Slovan (ne)překvapil na Slavii, Dolním Beřkovicím svědčila hra v deseti

Dolní Beřkovice - Pšovka B 3:3 (2:3)

Jaroslav Kmoch, hráč Dolních Beřkovic: Jak je u nás zvykem, nezahajovali jsme zápas v plném počtu. Ale začátek jsme měli, myslím, velmi dobrý a šli jsme do vedení. Potom Pšovka celkem začala hrát a bylo z toho její poločasové vedení 3:2. Druhá půle byla nahoru – dolů, ale Pšovka si vytvořila více šancí, které nedala. Od 75. minuty jsme hráli po odchodu jednoho hráče v deseti. Naštěstí tak hrajeme líp než jedenácti a vyrovnali jsme.

Michal Jenč, brankář a kapitán Pšovky B: Kvůli důležitým nedělním zápasům A-týmu a dorostu a dalším zraněným hráčům jsme přijeli do Beřkovic pouze ve dvanácti lidech do hry. Do zápasu jsme opět vstoupili vlažně a brzy jsme prohrávali, a to domácí začali v deseti lidech. V dalších minutách jsme se dostali do tlaku a po pár povedených akcích jsme vedli 3:1. V poločase měl být výsledek tak 5:1, ale z ojedinělé akce domácích jsme dostali gól na 3:2 a naše hra opět spadla do silného podprůměru. Ve druhém poločase jsme měli tak čtyři stoprocentní šance, ale naší neschopností v zakončení nebo výbornými zákroky domácího brankáře jsme nedokázali skóre navýšit a pět minut před koncem jsme po akci nejlepšího hráče zápasu Kmocha dostali vyrovnávací gól. Zápas měl skončit tak 8:1 v náš prospěch. V sestavě domácích byli tři padesátníci a pokud naši pětadvacetiletí hráči nedokážou přes tyto hráče přejít, tak je asi něco špatně. Nedokázali jsme ubránit jednoho hráče domácích a ten prakticky sám udělá bod. Do konce sezony zbývají tři zápasy, které nějak doklepeme a pak se musí v našem herním projevu něco změnit, protože jaro je z naší strany vyloženě tragické.

Venku alespoň bod. Pšovka srovnala, přesilu ale využít nedokázala

Kraje

Vojkovice - Libiš B 2:3 (2:3)

Ondřej Eisner, hrající trenér Libiše B: Zápas jsme začali brzkou inkasovanou brankou, ale v průběhu prvního poločasu jsme dokázali nejprve skóre otočit a následně zareagovat vítěznou trefou i na druhý inkasovaný gól. V prvním poločase se ještě hrál dobrý fotbal a přítomným divákům se zápas určitě líbil, protože utkání mělo tempo a domácí se snažili využít energie po rychle vstřeleném gólu. Bohužel druhý poločas měl s fotbalem společného velmi málo. Hrálo se na 70 metrech a míče si prakticky vyměňovali jen obránci dlouhými nákopy. Střed hřiště neexistoval a kdyby se někdo zeptal, kde jsou záložníci obou týmů, tak by je hledal na hřišti marně. Neexistovala téměř žádná mezihra a bylo jen otázkou, zda uděláme další chybu a darujeme soupeři nějaký bod. Naštěstí domácí trefili břevno a při druhé šance jsem míč vykopl z brankové čáry. Bohužel se nám nedaří v posledních zápasech přenést věci z tréninku do zápasu a místo jednoduchého fotbalu plného pohybu, který se nám dařil během zimy a na začátku jara, volíme často složitá řešení a komplikujeme si hru zbytečnostmi. Pochvalu za zápas určitě zaslouží Lubomír Borč, dorostenec ročníku narození 2005, který odehrál celé utkání na levé straně obrany a proti jednomu z nejpohyblivějších hráčů soupeře si vedl velmi dobře. Se vším respektem k soupeři, tři body proti poslednímu týmu tabulky byly povinností bez ohledu na absence a tradičně pozměněnou sestavu. Jen to mohlo být poklidnější, kdybychom si to sami nekomplikovali.

