Jaká byla vaše fotbalová cesta do Dubče?
S fotbalem jsem začínal na Kačerově a pak jsem přestoupil do Slavie, kde jsem byl do čtrnácti. Čtyři roky jsem pak hostoval v Dukle. Tam ale pak nechtěli hráče na hostování a chtěli zapracovávat svoje hráče do juniorky. Měl jsem tehdy možnost vrátit se do Slavie, ale cítil jsem, že to není na to, abych se propracoval do nejvyšších soutěží. V té době jsem navíc dělal maturitu a chtěl jsem jít na vysokou školu. Rozhodl jsem se tedy jít do Viktorky Žižkov, kde jsem byl rok. Pak už to bylo jen po amatérských soutěžích. Královice, Motorlet, kde jsem si zahrál i divizi, a poslední tři roky Libiš. Kvůli covidu a dalším věcem jsem ale ztratil místo v sestavě. Chtěl jsem navíc dokončit vysokou školu a před čtyřmi měsíci se mi narodil syn. Proto jsem chtěl fotbal dělat už jen vyloženě pro zábavu. V zimě bych se sice měl vrátit do Libiše, ale všechno je otevřené a ještě nejsem rozhodnutý, jestli se tam vrátím.

S Dubčí vám začátek sezony zatím příliš nevychází. Po šesti kolech máte na svém kontě jen pět bodů.
Není to ono, výsledkově určitě spokojení nejsme. Já jsem přišel v létě na hostování z divize a tým se sehrává. Dubeč postoupila, když na konci minulé sezony vyhrála B třídu. Po několika letech se tak vrátila do nejvyšší pražské třídy. Nemám iluze, že bychom hráli o postup do přeboru, byť ambice do dalších sezon jsou. V téhle sezoně je to o tom, abychom hlavně udrželi A třídu. Potřebujeme se sehrát, je tu spousta nových hráčů. Nedaří se výsledkově, ale v některých zápasech jsme si to prohráli sami, když jsme nedokázali dotáhnout zápas do vítězného konce. Například remíza s Kyjemi, které jsou poslední. Dominovali jsme na balonu, Kyje z jednoho brejku daly gól a my to pak dotáhli na 1:1. Ve druhém poločase už jsme ale nedokázali proměnit šance. Nemusíme se úplně stydět za to, co předvádíme, jen to zatím není vidět v tabulce.

OP, 5. kolo: Sokol Libiš B - Sokol Obříství (1:2), hráno 17. září 2022.
Okresní fotbal: Obrat Borku kalilo vážné zranění, Ovčáry si spravily chuť

Sportu se ale věnujete dál i pracovně. Konkrétně jako novinář, že?
Je to tak, pracuju v Českém rozhlase, na kanálu Radiožurnál Sport, což je jediná čistě sportovní rozhlasová stanice v Česku. Je to fantastická práce. Vyrostl jsem se sportem, s fotbalem a teď mám možnost jezdit komentovat a dělat reportáže z fotbalu. Je to práce, kterou jsem si vysnil. Je to klišé, ale opravdu mě to hrozně baví. Doufám, že naše poslechovost bude růst a udržím si tam místo. Konkurence je veliká, máme skvělý tým zkušených rozhlasových novinářů. Začlenil jsem se do velice kvalitního prostředí, kde se můžu učit. Stanice je nová a sportů pokrýváme strašně moc. Poštěstilo se mi například dostat se na mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice, což je sport, který jsem skoro v životě neviděl. Dostal jsem ale tu možnost a jsem za tu zkušenost rád. V České televizi třeba čekáte dlouho, než dostanete příležitost dělat nějakou reportáž. Tady jsem byl pár měsíců a hodili mě do vody. Tím jsem se to učil.

Máte ještě nějaký sport, kterému se primárně věnujete vedle fotbalu?
Nemám přímo druhý sport. Spousta fotbalových reportérů, kterých je většina, pokrývá třeba i hokejovou extraligu. Pak je to takové, že když se něco namane, tak jedeme. Můžete pokrývat jakýkoliv sport. V týdnu je řada tiskových konferencí, takže jsem byl například na tiskové konferenci o orientačním běhu. Portfolio sportů se pořád rozšiřuje. Je to pro nás taky učení. Já vedle fotbalu žádný druhý sport nemám, doufám ale, že v budoucnu se dostanu i na hokej.

