Zkraje sezony hodina proti Hradci Králové, pak dlouho nic, v závěru první poloviny programu spíše kvůli personální nouzi alespoň mezi náhradníky. Sedmadvacetiletý útočník si na podzim mohl nechat o sedmnácti trefách z předešlého ročníku Fortuna národní ligy jen zdát.

„Vypadá to vždy dobře, ale pak z toho bohužel na dva tři dny vypadnu a makám na návratu. Je to jako dostávat neustále jen další klacky pod nohy. Sám jsem z toho teď vyčerpaný,“ říkal v té době ke zranění, které nechtěl blíže specifikovat.

Definitivně překonat se jej podařilo až během soutěžní přestávky. „Příprava byla extrémně dlouhá, ale dalo se to zvládnout. Až na jeden přátelák jsem odehrál i všechny modelové zápasy. Jen škoda, že zatím nemůžu najít střeleckou formu,“ vrátil se odchovanec Mladé Boleslavi do předešlých měsíců a potvrdil, že zdravotně už je v pořádku. „Je to relativně dobré, ale mám k tomu pořád velký respekt. Když jsem ale přežil přípravu, musím i mistráky,“ pousmál se.

V úvodním jarním kole nechyběl v základní sestavě Vysočiny. V duelu s posledním Vyšehradem o sobě dal hned vědět. Ve dvacáté minutě jej při pokusu o kličku v šestnáctce podrazil jeden z hostů a Ševčík z penalty otevřel skóre. „Na hřišti jsem se necítil špatně. První poločas byl z mého pohledu určitě lepší. Byla na mě penalta a hra vypadala relativně slušně,“ rekapituloval Klobása.

Na hřišti strávil 87 minut. Sotva usedl po vystřídání na lavičku, spoluhráči o hubený náskok po druhé odpískané penaltě v zápase přišli. O to mrzutější, že Slavoj odehrál po vyloučení celý druhý poločas pouze v deseti. Podle Klobásy šlo o krutý trest za nízkou střeleckou produktivitu a tak trochu i daň za nezkušenost.

„Byli jsem lepším týmem, ale nedali jsme šance a dostali laciný gól. Soupeř ve druhé půli vystřelil jednou na bránu, a to z penalty. Je velká škoda, že co si dovolíme na tréninku, nepřeneseme na hřiště,“ litoval Klobása, který patří mezi zkušenější hráče jinak mladého kádru trenéra Aleše Křečka.

„Máme hodně šikovných kluků. Myslím, že minimálně tři čtyři budou do dvou let v lize, ale musí se přestat bát některých těžších situací v zápase, ale to přijde asi až s věkem,“ uvažuje.

Uvědomuje si také, že tabulkové umístění není takové, na jaké jsou na Vysočině z předešlých let zvyklí. „Sezona je pro nás těžká, máme nejmladší tým v historii. Na jednu stranu je dobře, že kluci dostávají šanci, ale někdy si to vezme svoji daň,“ připouští.

K povyskočení z desáté příčky podle něj bude potřeba zlepšit především bilanci na domácím trávníku, kde tým vybojoval pouze pět bodů. Zbylých jedenáct zapsal na hřištích soupeřů, kde naopak patří mezi čtyři nejlepší. „Věřím, že nebudeme mít větší problémy a uděláme radost našim fanouškům,“ zakončil Klobása.