Za úspěchem Veltrus stojí několik faktorů. Mužstvo mělo vyrovnanou bilanci doma a venku, na hřištích soupeřů dokonce získalo 29 bodů, což je o dva body více než v domácím prostředí a deset víc než venku druhé Mšeno. Dalším pozitivem bylo zapracování do sestavy hráčů hostujících z Kaučuku a v neposlední řadě střelecká schopnost Štofla (23 gólů) s Kopeckým (20), kteří patřili k nejlepším v soutěži. Vzhledem k síle kádru mohou Veltrusy bez problému uspět také v I. B třídě.

Druhé Mšeno se sice po čtyřech jarních kolech na Veltrusy bodově dotáhlo, ale to bylo jeho maximum. Hráči se snažili, ale chyběla opora, která by vzala v důležitých situacích na sebe odpovědnost. Navíc mužstvo postrádalo klasického střelce. V konečném účtování tak nestačilo ani prvenství v domácích zápasech, kde Mšenští v celé sezoně nepoznali hořkost porážky.

Z domácích zápasů „žilo“ také béčko Dynama Nelahozeves. Úzký kádr na vlastním hřišti pravidelně doplňovali hráči A-třídního áčka. Když se ale obě mužstva sešla ve stejném termínu venku, bylo s béčkem zle.

Dalším mužstvem, které by raději hrálo jen doma, jsou Dolní Beřkovice. Sokolové získali doma 31 bodů, ale venku pouze osm. Ještě štěstí, že mají ve svém středu nejlepšího střelce soutěže Petra Pateru (26 gólů), kterému ale na jaře hodně „šlapal na paty“ jeho spoluhráč Josef Kalhous.

Oproti minulým sezonám se dařilo také druhému nelahozevskému mužstvu v soutěži. PTZ se sezona povedla a konečné páté místo je určitě jejich velkým úspěchem.

Spokojenost panuje také ve Klích, které soutěží proplouvaly bez větších výkyvů a účast v přeboru si celkem jasně zajistily už několik kol před koncem.

Jestliže byla rezerva mělnické Pšovky na podzim hodnocena hodně negativně, v jarní části patřila k těm nejlepším. Trenéři dokázali přesvědčit mladé hráče áčka, kteří nenastupovali pravidelně v základu, aby pomohli béčku a výsledkem toho byl raketový vzestup až do středu tabulky.

Trochu hůř na tom byla rezerva Libiše, která bojovala o záchranu až téměř do závěrečných zápasů.

Dalších pět mužstev se sestupu bálo až do poslední chvíle. Vojkovičtí v závěrečných kolech bodovali, a tak oslavy stého výročí klubu mohly začít v plné síle. Nevyrovnanými výkony si situaci hodně zkomplikovala Čechie Kralupy, ale závěrečný finiš ji vyšel a po zásluze soutěž zachránila.

To hornobeřkovický Slovan měl namále. Třetí mužstvo z podzimu na jaře vzhledem k velké marodce zcela propadlo a jistotu záchrany si vybojovalo až závěrečnou domácí remízou s už jasným vítězem Veltrusy.

Závěr soutěže nevyšel ani Lobkovicím. Ty navíc poslední kolo málem prokaučovaly tím, že si zápas s Čechií předehrály. Ze sestupového průšvihu je nakonec výhrou v Kropáčově Vrutici definitivně zachránily až B-třídní Tišice.

Černý Petr nakonec zbyl Čečelicím, kterým by v dané situaci nepomohlo ani vítězství v posledním kole s Byšicemi. Kádr mužstva sice omladil, ale je hodně věkově nevyrovnaný. Chyběla střední generace hráčů a po boku Jiřího Kábrta i další výraznější střelec.

V nejbližší době přineseme ještě statistiky soutěže a rozhovory se zástupci některých oddílů!

JAROMÍR HEJNA