Jak jste se do pozice prezidenta Spartaku Příbram dostal?
Ke Spartaku mám vztah od mala. Hrál jsem tady, ale v jednadvaceti letech jsem kvůli zranění musel skončit. Následně jsem vedl mladší žáky a v roce 1999 jsem byl osloven, jestli bych klubu nepomohl, protože v té době byl v opravdu dezolátním stavu.
Jak náročné je vést klub hrající neprofesionální soutěž?
Je to těžké. Stojí to spoustu energie i peněz. Někdo říká, že jde o investici, ale já říkám, že investice je, když něco někam vložím a mám z toho zisk, což v tomto případě rozhodně neplatí.
V čem je tedy hlavní smysl vaší práce?
Máme tady přes dvě stovky dětí, takže se společnými silami snažíme, aby prostřednictvím fotbalu mohly nějakým způsobem formovat nejen svůj sportovní, ale i osobní život. To je věc, která mě na tom všem baví a kvůli které jsem do toho šel.
Platí to tak i ve sportovní filozofii klubu?
Ano, samozřejmě. Snažíme se vychovávat mladé talentované hráče, na kterých chceme následně stavět A-mužstvo. Základem ale pro nás je, aby kluci měli fotbal rádi. Mám jeden velký sen, kterého věřím, že se dočkám a jednou zde vychováme opravdu velký talent pro český fotbal.
Co je pro vás z hlediska fungování klubu nejdůležitější?
Především chci, aby v klubu řádně fungovaly tři stránky. Kvalitní zázemí v areálu, kde věřím, že se nám v blízké době podaří, s pomocí města a kraje, vybudovat ještě jedno hřiště s umělou trávou. Mělo by být určeno pro mládež, jejíž výchova je druhou důležitou věcí, stejně jako dospělý fotbal na vysoké úrovni, což krajský přebor podle mého názoru splňuje.
V uplynulé sezoně skončil váš A-tým na šestém místě. Byl jste se sezonou spokojen?
Byli jsme nováčkem soutěže, takže určitě o úspěch jde. Zejména na podzim se projevila síla našeho kádru a získali jsme slušný bodový základ. Na jaře přišly nějaké odchody, ale i tak jsme tým dokázali dobře poskládat a výsledkem bylo šesté místo. Jsem rád, že jsme se prezentovali pěkným fotbalem, na který chodili diváci. Nechci ale zapomenout na mládež. Například divizní dorostenci skončili v obou kategoriích pátí, takže určitě je na čem stavět.
Máte tedy do budoucna vyšší ambice?
Spartak beru jako španělskou Barcelonu a podle toho k tomu také přistupuji. Jak už jsem řekl, pro mě je nejdůležitější, aby klub fungoval po výše zmíněných třech stránkách. Ambice, týkající se například postupu do divize, v sobě mám, ale jedině za splnění všech předešlých podmínek.
Co tomu zatím podle vás chybí?
Víte, hráčů je v dnešní době nedostatek. Proto i kluby z nižších soutěží nabízejí hráčům peníze, lepé řečeno tisícové částky, na které někteří z nich slyší. Tomu já čelit nehodlám, takže záleží na ambicích samotných hráčů.