„Ze začátku jsem moc nekopal, měl jsem nějaké zdravotní potíže. V posledních třech zápasech mě ale Dan (Kaplan – trenér) začal stavět, protože je nás i celkem málo. Posbíral jsem asi devět asistencí a teď mi to tam i napadalo. Zaplať pánbůh za to,“ osvětlil ofenzivní fotbalista, co předcházelo po čase další explozi jeho střeleckých sazí.

Co ho hattrick plus jedna bude stát do týmové kasy, se prý dozví asi až na dokopné za dva týdny. „Nechodím příliš na tréninky, jen na zápasy, na rozlučce tak na mě Jarda Emmer, který má naši kasu, vždy vytáhne tisícové částky. Určitě mi tam něco naúčtuje a to asi i za tento článek, pokud vyjde."

Čtyři góly v utkání nebyly pro dvaatřicetiletého borce něčím úplně novým. Poštěstily se mu a možná i o jeden víc už za Všenory, odkud do Nelahozevsi před třemi roky tehdy ještě do B-třídy přešel. „Dlouho se mi teď nic podobného nepovedlo, ale byl to ten zápas, kdy jsem mohl dát gólů klidně i sedm,“ culil se Jakub Kučera.

Svými góly řídil obrat výsledku. Úvod totiž vyšel lépe celku z Rakovnicka. „Byli jsme vlažní, nevyhrávali souboje a z ojedinělé akce dostali gól. Od poloviny poločasu jsme je ale začali přehrávat,“ liboval si hráč, který z převahy dvakrát těžil ještě do půle. „Gólem na tři-jedna jsme je asi zlomili, pak už to byla taková exhibice,“ popisoval povedený zápas.

V bývalém angažmá hrál ve stejné soutěži jako Dynamo pravidelně o čelní příčky, sám si pak vybavuje sezonu, v níž nastřílel i 22 branek.

Ne náhodou. Vždyť v mládeži prošel Slavií, kde dokonce už jako patnáctiletý podepsal profesionální smlouvu. Na nejvyšší úroveň se ale v mužích asi i kvůli zraněním nakonec nevydrápal – na rozdíl od ročníkových vrstevníků Pekharta, Necida, či Váchy.

Pro Jakuba Kučeru byly maximem starty ve třetí lize. V pouhých dvaceti pak musel kariéru na několik let úplně přerušit. Za vším byly potíže s koleny. „Po úraze mám umělou čéšku i plastiku vazu,“ přiblížil. Restart už jen na amatérské úrovni pak prožil především ve Všenorech, po nichž se už ale v krajském fotbale slehla zem a nyní působí pouze na okresní úrovni. Do Dynama se dostal prostřednictvím Jana Vorla, s nímž se potkal nejen ve Všenorech, ale předtím i v pražské Dukle.

V jednom týmu s bráchou

Přestože v letošních třinácti kolech tým posbíral srovnatelně bodů jako loni v úvodních osmi do přerušení, drápe se aktuální úspěšnou sérií znovu do popředí. „Měli jsme letos výpadky, kdy se nám nepovedly tři zápasy za sebou. V posledních pěti ale máme jedenáct bodů, porazili jsme i vedoucí Doksy, remizovali v Klecanech i v Podlesí. Doma to válcujeme. Třiadvacet bodů je hezkých,“ chválí bilanci před finišem podzimu.

Během něj v jednom mužstvu po čase znovu nastupuje i po boku o dva roky staršího bratra Ondřeje. „Je to posila – zkušený fotbalista. Určitě nám vzadu pomohl. Jsme na sebe zvyklí, zároveň si v zápase asi i nejvíc nadáváme. To jsou ale takové sourozenecké války,“ pousměje se.

Že byste si oba na hřišti spletli, nejspíš nehrozí. „Jsme úplně jiní,“ odkazuje Jakub nejen na odlišnou výšku urostlejšího sourozence, ale i posty v sestavě. „Dost často někdo ani netuší, že jsme sourozenci. I na Dukle to zjistili až po nějaké době.“

14. kolo: Vestec – Libušín 1:1 (55. Hendrych – 17. Obradovič), Jíloviště – V. Dobrá 5:1 (5. a 89. V. Janoušek, 23. Wágner, 65. Walter, 70. Pospíchal – 53. Hrubý), Sp. Příbram – Chlumec 5:2 (42., 61. a 87. Slepička, 6. Vošmik, 76. Češka – 10. a 22. Šedivý), Klecany – Votice 3:0 (31. a 87. Smíšek, 25. Malý), Nelahozeves – N. Strašecí 6:2 (28., 30., 60. a 75. J. Kučera, 68. a 70. Kochman – 14. a 87. z pen. Krupička), Doksy – Podlesí 3:2 (12. Nesládek, 38. Balík, 73. Čampulka – 36. Šlapák, 78. Drašnar), SK Rakovník B – Sedlec-Prčice, Mníšek p. Br. – Zdice


Načítám tabulku ...