Lídr dvě kola bez bodu, Vysoká bude útočit na první místo

Pšovka B – Čečelice 1:1 (0:0)

Jan Netolický, vedoucí Pšovky B: Utkání bylo celkově vyrovnané. V prvním poločase jsme měli několik příležitostí, které jsme nevyužili. Na začátku druhého jsme inkasovali branku. V další části zápasu jsme se snažili o vyrovnání a otevřeli hru. Měli jsme několik šancí, ale neproměnili je. Hosté hrozili z rychlých protiútoků. V 80. minutě se nám podařilo vyrovnat pěknou střelou z přímého kopu Marianem Krejčíkem. V poslední minutě měli hosté ještě jednu příležitost, kterou neproměnili.

Druhá jarní výhra. Pšovku proti Čelákovicím spasil "zapomenutý" obránce

Jiří Kábrt, trenér Čečelic: Myslím, že zasloužená remíza. Hra měla tempo i kvalitu. Jako tým jsme dali do zápasu vše, co nám umožňuje momentální forma i herní vyspělost jednotlivých hráčů. Oba týmu odehrály pohledné a korektní utkání, ke kterému přispěli dobrým výkonem i rozhodčí. Těsně před koncem jsme dokonce sahali po třech bodech. Žádný zápas nelze sečíst do jedné šance, nebo jedné chyby, ale je třeba hodnotit celý průběh utkání, a ten odpovídal dělbě bodů. S výkonem týmu jsem byl tentokrát spokojený.

Horní Beřkovice - Tišice 9:1 (3:1)

Jiří Polák, trenér Horních Beřkovic: Soupeř přijel bez několika hráčů základní sestavy. Po celý zápas jsme si vytvořili velký počet šancí. Zastavili jsme se na devíti brankách. Mohlo jich být více. Hosté hráli po celý zápas a nic nezabalili, což oceňuji, zvlášť před hráči jako je Škoďák nebo Bróďa, kteří mají věk, smekám. Za náš tým jsem rád, že jsme si za góly šli po pěkných fotbalových akcích a bylo to koukatelné. Nebo po dobrém presinku rozehrávky soupeře, kterého jsme tak donutili k chybám. I tak musíme jít dál s pokorou. Zatím není prostor si nějak vyskakovat.

Michal Vítovec, trenér Tišic: Minulý týden se nesešel náš soupeř (Dolní Beřkovice) v ideálním počtu a tento víkend to samé potkalo nás. Naštěstí jsme nemuseli hrát v devíti lidech. Doplnili nás tři patnáctiletí kluci z dorostu.

Dolní Beřkovice - Vojkovice 1:1 (0:1)

Jaroslav Kmoch, hráč Dolních Beřkovic: Celkem vyrovnaný zápas. První půli byli hosté malinko lepší na míči, vytvořili si dvě šance. Jednu i proměnili. Druhá půle od nás o dost lepší, ale bod je prostě málo. Největší faktor na neúspěchu? Když jdu skoro čtyřikrát sám, udělám kličku gólmanovi a dám si to třikrát dlouhý a jednou přestřelím z tří metrů prázdnou branku… To se pak nemůžeme divit, že máme jen bod.

Josef Košťál, trenér Vojkovic: Nebyl to dobrý fotbal. Přispěl k tomu i hodně hrbolatý terén. Bylo vidět, že se potkávají mužstva ze spodku tabulky. Měli jsme víc ze hry, bohužel ale nedáváme góly.

