Petr Patera se před sezonou po třech letech ve Vysoké vrátil do Dolních Beřkovic. Na okrese ale typický fotbalový zakončovatel prošel ve své kariéře mnohem více klubů. Povoláním městský strážník v Mělníku chce hrát, dokud mu to zdraví dovolí.

Na turnaji (rozhovor vznikl v rámci Zaměstnanecké ligy Deníku, kde Petr Patera reprezentoval Město Mělník), jste ukazoval, že máte do fotbalu stále velkou chuť. Jak se udržujete?
Chodím pravidelně na tréninky. Kromě mistrovských zápasů jezdím hrát i za Bukanýry soutěž Mladoboleslavského deníku, i když ta je teď kvůli koronaviru stopnutá. Domácí hřiště máme právě tady v Benátkách.

Na Mělnicku jste už prošel pořádnou řádkou týmů (EMĚ, později Beck, či FC Mělník, mezitím Ovčáry, Lobkovice, Lužec, Velký Borek, Pšovka a naposledy Dolní Beřkovice a Vysoká). Na které období nejraději vzpomínáte?
Myslím, že všude to mělo své krásy i zápory. Rád vzpomínám na angažmá v Ovčárech, kde byla fantastická parta a vykopala se díky tomu i vyšší soutěž. Vrátil jsem se tam na přání pana Ondráka několikrát a byl tak u postupů z okresu i z I. B třídy.

S Beřkovicemi jste po úvodních dvou porážkách konečně zabrali, že? (po šesti kolech tři výhry)Zadařilo se. Myslím, že máme výborné mužstvo a hráče. Bohužel v některých zápasech ještě vázne koncovka.

To je svým způsobem i vaší starostí, když jste jedním z útočníků…
Jsem vepředu, ale v zápasech teď spíše střídám, což je i kvůli vytíženosti a práci. Snad se to ale zlepší. Myslím, že patříme do vrchní části tabulky.

Berete jako zkušený hráč roli střídajícího žolíka?
Ale jo. Snažím se klukům pomoci a předat zkušenosti.

Jak dlouho byste ještě chtěl hrát?
Dokud drží zdraví, tak by měl člověk hrát. Chuť je pořád. Okolo fotbalu má člověk spoustu příjemných lidí a kamarádů, není proč to vzdávat.