Lukáš Nedorost (23) na fotbal přesedlal až v posledních letech. Předtím válel pouze hokej a vůbec ne marně. Zahrál si juniorskou extraligu, pak okusil i druhou ligu. V současnosti je prioritou vysokoškolské studium, u toho kombinuje mělnickou regionální ligu s kopáním za Kly. A jak vypovídají poslední zápasy, klub z třetí třídy v něm získal solidní posilu.
Necelé dva měsíce zpět stejným způsobem odrovnal Mlékojedy, v uplynulém kole si smlsnul na Ovčárech. V obou případech i s přispěním proměněného pokutového kopu vstřelil čtyři z šesti gólů svého týmu.
Lukáš Nedorost ovšem přiznává, že zápas s nedávným lídrem soutěže byl pro tým i jeho samotného od začátku spíše podivný. „Asi po dvanácti minutách jsme prohrávali 0:2. Já byl poté faulován ve vápně a jelikož se penalta nepískala, tak jsem ujel a křičel na rozhodčího. Klidně to mohla být červená,“ vrátil se k úvodu, který o konečné výhře 6:3 nenapovídal vůbec nic.
Na hřišti sice setrval, zákrok soupeře jej ale trochu limitoval. A možná i zdravě naštval. Další faul ve vápně už navíc píšťalku němou nenechal. K penaltě se sám postavil. „Ale kopl jsem to příšerně. Naštěstí se to odrazilo přímo ke mně a z dorážky už to tam spadlo,“ usmíval se. Do šatny přidal druhý na 2:3. Jakub Hanzlík hned zkraje druhé půle srovnal. Pak udeřil znovu dvakrát Lukáš Nedorost. Hattrick zpečetil tentokrát napoprvé proměněnou „desítkou“.
„Vedení nás uklidnilo. Soupeř nám to hodně usnadnil, naprosto přestal běhat,“ dělil se o postřehy s dvanácti zářezy už jasně nejlepší střelec mužstva. A to jej ještě na podstatnou část podzimu vyřadil výron kotníku.
Na narůstání gólového konta se podle něj projevilo, že v posledních zápasech nastupoval v útoku. „Občas si zahraju i zálohu. Popravdě mi útok vyhovuje více. Nehrajeme žádný extra fotbal. V podstatě mi spoluhráči dávají přihrávky do prostoru mezi obránce a tam se snažím uplatnit svoji rychlost. Díky tomu mi tam občas něco spadne,“ odhalil svou hlavní zbraň.
close
info
Zdroj: archiv hráče
zoom_in
Lukáš Nedorost si za Slavii zahrál juniorskou liguFotbalovou kariéru přitom restartoval teprve před čtyřmi roky. Od svých čtyř se věnoval hokeji. V Praze si za Letňany a Slavii zahrál nejvyšší soutěž dorostenců i juniorů, nahlédl i do druhé ligy mužů. „Čím vyšší soutěže jsem hrál, tím víc jsem chápal, jak se věci mají. Zkrátka strašná tlačenka. Tím mě to úplně odrovnalo a řekl jsem si, že sport už chci dělat jen pro radost,“ objasnil, proč brusle nazouvá už jen za Mnetěš v Mělnické regionální lize.
Úplně první fotbalové krůčky dělal v mělnickém FC, který tou dobou hrál I. A třídu. „Popravdě mě to tam vůbec nechytlo. Ve dvaceti jsem začínal znovu v Sazené. Jenže končil tam trenér, který mě tam přivedl a celé to tam vedl. Protože šel do Kel, tak jsem šel s ním,“ poukázal Lukáš, že za jeho přestupem do Kel stojí Roman Dombai. Na toho nedá dopustit: „Hodně mi v životě pomohl a spoustu jsme toho spolu zažili.“
Ve Klech je spokojený. „Nemám si na co stěžovat. Areál máme úžasný a pomýšlíme v příští sezoně na postup,“ prozradil nositel slavného sportovního jména. S legendou fotbalové Dukly pocházející rovněž z Mělnicka jej ale příbuzenský vztah nepojí, stejně tak s bývalým hokejovým reprezentantem. Sport mu plní volný čas, i když zrovna sám nehraje. Na Pšovce totiž trénuje starší žáky. V příštím roce se chystá dokončit vysokou školu a získat titul inženýr.
close
info
Zdroj: archiv hráče
zoom_in
TJ Kly
Načítám tabulku ...
