Někdejší kormidelník tehdy druholigových Neratovic, Xaverova, Olomouce, později boleslavské mládeže a naposledy pražského Motorletu v divizi se k trénování vrací po více než deseti letech a vůbec poprvé na úrovni krajské soutěže. S posledním týmem tabulky už zahájil zimní přípravu.

„Jsem rád, že jsem dostal nabídku. Budu se snažit dělat fotbal co nejpoctivěji, aby to kluky bavilo a přinášelo to i výsledky,“ říká šestapadesátiletý stratég, který se na trenérskou dráhu vydal nedlouho po skončení té hráčské v nejvyšší soutěži (Cheb, Bohemians, Dukla).

Proč jste vlastně s trénováním skončil a nechybělo vám za těch X let?
Chybělo, ale měl jsem docela dobrou, ale na druhou stranu i časově tak náročnou práci (v reklamní agentuře), že nešlo dělat ani sebemenší soutěž. Během poslední štace na Motorletu, kdy jsem šel nejdříve na pár zápasů zachránit divizi, což se podařilo, jsme další rok už postupovali do ČFL. Po podzimu jsem to ale po dohodě s tamním vedením ukončil. Nešlo to už časově stíhat, navíc jsem dojížděl z Mladé Boleslavi, kde bydlím.

Nyní jste tedy bez práce?
Ano. Ke konci loňského roku jsem to po sedmnácti letech a třech měsících ukončil a jsem nezaměstnaný (smích). Takže jednání o návratu k trénování poté, co jsem dostal nabídku, za kterou jsem rád, bylo hrozně jednoduchý.

Milan Kormaník při přebírání ocenění z rukou reprezentačního trenéra Jaroslava Šilhavého.
Kormaník převzal cenu od Šilhavého. Možná se začíná doceňovat naše práce, říká

Jediný bod na kontě a dvouciferná ztráta na udržení se po podzimu jeví jako téměř nesplnitelná mise směrem k záchraně. Pokusíte se o zázrak?
Že bychom měli jako hlavní cíl záchranu, takové cíle si nedáváme. Chceme, aby nás fotbal bavil, dělali jsme ho poctivě a měli z něj všichni radost. Když se zachráníme, bude to super. Když ne, svět se nezboří.

Až dosud jste trénoval od divize výš. Jste připravený na přece jen nižší úroveň?
Nejsem a uvidím, co to přinese. V rámci možností a pokud to podmínky povolí to chci dělat stále stejně. Beru, že kluci chodí do práce a do škol, ale to bylo v Motorletu taky. Tady je to něco obdobného, i když kvalita samozřejmě nemůže být taková a hráči se shánějí hůř než v Praze, kde máte Spartu a Slavii a Motorlet měl možnost sáhnout po mladých, kteří se nedostanou do jejich kádrů. Tady je oddílů hodně a všichni se v podstatě upínají na FK a pak to jde posloupně přes divizní týmy jako Kosmonosy, Horky, přeborové Dobrovice a až pak jsme my. Uvidíme. Začali jsme trénovat čtyřikrát týdně, což bych chtěl v přípravě udržet. Ve středu máme třetí trénink a účast byla zatím hojná – osmnáct a čtrnáct lidí, za což jsem rád. V pěti šesti by to bylo špatné.

Bavil jste se s vedením o příčinách tak žalostně špatného podzimu?
Samozřejmě bavil, ale moc se k tomu vracet nechci. Řekl jsem i vedení, že co bylo, mě v podstatě nezajímá. Pojďme sehnat hráče, nejen kvantitu, ale ideálně i trochu kvality, aby nás bylo alespoň nějakých osmnáct dvacet. Aby když do toho pár lidem přijde práce, škola, což beru, měly tréninky i nadále nějakou kvalitu.

Janu Matuchovi (druhý zleva) se střelecky dařilo už během působení v Libiši, v Tuhani na podzim své kanonýrské vlohy jen potvrdil.
Vítěz ankety Matucha: Lepší kariéru zhatil pes, zahrál si se Sieglem i Kollerem

Nějakou novou posilu už jste si přivedl, nebo zatím jen mapujete?
Není to mapování. Máme vytipované kluky. Dva už mi dali košem – logicky chtějí jít výš. Ještě se ale rozhlédnu, do 12. března, kdy snad začíná soutěž, je ještě relativně dost času. Osobně bych rád vytvořil osu brankář – stoper – záložník – útočník, která by svou kvalitou převyšovala I. A třídu.

Dají se ještě využít v tomto směru kontakty, které jste získal před lety?
Určitě a obvolávám je. Ale spíš je mám na kluky hrající výš. Pak mám hodně Prahu, což je zase složitější s dojížděním. Ideální je pro nás někdo z okolí.

Poslední otázku bych rád stočil na Neratovice, kde pokračuje v rodinné tradici váš syn…
Je bohužel zraněný, což ho velmi mrzí, protože se hodně těšil. Má snad už třetí operaci křížových vazů. Ale před Neratovicemi smekám. Nejen, že jsou srdeční záležitostí celé naší rodiny, ale hrají o postup. Vždy jsme říkali, dělejme to, na co máme. Když bylo na druhou ligu, hrála se druhá ligy, teď se hraje divize, ale opravdu bych jim upřímně přál, aby se dostali do ČFL. Na druhou stranu to není otázka života a smrti.


Načítám tabulku …