Vy jste nasbírali spolu se Slaným nejvíce bodů. Těžko asi hodnotit sezonu jinak než kladně….
Kladně jí můžeme hodnotit z mnoha pohledů, pro mě je však jeden pohled zásadní a to je návrat hráčů, kteří nám s postupem do krajského přeboru pomohli – Petr Touš a Jiří Puk. Poté příchod nového trenéra, který vtiskl mužstvu tvář, následně příchod posil, které ihned do mužstva zapadly, herní projev, bodový zisk a z toho všeho se nám 17. listopadu podařilo skončit v tabulce krajského přeboru na prvním místě. Může si fotbalový funkcionář přát něco více? Myslím, že ne.

V minulé sezoně jste se zachraňovali do posledního kola. Tohle musí být příjemná náplast na loňskou sezonu, že?
Po celé léto jsme sháněli hráče právě proto, abychom se bojům o záchranu vyhnuli. Asi tři půlroky po sobě jsme vždy sháněli sedm až osm hráčů. Byla to neuvěřitelně náročná práce. Já už konečně doufám, že mě čeká krásná zimní přestávka bez stresu a už se těším na zahájení zimní přípravy.

Takže si to užíváte?
Je to příjemný pocit. Hlavně v tom, že nás ještě čekají nějaká posezení s týmem před vánocemi, pak doufám během vánoc a tradiční tmelení kolektivu na horách.

V letní přestávce jste opět učinili v kádru řadu změn. Co bylo nejzásadnější?
Po špatné minulé sezoně nám bylo jasné, že je mužstvo třeba posílit o kvalitní hráče. Už ke konci předešlé sezony jsme začali oslovovat hráče, kteří by měli zájem u nás hrát. Jako už po několikátý půlrok jsme provedli několik schůzek a postupně dávali mužstvo pro podzimní část dohromady. Ještě v průběhu podzimu jsme mužstvo doplnili o dva hráče. V začátku přípravy se nám výsledkově moc nedařilo, ale zápasy nám postupně ukazovaly, který post je potřeba posílit. V kvalitu kádru jsem vždycky věřil a na poslední přípravný zápas se Sokolčí jsme už měli mužstvo připravené. Tradičně kvalitnímu soupeři jsme dali osm branek. Tady začala naše cesta úspěšného podzimního tažení.

Přišel také nový trenér a vše začalo na hřišti fungovat. Jak velkou zásluhu má na umístění kouč Šmejkal?
Pokud jsem v předešlé otázce neodpověděl, co bylo nejzásadnější, tak tady se to přímo nabízí. Samozřejmě to byl post trenéra. Zdeněk Šmejkal od nás dostal volnou ruku k výběru hráčů a zároveň podzimní cíl, pohybovat se na hranici třiadvaceti bodů. Příchodem Zdeňka se změnila atmosféra v mužstvu, a to byl první předpoklad. Rapidně vzrostla tréninková účast a morálka po předchozím trenérovi. Byla radost koukat na trénink s devadesátiprocentní účastí hráčů A týmu. Tréninky byly zábavné, ale závěrečná hra hodně vyhrocená, která někdy málem skončila rvačkou, ale to k fotbalu patří. Sešla se fantastická fotbalová parta a nejen podle mého názoru, jednoznačně kádr, který v Poříčanech nikdy nebyl. Také tomu odpovídají výsledky. Co mě těší nejvíce, je předváděná hra. Zdeněk je trenér podle mého gusta, žádné betonování a hra na nulu, ale aktivní napadání ve více hráčích a útočná hra.

Přišel kanonýr Nádeníček, který skóroval šestnáctkrát. Je to hlavní strůjce vašeho úspěchu?
Bohumil Nádeníček byla naše první posila, vlastně jsme se dohodli s ním i vedením Horek již po našem vzájemném posledním zápase loňské sezony, kdy nám vstřelil čtyři branky. Jsem moc rád, že působí v našem klubu, je to rozdílový hráč, vynikající fotbalista. Jeho příchodem vzrostla naše útočná síla, ale já ho musím hodnotit i po jiné stránce. Obrovský bavič a tahoun v kabině, na tréninku, to jsou jeho další klady. V kolektivním sportu nerad hodnotím jednotlivce, takže ho můžu zmínit jako významného strůjce našeho úspěchu ale ne hlavního. Máme velkou kvalitu v brance, v obranné činnosti, záloha a celé to zakončuje právě útok. Po dlouhé době máme i kvalitu na lavičce a všichni hráči, kteří se zapojili do hry, napomohli prvnímu místu v tabulce. A já, funkcionáři a naši fanoušci jim za to děkujeme.

Jaké jsou klady a zápory podzimní části sezony?
Žádné zápory jsem v podzimní části sezony nepozoroval. Těch kladů bylo mnohem více. Mužstvo i hru už jsem zmínil. Mě osobně moc těší, že jsme vrátili našim fanouškům radost z fotbalu. Měli jsme největší návštěvnost v celé soutěži. Naši příznivci nás hojně podporovali i na venkovních zápasech. Vybavuje se mi jeden moment. Po prohraném domácím zápase s Kutnou Horou v předposledním kole, kdy jsme inkasovali z penalty, dokázali jsme do poločasu srovnat. Ve druhém poločase jsme brzy obdrželi červenou kartu a i v deseti jsme hráli na vítězství. Osm minut před konce jsme inkasovali od kanonýra Kacafírka a i po této brance jsme měli ještě dvě příležitosti na srovnání. Po prohraném zápase naši hráči padli na zem. Naši fanoušci začali skandovat „Děkujeme za podzim“, to byla, myslím, největší odměna a já i naši hráči za ní děkujeme. Musím ještě zmínit Štěpána Kacafírka, co napsal po tomto zápase, a to, že i v deseti jsme hráli na výhru, nebránili remízu, a i když jsme prohráli, tak se tento přístup cení. Za nás mu zase můžeme vzkázat, že je nejenom vynikající fotbalista, ale i tvrdý a čestný soupeř a proto před jeho slovy na naši adresu klobouk dolů.

Bude na jaře vaší prioritou postup do divize?
Primární cíl pro rok 2019 je pro nás rekonstrukce zázemí. Chápu, že jsme za to, a oprávněně, od soupeřů kritizováni a budeme se snažit toto změnit. Jsme sice po půlce sezony na prvním místě, ale máme před sebou patnáct zápasů, bodový rozdíl je minimální a bude záležet, jak přes zimu ostatní mužstva posílí. Náš cíl je hrát v horní polovině tabulky a mít herní projev minimálně tak jako v podzimní části. Pro mě jsou aspiranti na postup Slaný a Lhota.

Střelci týmu
16 – Nádeníček
5 – Janda
5 – O. Puk
4 – Šmidrkal
4 – Gajdasz
3 – Touš
2 – Červený
1 – Hamada
1 – Zdeňka

Brankáři s nulou
2 – Janocsko