„Mým trenérským vzorem byl Josef Šustek, na tehdejší dobu trenérský novátor, který mě vedl v týmu okresního výběru a trénoval také divizní Rudou hvězdu Domažlice. Od něj jsem vstřebával první trenérské poznatky,“ vzpomíná na své trenérské začátky prezident třetiligové Jiskry Domažlice Jaroslav Ticháček.

Jako mladý trenér začal sbírat první zkušenosti u mládeže Jiskry Domažlice. Tehdy ještě netušil, jak osudové se pro něj stane spojení s největším fotbalovým klubem na Chodsku.

Adam Vlkanova.
Hradecký tahoun Vlkanova: Že bych nehrál? To se nestane

V Jiskře to dotáhl až na trenéra A mužstva, v Domažlicích vedl i Rudou hvězdu. Po revoluci sbíral trenérské zkušenosti v sousedním Bavorsku a po návratu se ujal fotbalistů v Poběžovicích, s kterými postoupil do krajského přeboru.
„Na to vzpomínám moc rád. Postup byl pro tak malé město historickou událostí,“ vrací se ve vzpomínkách k úspěšnému angažmá.

Další trenérské ostruhy získával na dalších štacích v FK Horažďovice či Slavii Vejprnice. Když v roce 2004 zemřel jeho životní kamarád a tehdy předseda Jiskry Domažlice Jaromír Paur, vrátil se do Jiskry v nové roli – tentokrát jako funkcionář.

„Když byl kamarád na smrtelné posteli, poprosil mě, abych se o klub, který jsme měli oba v srdci, postaral. Vzal jsem si jeho slova za svá už kvůli tomu, že to byl můj velký kamarád,“ vzpomíná na svého přítele, který odešel do fotbalového nebe v pouhých padesáti letech. Slib kamarádovi zásadním způsobem změnil další účinkování Jaroslava Ticháčka ve fotbale.

Léonard Kweuke ze Sparty zlomil nohu Radku Dosoudilovi z Mladé Boleslavi.
Tvrďák Radek Dosoudil pokračuje, oblékne dres Hostouně

„S partou lidí kolem sebe, zapálených pro fotbal, jsme začali společně budovat klub – sháněli jsme peníze, postupně vylepšovali zázemí. Zrekonstruovala se tribuna, postavilo se hřiště s umělou trávou, později přibyla další tribuna. A také jsme tvořili nové mužstvo. Za svého krátkého působení ve Vejprnicích jsem poznal bezvadné kluky a dobré fotbalisty a některé z nich pak přivedl do Domažlic, například Jirku Šámala, Michala Bublíka nebo Lukáše Paula,“ říká.

Zápal pro věc a pracovní nasazení lidí v celém klubu přineslo brzy výsledky – v roce 2007 se do Domažlic po pětatřiceti letech vrátila divize a o čtyři roky později se Jiskra radovala z historického postupu do České fotbalové ligy. V domácím poháru se stala postrachem favoritů – třikrát si zahrála osmifinále, když vyřadila ligové kluby Bohemians Praha 1905, Duklu Praha, Dynamo České Budějovice, Pardubice či Karvinou. V roce 2015 dokonce porazila pod trenérem Stanislavem Purkartem na Stínadlech domácí FK Teplice 2:1. „To jsou chvíle, kdy si řeknete, že stojí za to dělat fotbal,“ svěřuje se domažlický patriot, který vedle podnikaní věnuje spoustu času i peněz právě fotbalu. Z devítimilionového rozpočtu hradí z prostředků své firmy polovinu. A chová svůj velký sportovní sen.

Jaký? „Rádi bychom pro Domažlice vybojovali druhou ligu. Ne však admistrativní cestou, ale přímým postupem z ČFL. To je náš cíl,“ dodává Jaroslav Ticháček.

Ilustrační foto.
Balkánci spojení s kauzou ovlivňování zápasů ve Znojmě skončili, přišli mladíci