Obříství - Velký Borek 0:3 (0:2)

Luboš Randák, vedoucí Velkého Borku: Na hřiště vedoucího týmu jsme zajížděli notně oslabení. Z různých důvodů chyběli Jeřábek, Jindřich a Mihalík, všichni kluci ze základu, a aby nebylo té radosti dost, brzy po začátku musel střídat pro obnovené zranění Dan Ubry, který byl na zápas hodně natěšený. Přes všechny tyhle pohromy ostatní kluci podali super výkon a po zásluze jsme domácí porazili. Obrana jako v poslední době skoro vždy fungovala spolehlivě, a tak se Obříství snad kromě dvou případů ani do šancí nedostalo. Naše záloha možná i absencí Pavla Jeřábka dost zjednodušila hru a hojně využívala rychlosti a důrazu našich útočníků. První branka byla dost kuriózní a padla po ráně Libora Šimrala skoro z půlky, kdy míč plachtil tak dlouho až i s brankářem skončil v síti. I další góly dávali sváteční střelci Michal Kulhavý (první branka za Borek) a Filip Lamač, kterému se snad konečně vrací střelecká muška. Troufám si říci, že jsme měli utkání celou dobu pod kontrolou, i když na držení míče byli asi lepší domácí, ale toť vše.

Vysoká - Mšeno 4:2 (2:2)

Jiří Guttenberg, trenér Mšena: Zápas s rozjetou Vysokou jsme začali bez bázně a chvílemi to na obou stranách vypadalo, že se hraje bez obran. I když jsme měli v sestavě dva dorostence, kteří měli v nohách svůj dopolední zápas, byli jsme domácím více než vyrovnaným soupeřem. Poločas skončil především díky skvělým zákrokům obou brankářů “pouze” 2:2 na góly. Bohužel jsme první poločas vyhráli 2:1 na zraněné. Ve druhé půli jsme si vytvořili dvě velké šance, které jsme bohužel neproměnili. A pak už se projevily naše ztráty v sestavě a vyšší vyzrálost domácích, kteří nás přehrávali a zaslouženě se dostali do vedení po umístěné střele do šibenice. Velkou kaňkou se ukázala 84. minuta, když se domácí prosadili z otočeného rohu. Jejich gólu navíc předcházel zřejmý faul na našeho gólmana. Rozhodčí gól uznal a ještě si našel důvod pro to, aby našeho gólmana vyloučil. My jsme pro výsledek udělali maximum a víc jsme asi ve stávající situaci udělat nemohli. Ovšem takové poškození v závěru, navíc naprosto nesmyslné a nic neřešící, jsme si nezasloužili. Věřím, že pokud bychom zůstali kompletní, nějaký bod bychom si z Vysoké odvezli. Za předvedený výkon se ale rozhodně stydět nemusíme.

Vraňany - Kostelec 0:7 (0:6)

Jaroslav Novák, vedoucí Kostelce: Zápas byl plně v režii našeho mužstva. Kromě asi deseti minut druhého poločasu, kdy naši kluci nastoupili zřejmě pod vědomím, že vedeme 6:0. Jsem rád, že to tam klukům v tomto zápase začalo konečně padat. Přesto jsme ještě celou řadu vyložených šancí neproměnili. V průběhu druhého poločasu, kdy bylo o utkáni rozhodnuto, trenér Kotek poslal na hřiště všechny hráče z lavičky.

Libiš B - Zálezlice 4:0 (2:0)

Ondřej Eisner, trenér Libiše B: Po dvou porážkách v uplynulém týdnu jsme jednoznačně chtěli v domácím zápase uspět, získat tři body a potěšit diváky, kteří na naše zápasy chodí. Tentokrát jich dorazilo v příjemném počasí hodně a věříme, že čtyři góly i další povedené akce jim sobotní odpoledne nezkazily. Stejně jako v předchozím domácím zápase se Mšenem to bylo především o naší vlastní trpělivosti a o tom nepřizpůsobit se nakopávání soupeře. To se, myslím, až na pár výjimek dařilo. Jen škoda, že v závěru zápasu jsme se nesnažili dát další góly a naše hra byla zbytečně nervózní i přes jasné vedení a dominanci v zápase. Z pohledu trenéra mě těší to, že stejně jako proti Mšenu i tentokrát se nám podařilo vstřelit téměř totožný gól po akci, o kterou se pokoušíme v zápasech i trénincích často, takže je vidět, že není zbytečné se o něco snažit, i když hrajeme „jen“ okres. V dalším kole vyrážíme do Čečelic, kde nás čeká jistě náročné utkání.

Libiš byla doma do poločasu na ručník, nakonec chytila kanára