Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Mnozí fotbaloví fanoušci si Miroslava Vlka zajisté pamatují z tříletého trenérského angažmá v Řepíně, které skončilo dvě kola před samotným koncem loňské sezony. Bez práce však tento často usměvavý kouč dlouho nezůstal. Nejen o jeho dalším fotbalovém osudu jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Mohl byste ve stručnosti připomenout, kam se ubíraly vaše fotbalové kroky po ukončení angažmá na Řepíně?
Šel jsem do Luštěnic, kde jsem však vydržel jen do třetího podzimního kola. Vznikly tam určité problémy mezi mnou, hráčem a jeho tatínkem, který byl navíc klubovým sponzorem. Po třech týdnech mě oslovil kamarád Karel Ramharter, jestli bych mu do konce podzimní sezony nepomohl, a tak jsem do konce podzimu působil na lavičce Pěčic.

Na jaře jste vybíral „dovolenou"?
Ale kdepak. Jarní sezonu jsem začal jako funkcionář „svého" klubu v Kropáčově Vrutici. Jenže po dvou kolech výbor propustil trenéra a nabídl mi, abych přebral mužstvo a pokusil se s ním o záchranu. To se sice podařilo, jenže po sezoně jsem oznámil, že u mužstva končím.

Úspěšná záchrana a konec na trenérské lavičce – to nejde moc dohromady…
Hlavním důvodem byl špatný přístup hráčů k tréninkům. Hráči by si tu měli uvědomit, jaké mají zázemí, jaké mají tréninkové možnosti, vždyť téměř vše je tu nové. Těžko se mi o tom hovoří, když na trénink přišli pouze dva hráči z kádru áčka. Samozřejmě jsem byl rád, že se soutěž zachránila, aby se neřeklo: spadlo se, „Vlčák" utekl. S výborem byla velmi dobrá spolupráce, s hráči – ať už po stránce tréninků či brigád – to bylo velmi špatné.

Měl jste v průběhu vrutického angažmá i další nabídky?
Velký Borek měl zájem už v zimě, ale to již jsem se dohodl ve Vrutici. Po jaru jsem dostal nabídku ještě z Labského Kostelce a předběžně se mě ptala i Pšovka. Nakonec dostal přednost Velký Borek.

Co vás lákalo na angažmá právě tam?
Především zájem o mé působení byl z jejich strany už delší dobu. Navíc v klubu se už delší dobu dobře pracuje s mladými. Už jsme se domlouvali, že bychom do širšího kádru „áčka" vzali asi šest dorostenců. Na tréninku jsem tam dosud nebyl, ani jsem neviděl mančaft v nějakém utkání, protože jsme měli stejný hrací den jako v Kropáčově Vrutici. Některé kluky znám ještě z doby, kdy jsme o ně měli zájem na Řepíně, ať už jde o gólmana Borovičku či bratry Mihalíkovy. Jsem plný očekávání, jak to bude vypadat s tréninkovou morálkou. Jestliže mladíci chytí příležitost za pačesy, je předpoklad, že by se kádr prvního mužstva měl v nové sezoně omladit.

Už máte představu o nových tvářích?
Z hostování ve Vysoké se vrací mladý Vavřina, několik dalších hráčů je v jednání. Ještě je brzy, nabídky přicházejí pro naše kluky i odjinud. Samozřejmě se už také stalo, že jsme přišli pozdě. Vedení klubu klade důraz především na vlastní odchovance.

Budete mít na starost jen áčko, nebo v jakési supervizi i dorost?
Dorostenecký celek i přes sestupovou pozici nakonec v krajském přeboru zůstal i v novém soutěžním ročníku. Moje představa je taková, že mladíci, kteří budou přes týden doma, se zapojí do přípravy s dospělými. Ocenil bych vzhledem ke zkušenostem a znalosti místních podmínek pomoc dalších členů klubu – pánů Vavřiny či Randáka, ale hlavní zodpovědnost bude na mně. Nebráním se konstruktivním názorům, ať už je to od hráčů, funkcionářů či diváků. Páteční trénink a víkendový zápas bude plně v kompetenci trenéra dorostu.

Přesto jste si našel možnost, jak se seznámit se svými budoucími svěřenci, že?
Týden po skončení jara se v Borku uskutečnil turnaj v malé kopané, takže jsem měl možnost mluvit se všemi, kteří se ho zúčastnili. Hovořil jsem s každým zvlášť kromě čtveřice těch, kteří tam nebyli.

Jaký máte pocit z uvedených rozhovorů?
To je těžké. Všichni spíš čekají na to, co bude, jsou zvědaví na můj názor.

Oslovil jste i ty, co se „toulají" na hostování v jiných klubech?
Hovořil jsem s bratry Mihalíkovými, Palouškem či Rolencem. Všichni potvrdili přání zkusit vyšší soutěž, tak jsme jim nedělali žádné problémy.

Jak bude vypadat letní příprava?
Budeme především v zajetí turnajů. Zúčastníme se 3. srpna klání v Tišicích a o týden později domácího Memoriálu Antonína Joury. Poslední přípravou týden před mistrovskými boji bude Memoriál Jaroslava Píchy v Klích.

Co byste chtěl dokázat s týmem Velkého Borku v nové sezoně?
Samozřejmě co nejlepší umístění, zlepšit tréninkovou morálku a byl bych rád, kdyby o další hráče z Velkého Borku měly zájem kluby z vyšších soutěží.

KAREL HORŇÁK