play_fill
A skutečně, domácí tým se celý první poločas na hřišti doslova hledal. Řepínští ztráceli půdu pod nohama především ve středu pole, kde kraloval zkušený kapitán hostů z Bělé Vrabec.
Jeho dirigentská zkušenost byla znát a jen menší důraz před brankou soupeře nepustil Bělou do vedení. V síti neskončila ani Tomanova střela z 10. minuty, se kterou si poradil domácí brankář Štrupl. To jeho kolega Jindra selhal v první vážnější situaci, když propustil za svá záda poměrně lehký oblouček Wernera.
„S brankářským postem máme problém,“ povzdechl si po zápase bělský kormidelník Toman. „Brankáři z kádru jsou zranění a loňský dorostenec Jindra to má těžké. Naše hra na pohled nevypadá špatně, ale bohužel vůbec nedáváme góly.“
Na „umělecký dojem“ Bělá v Řepíně rozhodně uspěla. Její akce nepostrádaly fotbalovost, měly hlavu a patu. Jenže, co je to platné, ve fotbale rozhodují góly, které v neděli do řepínského „čeřenu“ jaksi nepadaly. Navíc Luděk Štrupl v domácí brance několikrát „čaroval“.
Ostatně, hru soupeře ocenil i domácí trenér Miroslav Vlk. „Hosté nás v první půli zaskočili, a nebýt chyby jejich brankáře a naší jediné, naštěstí proměněné šance, asi bychom o přestávce nešli do kabin s jednobrankovým vedením.“
Obraz hry se nezměnil ani ve druhém poločase. Hosté dál praktikovali líbivou hru, které chybělo jediné – důraznější zakončení.
K domácímu „budíčku“ zavelel půl hodiny před koncem přesnou hlavičkou Zbyněk Štrupl, když nejistý Jindra podběhl centrovaný míč z rohového kopu. „To byl signál k našemu obratu k výhře, ale spíš než herně jsme zápas zvládli bojovností,“ zhodnotil klíčový moment domácí lodivod Vlk.
Řepín byl najednou v ráži a po dalším gólu Wernera přidal v poslední minutě pátý hřebíček do bělské rakve rtuťovitý mladíček Černý. Řepín byl s čtyřbrankovou výhrou nadmíru spokojený, Bělé zbyly po kruté porážce jen oči pro pláč…
KAREL HORŇÁK
