měli opravdu blízko, tak by se mi odcházelo ještě líp, ale to už je minulost a s tou už nikdo nic neudělá, teď jsem v Neratovicích a jsem velmi spokojený.
Na podzim jste nastoupil jen asi do čtyřech zápasů, co bylo důvodem?
Bohužel se mi už v letní přípravě přihodilo zranění čéšky v levém koleni a postupem času se to jen a jen zhoršovalo, že musela přijít dlouhá pauza. Minulou sobotu jsem nastoupil po pěti měsících do zápasu.
Nyní se už tedy zdravotně cítíte v pořádku? Koleno drží?
Nyní jsem zdravotně fit, maximálně nějaké bolístky z únavy, ale to k tomu patří. Musím zaklepat, že koleno perfektně drží.
Jak na vás zatím působí neratovický tým, co jste měl možnost vidět a poznat v přípravě?
Kluci jsou super. S většinou jsem se dost poznal na soustředění a jsem za to rád. Na hřišti i mimo něj působíme jako tým, a to je podle mě velmi důležité.
Znal jste i někoho dalšího v týmu z minulosti – případně trenéra?
Ano, trenéra jsem znal, protože jsme měli s Lokádou v každé přípravě zápas proti Velvarům, které trénoval, než přišel do Neratovic.
Jak na vás Pavel Janeček jako trenér působí?
Velice lidským dojmem, všechno říká na rovinu a ke všem přistupuje stejně. Tréninky jsou zábavné a vydatné.
Kdybyste měl náročnost přípravy porovnat třeba s Vltavínem?
Náročnost je velmi podobná. Co jsme s Lokádou běhali ve Stromovce, tak jsme s Nerátkami odběhali na soustředění, bylo to velmi náročné, ale určitě je to potřeba.
Jak vy osobně máte zimní přípravné období rád?
Osobně nemám rád umělku, ať už je to kvůli kolenům nebo kotníkům, ale to je asi tak všechno, co mi na zimní přípravě vadí. Možná ještě těch několik vrstev oblečení.
Jak se těšíte na jarní část a jaké cíle si před ní dáváte?
Už se nemůžu dočkat mistráků, strašně mi to chybí. Samozřejmě naším největším cílem je vyhrát soutěž a já budu chtít přispět nejvíc, jak budu moc.