Libiš držela s favoritem dlouho krok. Teď vyhlíží utkání roku

Fortuna divize

Čečelice - Vysoká 2:3 (2:1)

Jiří Kábrt, trenér Čečelic: Měli jsme výborný začátek, již v 7. minutě jsme vedli 2:0 a měli utkání pod kontrolou. Hosté hrozili pouze ze standardních situací. Před poločasem proti nám nařídil rozhodčí pokutový kop a to způsobem, který je poměrně neobvyklý. Po souboji v našem pokutovém území se náš obránce dožadovat odpískaní faulu útočícího hráče, který jej srazil na zem. Rozhodčí souboj jako faul neposoudil a hra se přesunula do středu hřiště. V následném přerušení hry šel hlavní rozhodčí situaci konzultovat s asistentem, který do té doby nic nesignalizoval. Výsledkem jejich diskuze bylo nařízení pokutového kopu za údajnou hru rukou našeho hráče, který dle asistenta na míč upadl rukou. Nejlepší střelec soutěže takovým dárkem nepohrdl, stěně jako dalšími dvěma střeleckými pozicemi v dalším průběhu utkání. Od té doby utkání přešlo do nepříjemné atmosféry a pocit křivdy i emoce byly znát na hřišti i mimo něj. Podle mého názoru se utkání rozhodčím hrubě nepovedlo a svým výkonem ovlivnili utkání v náš neprospěch. Nutno dodat, že i tak jsme mohli utkání zvládnout, ale to bychom museli proměnit pokutový kop a být více střelecky produktivní. Hráčům musím poděkovat za nasazení a bojovnost. Kluci zápas odmakali. K bodům nás tlačilo skoro 150 fanoušků, ale bohužel to tentokrát nedopadlo.

Josef Gabčo, střelec Vysoké: Nechytli jsme vůbec začátek zápasu, domácí nás hned dvakrát potrestali z brejku. Pak jsme začali hrát naši hru, držet balon, kombinovat, ale nedařilo se dát gól. Snížili jsme z penalty, když Lauda zahrál rukou. Během chvíle kopal penaltu i soupeř, tu nedal a tím se to asi zlomilo. Druhou půlku jsme hráli zase naši hru, soupeř si jen stěžoval na rozhodčího. Po centru do vápna, který gólman odrazil k mé noze, to bylo 2:2. Tlačili jsme a nakonec dali vítězný gól na konci z přímého kopu. Opět jsme ukázali sílu týmu, že umíme zvládat tyhle zápasy, a udělali jsme důležitý krok k prvnímu místu.

Kostelec - Mšeno 3:2 (0:0)

Jaroslav Novák, vedoucí Kostelce: Zápas, ve kterém jsme opět nedokázali vytěžit z převahy góly. Hned v úvodu nedokázal Koky otevřít skóre, když netrefil ve vyložené šanci takřka prázdnou branku. Podobně to dopadlo i se střelou Soukupa, a tak místo abychom vedli 2:0, odcházeli jsme do kabin za stavu 0:0. Po zvýšeném hlasu trenéra, vystřídání Andreje Polyaka za Kokošku a několika proměněných postech v sestavě, nastoupilo naše mužstvo do druhého poločasu jako vyměněné. Po krátké chvilce a tlaku jsme vedli brankou Schreibra a vlastním gólu 2:0. Krátce nato jsme kopali pokutový kop a byl jsem přesvědčený, že o utkání je rozhodnuto. Bohužel autor prvního gólu trefil pouze tyč a naše hra opět upadla do jarního průměru. Když soupeř snížil, začali jsme se obávat o vítězství. Naštěstí po několika neproměněných skutečně gólových příležitostech se povedlo Tomáši Novákovi zvýšit na 3:1. V samém závěru se ještě soupeři podařilo snížit na konečných 3:2.

