Útrapy slávistů pokračovaly i v přeboru, Vysoká na jaře poprvé ztratila

Čečelice - Libiš B 3:1 (1:0)

Jiří Kábrt, trenér Čečelic: Třetí zápas v řadě jsme odvedli slušný výkon a konečně jsme byli odměněni třemi body. Hned v úvodu jsme šli po dobře rozehraném rohu do vedení. K naší smůle jsme nedokázali žádnou další šanci v prvním poločase přetavit. To se nám podařilo až ve druhém. Navýšili jsme vedení a i přes následné snížené soupeře jsme dokázali rozhodnout třetí brankou. Oba soupeři odehráli korektní utkání v přátelské atmosféře. Hrajeme fotbal, který nám umožňuje aktuální forma hráčů i jejich fotbalové dovednosti. Hráče musím pochválit za nasazení a touhu po vítězství. Samozřejmě občas bych si představoval lepší herní projev, ale nikdo není dokonalý a neomylný. Je třeba si uvědomit, že protihráči v této soutěži nejsou žádní nazdárci a mají také svoji kvalitu.

Vážné zranění v Nebuželích, kolaps v Nové Vsi. Derby přes Labe se nedohrálo

Ondřej Eisner, trenér Libiše B: Je to jako na houpačce a na druhý venkovní zápas v řadě jsme měli problém složit mužstvo dohromady. Před zápasem nebyli k dispozici všichni čtyři stopeři, kteří se v předchozích zápasech v sestavě točili, a tak jsme museli změnit poprvé v tomto roce i rozestavení a ve středu obrany jsme tentokrát nastoupili společně s Patrikem Brdlíkem, i když normálně hrajeme oba v záloze. Premiéru v základní sestavě si připsal Michal Málek, který ještě další rok spadá ročníkově do dorostu, a nevedl si vůbec špatně. Oběma s Vojtou Plačkem patří náš dík, že za nás šli hrát, i když dopoledne hráli za dorost proti Mělníku. S ohledem na to, jak jsme museli improvizovat, tak jsme neodehráli vůbec špatný zápas, i když jsme nakonec prohráli. Prvních deset minut bylo zbytečně bázlivých, čehož domácí využili k vedoucí brance. Ale v dalším průběhu jsme se domácím vyrovnali v důrazu, kombinačně jsme na tom byli lépe a dostávali jsme se po jednoduchých akcích do zajímavých situací, ale opět jsme se nedokázali na hřišti soupeře prosadit střelecky. V druhém poločase domácí byli důraznější, rychlejší a chytřejší především ve středu hřiště, kde získávali téměř všechny odražené míče a především díky tomu nakonec získali zaslouženě tři body. Je škoda, že jsme nebyli v plném složení. Troufám si tvrdit, že pokud bychom nastoupili s tradiční obranou a v našem už tradičnějším rozestavení na tři stopery, tak bychom Čečelicím zavařili mnohem více a brali minimálně bod. Tak třeba příště. Díky všem libišským cyklistům, kteří nás přijeli na zápas podpořit.

Velký Borek - Dolní Beřkovice 1:1 (0:0)

Luboš Randák, vedoucí Velkého Borku: Vlastně ani nevím, jestli je co hodnotit… Na rozdíl od zápasu v Obříství, kde se hrál z obou stran pohledný fotbal, zápasu s Čečelicemi, kdy jsme v dezolátní sestavě aspoň bojovali, tak tentokrát to bylo čiré trápení fanoušků, kteří dorazili. Kdyby to bylo možné, za včerejší výkon obou týmů by bylo nejlepší nepřidělovat žádné body. Jediný, kdo si zaslouží pochvalu, je trojice rozhodčích, která zápas odřídila s přehledem, a hlavní se nebál vytáhnout dvě červené karty, které si oba hříšníci za své sprosťárny zasloužili. Prvních dvacet minut jsme jakžtakž kombinovali, bohužel bez koncovky, pak jsme se přizpůsobili hře hostů a byl z toho poločas 0:0. Ve druhé půli ze snad jediné pološance Beřkovic jsme inkasovali a nastalo opět marné dobývání branky hostů. Nakonec vyrovnal Šejnoha, a místo abychom soupeře dorazili, tak jsme se pustili do vymýšlení tak nesmyslných řešení, že i náš trenér jinak hodně prožívající každý zápas jen nevěřícně koukal. Víc není třeba psát, kdo byl přítomen, viděl to na vlastní oči.

Jaroslav Kmoch, hráč Dolních Beřkovic: Borek měl hodně šancí, ale většinou netrefil vůbec bránu, nebo to náš gólman v pohodě chytl. Ve druhé půli jsme šli do deseti po červené. Z ojedinělé šance jsme se dostali do vedení a poté jsme se snažili to udržet, ale přišlo zasloužené vyrovnání. Moc krásy tam nebylo, ale bod je bod.

Kostelec - Vysoká 1:1 (1:1)

Jaroslav Novák, vedoucí Kostelce: Utkání mělo parametry nadprůměrného zápasu okresního přeboru, nechyběly bojovnost, vzruch i emoce. Bylo vidět, že hrají mužstva, která se dlouhodobě pohybují v popředí tabulky. V prvním poločase bylo lepší mužstvo z Vysoké, které se dostalo zásluhou pokutového kopu do vedení. Těsně před koncem prvního poločasu se nám po krásné akci podařilo vyrovnat. Ve druhém poločase jsme převzali taktovku hry a byli lepším mužstvem, hosté byli pod stálým tlakem. Remíza je nakonec asi spravedlivým výsledkem. Za sebe si myslím, že mohu kluky pochválit za předvedený výkon.

