Před Řepínem střílel za kluby z Boleslavska v I. A třídě, není tak divu, že ve druhé nejnižší třídě vyčnívá. Přesto byla i pro dvaatřicetiletého Adama Sítaře pětinásobná radost během utkání na hřišti loni ještě jednoho z předních celků soutěže nadstandardním počinem.

„K tomuto úspěchu mi ovšem dopomohl tým, kterému patří velký dík, a také to, že soupeř byl oslaben o některé hráče základní sestavy,“ řekl k tomu, že sám zařídil polovinu z kulaté desítky v síti Lobkovic.

Do Řepína přišel loni v zimě z Pěčic. Pojítkem byl jeho současný spoluhráč a kamarád Antonín Kiceluk (v sezoně 21 branek), s nímž právě v tehdy ještě v A-třídním klubu dříve působil. „Oba nás oslovil jeho táta, který v Řepíně trénuje. Vzhledem k časové vytíženosti a zdravotním problémům jsme s nabídkou souhlasili,“ vrátil se Adam ke svému příchodu na Řepín.

close Adam Sítař (vlevo) se svým řepínským spoluhráčem Antonínem Kicelukem a dcerami info Zdroj: archiv hráče zoom_in Adam Sítař (vlevo) se svým řepínským spoluhráčem Antonínem Kicelukem a dcerami Vesnička na pomezí Mělnicka a Boleslavska se tak stala jeho několikátou fotbalovou zastávkou v kariéře. S fotbalem začínal v rodném Tišnově. Putování za prací jej později přivedlo z jihu Moravy až do středu Čech a zakotvil v Mladé Boleslavi. „Domů na Moravu, odkud pochází i moje přítelkyně, jezdíme, co dovolí volný čas,“ přiblížil hráč, který kopal za Židněves, Městec Králové, Libáň, Kosmonosy, Dolní Bousov a Pěčice.

Nejvýš hrál už zmíněnou I. A třídu, ve které strávil přibližně šest sezon. Svůj největší sportovní úspěch spojuje s futsalem, kterému se věnoval v ranějším mládí. Hrával juniorskou ligu za Hellas Brno. S týmem, který vedl jako kapitán, se stal vicemistrem republiky. Z fotbalových štací pak nejvíce vzpomíná na mateřský Tišnov.

V Řepíně se podle vlastních slov plánuje zdržet. „Kdo ví, čas a zranění nezastavíš a možná to bude má poslední štace,“ řekl a přiznal, že v čase se na hřišti proměnily jeho hlavní zbraně. „Dříve to bývala rychlost a tvrdost, bohužel s věkem přišla i kila navíc, tak jsem se musel přizpůsobit a momentálně je mou silnou stránkou držení balónu a výběr místa,“ hlásil s úsměvem.

V řepínském týmu se cítí spokojený a má za to, že do kabiny zapadl. „Tohle je spíš otázka na kluky… Ale máme skvělou partu. Zápas od zápasu šly výkony a sehranost nahoru. Myslím si, že předvádíme pěkný fotbal,“ vyjádřil se k týmu.

Pohled na tabulku mu dává za pravdu. Jediná jarní porážka orámovaná devíti výhrami posadila loni až sedmý tým do čela – s aktuálně už pětibodovým náskokem na druhé Veltrusy. „Jdeme si zápas od zápasu za vítězstvím. Pevně věřím, že první místo už dotáhneme, i když nás na závěr čekají ještě těžcí soupeři,“ připomněl souboj v Dolanech a Veltrusech v posledních kolech. A jak na něj zapůsobila mělnická okresní soutěž? „Je to jen o třech a čtyřech týmech, které chtějí hrát fotbal,“ odpověděl.

Pokud Adam Sítař zrovna nehraje fotbal, snaží se ve volném čase věnovat rodině a zelený pažit pak mění za kurt. Starší dcera totiž hraje závodně tenis.

Připomeňte si podzimní "mlhavý" duel Řepína a Dolan: 

Fotogalerie: III. třída: Řepín - Dolany


Načítám tabulku ...