V předešlých třech kolech jste třikrát výrazným rozdílem prohráli. Co bylo podle vás příčinou?
Na prvním místě – máme několik hráčů mimo: stoper Šlehofer už měsíc z rodinných důvodů, střelec Jánský je zraněný, zrovna tak gólman Brožek a od druhého kola stojí i Dušek, který se zranil (plotýnky) a od té doby jsem ho neviděl. Všichni čtyři byli nositeli velké kvality. Na úrovni divize nemáme osmnáct skvělých hráčů, prostě dostávají šanci jiní. Minulý zápas s Kosmonosy, kdy to od nás mělo náboj i agresivitu, přístupem hráčů beru. Předešlé dva propadáky, to se ani nedá hodnotit… I s Kladnem jsme měli nějaké další šance a mohlo to být ještě více divoké. Ale nedáme nic. Pak stačí maličkost, gól a máme hlavy dole. To je náš největší problém. Musíme hráče probudit a začít hrát náš fotbal.

Do konce sezony zbývají tři kola… Jak z toho ven?
Říkal jsem od začátku, když jsem přišel a Libiš byla poslední, že každý zápas je play-off. Bude se bojovat až do konce a rozhodne předposlední či poslední kolo. Dostalo se nám teď do kontaktu ještě béčko Admiry, které se může posílit z áčka. My takovou šanci nemáme. Když se nám čtyři hráči zraní, jedeme na zápas se čtrnácti lidmi.

Pod sebe ovšem potřebujete dostat ještě nejméně jeden další tým z trojice Cheb, Slaný (oba o bod víc) a Štětí (+3)…
Mezi námi se bude rozhodovat. Nyní jedeme na prvního, co si budeme namlouvat, bude to obrovsky těžké. Pak ale máme doma Chomutov. Jestli se chceme zachránit, tak ho musíme porazit. Pak pojedeme hrát o bytí do Loun. Už jsem podobné stresy v závěru sezony ve své kariéře zažil. Třeba s Břevnovem jsme se zachránili v posledním kole ve Varnsdorfu, kde jsme museli vyhrát. To samé s Budějovicemi při postupu do ligy v posledním zápase s Táborskem. Musíme přežít zápas v České Lípě a soustředit se na Chomutov. Bude to pak buď a nebo. Buď si uchováme šanci, nebo jsme tam.

Máte vyhlídky, že by se někdo ze zraněných vrátil na nejbližší zápasy?
Brožek marodí už asi pátý týden a koncem měsíce by měl jít na kontrolu. Jde o tříselný úpon, to se léčí blbě. Už je to ale v nějaké fázi, tak uvidíme, co mu doktor řekne. Jánský má něco podobného. Je rovněž v péči doktorů, fyzioterapeutů, ale zatím žádný velký pokrok. Uvidíme. Šlehofer mi slíbil, že by měl začít. Nebyl teď měsíc na tréninku, což je tragédie, uvidíme, v jakém stadiu přijde. Ale dělá u hradní stráže, takže tam se snad hýbou. Je to stoper základní sestavy, který nám strašně chybí. Zvládli jsme bez něj zápas na Admiře, ale to byli proti nám v uvozovkách dorostenci. V těžkých zápasech nám jeho zkušenost v obraně hodně chybí. To samé platí o gólmanu Brožkovi. Na Kladně nám musel chytat až třetí brankář, protože dvojka Fiala odletěl na dovolenou. Neuděláte nic. Musíme to lepit. Když vám z pětičlenné obranné formace (obránci + gólman) vypadnou dva lidi, je to znát. Náhradníky máme mladé, ambiciózní, ale nemají takové zkušenosti.

A do toho se proti postaví v absolutní pohodě hrající Kladno…
Rozebrali nás úplně neskutečně. První minuta, čtvrtá, osmá, čtyřiadvacátá a bylo to 0:4. Viděl jsem od začátku hlavy dole a říkal, že takhle dostaneme deset gólů. Dostali jsme jich třináct, což se mi v životě nestalo. Po těch výkonech, co kluci předváděli, to bylo velké zklamání. Ale to jsme byli v plných sestavách. Rvali jsme se a udělali ze sedmi zápasů pět vítězství. Teď máme tři porážky, prohrát se dá, ale ne 1:13. To neberu. V dnešní době ale mají kluci zaměstnání nebo studují a fotbal je až na dalším místě. Za nás to bylo jiné. Musíme to přetrpět a zvednout hlavy.

Podívejte se na fotogalerie z utkání Kladno - Libiš:

Fotogalerie: Kladno - Libiš rekordně 13:1.


Načítám tabulku ...