Jiří Guttenberg, trenér Mšena: Naše série těžkých zápasů v improvizované sestavě pokračovala v Kostelci. Proto jsme chtěli především dobře bránit a pokusit se o nějaký brejk. V prvním poločase se nám podařilo udržet domácí střelce na uzdě, a když už se do šance dostali, nemířili přesně. V úvodu druhé půle jsme dostali dva slepené góly a domácí ještě dostali možnost zahrávat pokutový kop. Ten naštěstí neproměnili a my jsme tak byli pořád ve hře. Snížit se nám podařilo po trestném kopu Kolumpka. Jenže pak jsme udělali chybu v rozehrávce a domácí trestali. Nám už se jen podařilo snížit v závěru, když svůj premiérový gól v áčku vstřelil dorostenec Matyáš Šarm. Na víc už jsme se bohužel nezmohli. V sestavě se tentokrát protočilo pět dorostenců, kteří měli v nohách svůj dopolední zápas. Domácí byli jasně lepší, ale svoje šance většinou zahazovali. Proto je škoda, že jsme jim dva ze tří gólů darovali svými hrubými chybami. Pokud bychom se jich vyvarovali, mohli jsme pomýšlet alespoň na zisk bodu. Věřím, že se nám do příštího týdne uzdraví někteří marodi a my zase začneme bodovat. Za svoje úsilí si to zasloužíme.

Velký Borek - Horní Beřkovice 0:1 (0:0)

Luboš Randák, vedoucí Velkého Borku: Za krásného počasí s novou stoperskou dvojicí (Šimral zraněn, Šejnoha v trestu) jsme nastupovali proti soupeři, který v poslední době zaznamenal několik velmi dobrých výsledků. Také u nás se prezentoval velice solidní hrou, kdy si dokázal fotbalově daleko více vyhovět než naše mužstvo. Jinak utkání bez větších šancí rozhodla minela mezi našim brankářem a kapitánem, kdy místo jednoduchého řešení situace jsme chtěli hrát fotbal a soupeř pohotově trestal. My pak už nic nevymysleli a tak to výsledkově dopadlo, jak dopadlo. Bohužel stále hoříme na špatné koncovce a absenci přesnější a konstruktivní mezihry. U některých kluků je vidět absence na trénincích a podle toho pak jejich výkony vypadají. Takže gratulace soupeři a my snad podáme v Kostelci kvalitnější výkon.

Jiří Polák, hrající trenér Horních Beřkovic: Nejdříve budu střílet do svých řad. Z nejrůznějších a pro mne nepochopitelných důvodů mi na zápas chybělo pět hráčů, z toho většina ze základní sestavy. To budeme muset řešit. Nahradili je čtyři dorostenci ve věku 16 a 17 let, kteří měli v nohách dopolední zápas. A nahradili je perfektně. Myslím, že jsme na domácí byli dobře připravení. Věděli jsme, jak se prezentují, ale za celý zápas jsme jim vůbec nic nedovolili. Ze začátku nám dělali problém vysocí a draví útočníci, hodně standardek. Ale vše jsme v klidu pokryli, a když jeden z útočníků pak šel hrát beka, neměli už domácí vůbec nic. Gól jsme dali po chybě domácích v rozehrávce a kvalitním presinku. Další dvě stoprocentní šance jsme neproměnili. Hráli jsme zodpovědně a podali kompaktní výkon. Oceňuji na hráčích, že plnili přesně své úkoly. Za odměnu dostali dva dny volna (smích).

Tišice - Vraňany 10:2 (5:2)

Michal Vítovec, trenér Tišic: První poločas byl stejný jako vždy s tímto soupeřem. Šance se střídaly na obou stranách. Je pravda, že jsme mohli dát více gólů a rozhodnout už v prvním poločase. Soupeř ve druhé části už neměl sílu dopředu. A tak jsme snadno došli k vysokému vítězství.