Pavle, jaké to bylo nastoupit proti tátovi?
Pojali jsme to spíše jako exhibici než rivalitu. Takže jsem nějak nevnímal, že proti stojí táta, naplno jsem se věnoval zápasu.

Už jste proti sobě někdy v nějakém utkání stáli?
Pouze v přátelském, zrovna proti Holubicím. V mistrovském to bylo poprvé.

Proběhlo nějaké hecování před zápasem?
Myslím, že jsme se před zápasem nehecovali. Roztrénování jsme měli společné, před zápasem jsme si popřáli hodně štěstí a po zápase se společně vyfotili.

Brankářský talent se u vás dědí, že?
Asi nejspíš jsem něco málo podědit mohl. Děda chytal třetí ligu v Kralupech a táta byl ve Spartě.

Byl pro vás váš táta vzorem?
Každý otec by měl být pro svého syna vzorem, můj táta pro mě vzorem byl a já se zase budu snažit být vzorem pro mé děti.

V čem jste jako brankáři stejní a naopak jiní?
Těžké soudit. Táta je určitě zkušenější brankář. Stejní nejspíš budeme v tom, co nás trénoval děda nebo jsme trénovali společně. Budeme mít stejný brankářský styl. V čem jsme jiní? Myslím, že táta je v některých situacích výbušnější.

Kdo měl v utkání více práce?
Oba jsme měli mnoho povedených zákroků, já měl navíc i hodně vybíhání kolem vápna.

Která situace pro vás byla v utkání nejošemetnější?
V zápase byla určitě jedna, která mi bude ležet v žaludku. A to když jsme inkasovali branku v 76. minutě. Přišla střela za velkým vápnem, mě na brankové čáře strkal dlouhou dobu protihráč a díky tomu jsem nedosáhl na míč. Jelikož byli všichni naši hráči na úrovni penalty, tak by to měl být alespoň ofsajd, když už ne faul na brankáře. Za sdělení svého názoru směrem k rozhodčímu jsem poté dostal žlutou kartu.

V utkání jste uhráli první tříbodovou výhru v sezoně, pokud nepočítáme tu anulovanou s Benátkami B…
Určitě nás to těší, popravdě už bylo načase.

Jak se výhra zrodila?
Zápas byl vyrovnaný, na obou stranách bylo hodně nepřesností v přihrávkách a také podobný počet šancí. Z naší strany to byl vybojovaný zápas, musím pochválit kluky, kteří nechali na hřišti vše. Naše snaha byla odměněna dvěma brankami.

Může výhra nějak změnit ne moc dobré vyhlídky směrem k záchraně, nebo jste svým způsobem už smíření se sestupem?
Popravdě musíme být realističtí a podívat se na tabulku. Naše šance na záchranu jsou minimální, ale nic nevzdáváme. Osobně bych rád zůstal v krajské soutěži.