Václav Řízek, předseda Vysoké: V první půli jsme byli lepší my, ve druhé soupeř. Z tohoto pohledu remíza spravedlivá. Naší hře ublížilo nucené střídání Prejsy po penaltovém zákroku. Bohužel se nám nebezpečně rozšiřuje seznam zraněných hráčů, kdy v tomto utkání k Tichému a Gabčovi přibyli i Prejsa a Malák. Uvidíme, zda se do příštího zápasu někdo z nich uzdraví.

Tišice - Pšovka B 3:1 (3:0)

Michal Vítovec, trenér Tišic: Do zápasu jsme vstoupili neskutečně. Proměnili jsme šance, které jsme si vytvořili, a už po patnácti minutách vedli 3:0. Soupeře jsme dokonale zaskočili. V první půlce řešil Schneider v brance jedinou vážnou příležitost, a to dobře kopnutý trestňák Krejčíka. Ve druhé půlce se zápas vlastně jen dohrával.

I do Lysé jen na výlet. Pšovka na jaře ze hřišť soupeřů body nevozí

Michal Jenč, brankář a kapitán Pšovky B: Kvůli souběhu utkání s naším A-týmem a dalším zraněným hráčům jsme nastoupili v dost okleštěné sestavě, v níž figurovali i dorostenci, kteří už měli v nohách dopolední zápas. Do utkání jsme v prvních pár minutách vstoupili celkem aktivně, ale po našich hloupých chybách a nedůslednosti, kdy kolem soupeřů stojíme jak kužely a nejsme schopni podstoupit osobní souboj, jsme dostali v rozmezí 10. a 15. minuty tři góly. Dá se říct, že bylo po zápase. Domácí po zbytek poločasu utkání kontrolovali a my se prakticky k ničemu nedostali. Po prostřídání domácího týmu jsme během druhého poločasu byli více na balonu a ve hře, do šancí jsme se ale nedostávali a snížení Bláhou z naší ojediněle povedené akce přišlo až příliš pozdě. Tišice si v klidu došly pro tři body a ani se na ně nemusely nějak nadřít. Nedaří se nám hlavně v útočné fázi, a pokud k tomu někteří hráči přidají laxní přístup a nedůslednost, tak na body bohužel pomýšlet nemůžeme. Dorostencům díky za to, že pomohli. Musíme se odrazit domácím zápasem v neděli, kdy hostíme Vojkovice.

Vojkovice - Horní Beřkovice 2:6 (1:5)

Jiří Polák, trenér Horních Beřkovic: Pro nás důležité a povinné vítězství. Sice jsme brzy dostali gól z dobře rozehrané standardky, ale rychle jsme srovnali a do poločasu přidali další góly. Měli jsme opět vlažný začátek a fotbal jsme začali hrát až po obdrženém gólu. Náskok jsme si vypracovali po pěkných fotbalových akcích. Druhý poločas už nebyl tak pohledný. Nedali jsme penaltu, dva góly nám nebyly uznány a nastřelili jsme dvě tyče. Jsem rád, že jsem mohl dát příležitost dorostencům, kteří ve své minutáži předvedli dobrý výkon.

Mšeno - Obříství 1:2 (0:1)

Jiří Guttenberg, trenér Mšena: Se zraněným útočníkem v brance, bez dalších dvou hráčů základu (Nechanský, Dohnalík) a naopak se čtyřmi dorostenci v základní sestavě jsme nastoupili proti favorizovanému Obříství. Zápas pro nás začal nejhůř, jak mohl, když se hosté prosadili hned v první minutě po nedůrazu v naší obraně. V tu chvíli mi hlavou blesklo slovo debakl. Naštěstí se ale kluci semkli a zbytek zápasu odmakali s maximálním nasazením. Vyrovnat se nám podařilo v 75. minutě po standardní situaci, když se hlavou prosadil Šledr. To hosty opařilo a my jsme dokonce vstřelili vedoucí gól, který ale zrušil (prý nesprávně) praporek asistenta rozhodčího. V tu chvíli jsem věřil, že zápas dotáhneme alespoň k remíze. Bohužel hosté rozhodli hodně šťastnou brankou po rohovém kopu. Z našeho závěrečného tlaku volala po vyrovnání hlavička Zajíce, ale štěstí dnes přálo hostům. Obříství bylo určitě po většinu zápasu lepším týmem, ale my jsme si za svůj výkon, obětavost a bojovnost bod zasloužili. Bohužel se tak nestalo a prohráli jsme. Ale je to prohra se vztyčenou hlavou.

Zálezlice - Vraňany 6:3 (4:0)

Petr Olma, hráč Zálezlic (v utkání 2 góly): Zápas byl pro oba týmy ve znamení zraněných, oslabení bylo velké. My měli jedno střídání, Vraňany sestavu doplněnou dorostenci. Na začátku jsme na ně vlítli a během třiceti minut to bylo 4:0. Soupeř nic nepředvedl, všude byl pozdě a my trestali. Na konci poločasu hosté dostali šanci penalty po nastřelené ruce, ale Matěj Motejzík trefil břevno. Po poločase se soupeř snažil s výsledkem něco udělat, ale z brejku se Dan Hovorka nemýlil. Pak se chvilku nehrálo, nejstarší člen Vraňan zkolaboval a musela se volat záchranka. Následně jsme začali dělat chyby. Špatný výběh brankáře, pak rozehrávka a dva darované góly. Po třetím nádherném po individuální akci už se nám trchu začala klepat kolena. Nakonec jsme se ale oklepali a Plicka v nastavení poslal poslední hřebík do rakve Vraňan. Dali jsme do toho všechno, chtěli jsme divákům a hlavně maminkám nadělit úsměv na tváři. Sestup zadarmo nikomu nedáme. Zálezlická mašina jede dál! Zále ole!