Přestože je sám přesvědčený, že i v šestatřiceti by mohl na úrovni čtvrté nejvyšší soutěže pár let hrát, rozhodl se však po více než deseti letech klub opustit. Poté, co s týmem nezahájil přípravu, potvrdil, že má namířeno jinam.

Kam? „To si nechám zatím pro sebe, protože je to malé překvapení i pro ten klub,“ uvedl rychlonohý útočník, který s fotbalem začínal v nedalekých Úžicích. Před příchodem do týmu vedeného tehdy trenérem Jiřím Kafkou měnil působiště o poznání častěji.

Prošel mimo jiné Čechií Kralupy, Odolena Vodou, Blšany, Xaverovem, Vejprnicemi, Čelákovicemi a Duklou Praha v době, kdy se tato slavná značka z přeboru vracela do ligového fotbalu. Na Julisce tak přičichl také životu profesionálního fotbalisty.

Podíl na tom, že na poslední adrese vydržel tak dlouho, mají podle Josefa Kozáka kromě blízkosti bydliště také někteří členové realizačního týmu, konkrétně manažer Václav Marhan a „věčně dobře naladěný“ kustod Radek Rehák, a samozřejmě spoluhráči.

Nyní se ale zdají být jeho dny v Neratovicích definitivně sečtené. O důvodech svého rozhodnutí se samotný hráč do médií vyjadřovat nechce. „Vytížení by mohlo být o něco větší, ale není to ten hlavní důvod,“ naznačil hráč, kterému se podařilo v mistrovské soutěži naposledy skórovat v červnu 2019 do sítě Libiše.

Čím si vysvětluje tak dlouhé čekání na další trefu? „Raději nahrávám lépe postaveným spoluhráčům, tudíž jsem poslední roky hrál spíše střední zálohu a někdy i na defenzivní postu poté, co se u většiny trenérů přestal praktikovat systém se dvěma útočníky,“ osvětluje.

S nadhledem zároveň bere to, že soutěž bude s největší pravděpodobností už podruhé v řadě anulována kvůli pandemii: „V životě se stávají horší věci.“

Kde se nakonec objeví?