Ještě do roku 2019 na sebe tamní klub upozornil maximálně disciplinárku nějakým excesem během zápasu. V polovině sezony nejnižší třídy jako kdyby někdo mávl kouzelným proutkem. Tým směřující od jedné porážky ke druhé a ještě vyšší se po obměně kádru už hodně dlouho veze na vítězné vlně.

Z posledních 45 mistrovských zápasů odcházel s prázdnou jen pětkrát. Daří se mu i ve třetí třídě, kde po postupu hraje už podruhé na čele. U Labe přitom nesoustředí pozornost pouze na výkony na hřišti, o své příznivce se snaží pečovat i mimo trávník.

„Náš klub je nyní zdravý. Poslední roky u nás došlo k velkému pročištění vzduchu,“ říká v rozhovoru kapitán Zálezlic Lukáš Laksar.

Na rozdíl od řady dalších na stejné úrovni se dost vymykáte. Prozraďte čím vším se snažíte vzbudit zájem příznivců kromě samotné hry?
V Zálezlicích máme o zájem postaráno především díky tomu, že fotbal jako takový je nedílnou součástí kultury naší obce. Jednoduše proto, že aktivit, kde se lidé mohou pravidelně společně setkat a pobavit, příliš není. Tak jako ve většině malých obcích je právě fotbal to pojítko mezi lidmi. Přirozeně se potom pozornost (nejen) místních upíná právě na něj a dění kolem. K většímu oslovení a rozšíření základny našich fandů dochází nejen díky pozitivním výsledkům, které náš klub za poslední roky prožívá, ale také díky snaze o zapojení lidí skrze sociální sítě, kde fanoušci mají možnost být ve spojení s týmem, poznávat ho, komentovat utkání, hlasovat v anketách a být neustále v obraze. V poslední době jsme také jasně definovali klubovou identitu. Pomocí nového loga, nových dresů a předmětů, které si naši fanoušci mohli pořídit, se tak dokonala sounáležitost s klubem.

Manažer Sokola Libiš Vladimír Vávra (uprostřed) během jednoho z letošních zápasů divizního A-mužstva.
Udělali jsme správný krok, nový trenér přinesl pohodu i body, říká šéf Libiše

Jakou máte zpětnou vazbu od lidí na tento „jiný“ přístup?
Zálezličtí fandové jsou samozřejmě nadšení, protože zase mohou být o něco více hrdí na svou obec, která si prožila nejednu těžkou chvíli během "nedávné" povodně a tak dále. A právě proto je pro ně místní fotbal tak zásadní. Váží si možnosti nechat se bavit hrou a vším okolo mančaftu. Fotbalisté si zase váží jejich podpory. Jde to ruku v ruce.

Kdo nebo co stálo za takovou změnou v dříve typicky venkovském oddíle?
Řekl bych, že je to především chuť a touha lidí, kteří se poslední roky o zálezlický fotbal starají po neúspěšném předchozím působení pana Šobra (pozn. bývalý hráč, trenér a činovník), který málem dovedl náš klub na pokraj zániku. Nyní je u nás zdravá parta lidí, která spolu funguje nejen na trávníku, ale také v životě. Dále za tím stojí určitě i to, jakým způsobem se prezentuje náš tým, který si dělá na hřišti dobrou vizitku. Takže všechno špatné pro něco dobré.

Proměna k lepšímu o to větší, že Zálezlice byly dříve vnímány minimálně soupeři spíše negativně a na jejich hřiště se nejezdilo zrovna s oblibou ani rozhodčím, kteří to tam mírně řečeno nemívali lehké…
Ano, negativní zálezlická minulost byla fakt, který byl spojován právě s výše uvedeným jménem, které už s námi nemá co do činění. Náš klub je nyní zdravý. Poslední roky u nás došlo k velkému pročištění vzduchu a myslím, že je vnímán zcela odlišně, než tomu bylo v minulých letech. Rozhodčí se k nám mohou spíše těšit na dobrý fotbal, než mít "obavy" (smích)

Fotbalisté Sokola Libiš (v modrém) porazili v domácím utkání 6. kola divize C Benátky nad Jizerou 2:1.
ROZHODNĚTE: Kdo byl nejlepším podzimním střelcem Mělnicka?

Nevadí místním, že za vaši jedenáctku hraje i několik hráčů z Prahy?
Řekl bych, že u nás ve vsi jsou lidé rádi, že se fotbal v Zálezlicích vůbec podařilo zachránit a neřeší se, jestli je hráč z Chlumína, Mělníka, nebo z Beskyd. Důležité je, že se hraje a že hraje parta, která to tu má opravdu ráda a která za klub dýchá.

Asi by bez "přespolních" posil asi nešlo, natož na takové úrovni, že?
Pravděpodobně nešlo. Jsme malá obec, kde chybí mladší generace, která by ten fotbal vůbec mohla hrát.

Jak jste spokojení s podzimem ve třetí třídě? Mohl být ještě lepší?
Jsme na prvním místě tabulky o skóre před druhým týmem, takže určitě spokojeni s podzimem jsme. Jestli by mohl být lepší? Určitě mohl, ztratili jsme smolně venkovní zápasy s Liběchovem a Lobkovicemi, ale o to víc jim to budeme chtít na jaře doma vrátit.

Štěpán Kacafírek (č. 10)
Hrdina, který se podobá Luňákovi. Co víc, k ruce má opravdového Řepku

Jaký je váš dlouhodobý výhled soutěže, ve které byste se chtěli zabydlet?Jsme nohama na zemi, mančaft máme kvalitní, potenciál na I. B třídu určitě, ale chybí nám tréninky, které by nás posunuly na vyšší level a dostaly nás tam. Zatím si dáváme za cíl postoupit do okresu a tam se uvidí, kam se náš další směr bude ubírat.


Načítám tabulku …