Zdroj: Deník

Sport jste si vyzkoušel z obou stran. Nelitujete toho rozhodnutí, že jste fotbal upozadil a věnujete se primárně novinařině?
Nelituju. Bylo to dobré rozhodnutí. Cítil jsem, že vedle mě jsou lepší fotbalisti. Když navíc vidím, jak těžké je propracovat se ze druhé nebo třetí ligy do nejvyššího fotbalu nebo do zahraničí… Kluci ve druhé třetí lize musí trénovat pětkrát týdně, o víkendu mají zápas a aby se uživili, tak musí mít ještě vlastní zaměstnání. Ne v každém týmu si můžou dovolit mít takové smlouvy, aby je to uživilo. Bylo to dobré rozhodnutí a neměnil bych.

Jak velká výhoda je pro práci novináře, že sport znáte i z té druhé strany?
U fotbalu je to výhoda velká. Situace vnímám a snažím se vcítit do toho, jak to fotbalista na hřišti myslel. Novinář, který fotbal nikdy nehrál, nad tím mávne rukou a řekne, že to bylo příšerné řešení. Já se tam snažím hledat i to, co zamýšlel. Pro každého novináře je výhoda, když dřív ten sport na jakékoliv úrovni hrál.

Divize, 7. kolo: FK Meteor Praha - FK Neratovice-Byškovice (1:2), hráno 18. září 2022.
Video, foto: Nový trenér i dresy. Janečkovu vítěznou premiéru zařídil kapitán

S velkými fotbalovými hvězdami se potkáváte nejen jako reportér, ale taky jako soupeř. Například v neděli jste si v Horních Počernicích zahrál proti Karlu Pitákovi. Jak jste si to užil?
Je to vždycky dobrý pocit, když si můžete zahrát proti takovému fotbalistovi, i když už hraje v uvozovkách jen A třídu. To, co má Karel Piták za sebou, je opravdu fantastická kariéra. Ve všech přeborech, A třídách a dalších soutěžích se potkáte se spoustou takových fotbalistů a je to zážitek. Máte k nim určitý respekt, protože je znáte, víte, co dokázali ve velkém fotbale. Můžete se něco učit i na takové úrovni.

Podstoupil jste s ním hodně soubojů. Jak těžké je odstavit ho od míče?
Hodně. Jednak teď může prodat svá kila, což říkám s nadsázkou a vším respektem. Navíc bylo vidět, že to má pořád v noze a dokáže si balon pokrýt tak, že se k němu nedostanete. Má obrovský přehled, vždycky se podívá ze strany na stranu, kde se kdo pohybuje. Dokáže si pokrýt hráče přesně z té strany, ze které potřebuje. Nepamatuju si, že by v zápase udělal vyloženou chybu, nebo že by přišel o balon. Podstupovat s ním souboje je rozhodně těžké.

I. A třída: FK Pšovka Mělník - Fotbal Hlízov (3:3), hráno 17. září 2022.
Foto: S novou trenérskou posilou Pšovka urvala bod, zachraňoval ho dorostenec

Máte nějaké vzpomínky na Pitákovu profesionální hráčskou kariéru?
Mám na něj hodně vzpomínek, protože jako mladší jsem chodil na Slavii. Karel Piták ukázal i dnes, že měl vždycky obrovský přehled na hřišti a ve středu hřiště dominoval na míči. Dokázal vždycky vymyslet něco navíc. Vzpomínám na něj jenom v nejlepším. Myslím, že má Slavii pořád v srdci jako tým, kde se mu dařilo nejvíc v české nejvyšší soutěži. Řadil bych ho mezi největší slavistické legendy 21. století.

Proti vám vstřelil hattrick a první dva góly stály za to. Nejdřív si počkal ve vápně se zakončením a pak přehodil z dálky vašeho brankáře. Jak se na to kouká, když soupeř dá takové góly?
Byla to paráda. Je vidět, jaký má obrovský klid, svoje zkušenosti v zápase prodal. Tihle hráči jsou třeba starší, nemají takovou fyzickou zdatnost a stačí jim na hřišti v uvozovkách vyklusávat. Ale svojí chytrostí si dokáže najít prostor, předvídá situace a tuší, že někteří hráči na téhle úrovni udělají v určité chvíli chybu. Počká si přesně v tom prostoru, což bylo vidět u prvního gólu. Čekal na zadní tyči, zpracoval balon, zbrkle nezakončoval, ale ještě si položil gólmana na malém vápně. To je ukázka toho, jaký má klid s balonem na kopačce. Nebylo to ale jen při prvním gólu. Ve druhém poločase mu v jednu chvíli spoluhráč vykopával míč z brankové čáry, takže mohl mít klidně 4+2. Opravdu jen slova chvály. Byl rozdílovým hráčem.

Miroslav Stoch v dresu Motorletu! Nastoupil už do utkání s Hostouní.
Motorlet vytáhl na Hostouň těžký kalibr, Miro Stocha!