„Domácí“ se k utkání sešli pouze v devíti, a to ještě v bráně vypomáhal čtyřiapadesátiletý Luboš Kriml, pro kterého to byl první ostrý start po bezmála na den přesně čtyřech letech. Poražení zůstali na dvou podzimních výhrách a předposlední. Mšeno poskočilo na pátou příčku. Už v sobotu Byšice vítězným gólem v závěru přetlačily na umělé trávě ve Velvarech Velký Borek.

Sokol Zálezlice – SK Mšeno 0:9 (0:5)
Branky: 1. a 10. Dohnalík, 15. a 49. Veselý, 65. a 77. Ščasný, 38. Stejskal, 45. Zajíc, 75. Malák. Rozhodčí: Švancara. ŽK: 3:1. Diváci: 20.

Jiří Guttenberg, trenér Mšena: Domácí nastoupili pouze v devíti hráčích, a tak byl zápas pouze otázkou skóre. I po naší zasloužené vysoké výhře jsem ze hřiště odcházel hodně zklamaný. Domácí hráli hodně tvrdě a předvedli několik nevybíravých zákroků. Bylo to dáno i tím, že domácí lavička hledala chyby všude okolo a vnášela na hřiště dost nervozity. Domácí totiž neprohráli, protože byli slabší. Mohl za to rozhodčí, který trestal jenom domácí hráče a na výhru měla také velký vliv moje funkce místopředsedy OFS. Domácí činovníci by možná měli začít hledat chyby tam, kde jsou. Pak se jejich situace může zlepšit.

TJ Byšice – SK Slavia Velký Borek 3:2 (1:1)
Branky: 9. Gabčo, 62. J. Vozáb, 86. Holina – 42. Lamač, 78. Mihalík. Rozhodčí: Mižič. ŽK: 2:4. ČK: 76. Lamač (V. B.). Diváci: 100.

Jan Čurda, trenér Byšic: Sobotní dohrávka s Borkem pro nás byla důležitá, abychom si udrželi kontakt s čelem tabulky. Začátek zápasu jsme nechytili, soupeř byl aktivnější a důraznější a trvalo nám, než jsme chytli tempo zápasu. Postupně jsme převzali iniciativu a byli lepší, za což jsme byli odměněni vedoucím gólem, kdy se Pepa Gabčo krásně trefil do šibenice. Bohužel i přes řadu šancí jsme dovolili soupeři vyrovnat a do šaten jsme odcházeli za nerozhodného stavu. Druhý poločas byl z naší strany lepší, druhý gól dal po individuální akci Honza Vozáb, soupeř však i v deseti vyrovnal. Nakonec jsme však díky pěkné akci a náběhu Pavla Holiny strhli vedení na naší stranu a již ubránili.

O první části soutěže z byšického pohledu: Podzim jsme nakonec díky zlepšenému přístupu zvládli, ale zbytečné ztráty mě mrzí. Nenapadá mě utkání, kde by nás soupeř vyloženě přehrál, ale dopláceli jsme na chyby a v některých utkáních i na špatný přístup. Před zápasem se Zálezlicemi jsme měli v týmu pohovory, zbytek utkání jsme již zvládli, jak jsme chtěli. Za podzim bych chtěl poděkovat všem hráčům z kádru, i když někteří nehráli, tak drželi s týmem. V týdnu máme sezení s výborem, kde se o všem ještě budeme bavit a rozhodneme se, jak budeme pokračovat.

Lukáš Randák, trenér Velkého Borku: V dohrávce jsme se utkali s Byšicemi netradičně na umělé trávě ve Velvarech. Tímto bych ještě jednou chtěl poděkovat Byšicím za vstřícnost a také Velvarům za poskytnutý azyl. Nastoupili jsme s jasným úkolem, a to bylo uhlídat střelce Gabča, což se nám skoro klasicky nepovedlo a už v 9. minutě rozvlnil síť krásnou střelou. Byšice byly fotbalovější, my hrozili spíše z brejků nebo z rychlého přechodu do útoku, ale nic nám to nepřinášelo. Až do 42. minuty, kdy se Mihalik krásně uvolnil u lajny a dal přesný balon před bránu, který uklidil Lamač. Do druhého poločasu se nastoupilo za vyrovnaného stavu i hry. V 62. minutě jsme neuhlídali aktivního Vozába, a ten zvýšil na 2:1 pro Byšice. V 76. dostal Lamač po zásluze druhou žlutou kartu a šli jsme do deseti. Přesto se nám povedlo Mihalíkem srovnat. Pak se stala nešťastná událost, kdy hráč hostí rozsekl čelo Šejnohovi a pro mě nepochopitelně se nepískal ani faul. V době, kdy nás bylo na hřišti o dva méně, jsme inkasovali na 3:2. Doufám, že se nám v zimě uzdraví zranění kluci a jaro bude lepší. Všem ostatním týmům přeji to samé a také trochu toho klidu v období bez fotbalu.


Načítám tabulku ...