Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Poprvé v kariéře tak trenérskou taktovku uchopí mimo klub, kterému šéfuje jeho otec. „Vnímám to jako logický kariérní posun a výzvu, jestli mohu trénovat druhou ligu,“ říká v rozhovoru pro Deník sedmatřicetiletý muž, který svou stále ještě mladou trenérskou kariérou překročil tu hráčskou. I když coby mládežník prošel třeba Mladou Boleslaví, či Blšany, zůstala jeho maximem na hřišti krajská soutěž doma v Zápech. Jeho příběh je zajímavý i tím, že si pod Blaník bere jako asistenta kouče, pod kterým v úspěšném týmu z městysu nedaleko Brandýsa sbíral první trenérské zkušenosti.

Poodhalte, jak se zrodil váš pro mnohé překvapivý „přestup“ do Vlašimi?
Se Zápy se nám bohužel postoupit nepovedlo. Ztratili jsme náskok z podzimu a jarní část nám nevyšla. Na poslední chvíli přišla nabídka Vlašimi, kterou jsme s trenérem Hradeckým (na jaře vedl divizní Brandýs) po rychlém zvážení přijali. To, že se mnou půjde, byla moje podmínka. Vnímám to jako logický kariérní posun a výzvu, jestli mohu trénovat druhou ligu. V Zápech už jsem byl dlouho.

Druhá liga je na rozdíl od ČFL plně profesionální. Jak velkou změnu to pro vás představuje?
Zasáhne mě to docela hodně. Třetí ligu jsme samozřejmě dělali po práci. Mám docela vysokou pozici u nás v rodinné firmě. Museli jsme udělat nezbytná opatření. Hlavně tím, že se trénuje dopoledne a v přípravě dvoufázově, je rozdíl markantní. Na druhou stranu jsou hráči odpočatí a mají jen fotbal. Dá se s nimi víc pracovat.

Myšlenky na druhou liga v Zápech jsou nyní definitivně minulostí?
Nemyslím si, že úplně. Paradoxně po našem podpisu ve Vlašimi vyšla neoficiální zpráva, že by eventuálně mohl postupovat i druhý tým ČFL. Samozřejmě při konstelaci, že by někdo nedostal licenci, eventuálně druhou ligu nepřihlásil. Pokud by Zápy takový postup akceptovaly, byla by to pro mě celkem úsměvná rarita.

Na druhou stranu i Zápy by musely projít licenčním řízením, což byl v minulosti opakovaně kámen úrazu…
Letos se na to manažer zaměřil už od zimy. V předchozích letech to bylo vždy narychlo, protože se nevědělo, co bude. Teď jsme měli po podzimu velký náskok, takže jsme to řešili včas. Dovolím si tvrdit, že pokud by Zápy vyhrály ČFL, licenci by dostaly.

O to těžší pro vás muselo být rozhodování opustit rodinný klub…
Rozhodování opravdu nebylo jednoduché. A neodchází se mi úplně jednoduše. V Zápech jsem prožil X let. Působil jsem ve vedení klubu a je to pro mě srdeční záležitost.

Co nakonec převážilo?
Byl jsem opravdu přesvědčený, že druhou ligu budu trénovat u nás v Zápech. S vedením jsme na to byli připravení a dělali i potřebné kroky. Bohužel nám jarní část z více důvodů nevyšla. Přišla nabídka a chtěl jsem se nějakým způsobem posunout dál. Je to výzva, pro kterou fotbal děláme.

Radil vám nějak při rozhodování o vlašimské nabídce váš otec, který je manažerem Záp?
(smích) Můj otec mě do toho i tak trochu navedl. Prvotně Vlašim kontaktovala jeho ohledně nějaké pozice ve vedení. Ne, že by snad Zápy skončily, ale zda by nepřešel do jejich sportovního úseku. To nakonec nedopadlo.

Mimochodem je už v Zápech jasno o vašem nástupci?
Ano. Trenérem bude můj dosavadní asistent Miroslav Doležal. Jako jeden z hráčů je tam asi nejdéle a po zranění přešel do pozice asistenta. Působil se mnou od začátku mé trenérské kariéry, takže klub dokonale zná. Volba byla jasná, i když jsem ho chtěl s sebou do Vlašimi. On si ale vybral zůstat. Má i dobrou práci a nechtěl jít do nějakého rizika.

Už byla řeč o tom, že jste měl jako podmínku asistenta Václava Hradeckého. Proč právě jeho?
Ač jsem o polovinu mladší, fotbalově si hodně rozumíme. Začínal jsem s ním v Zápech jako asistent. Dělal jsem mu i vedoucího. Dá se říct, že mě zasvětil do trenéřiny. Jeho práce se mi líbí. Je to fotbalový fanatik, který fotbalu dává celý život všechno. Chtěl jsem s sebou lidi, kterým mohu naprosto důvěřovat, abychom se mohli soustředit jen na trénování.

Máte už rozdělené kompetence?
Zatím je všechno narychlo. Ale scházíme se, jsme na telefonu. Máme už nachystanou přípravu. Sháníme hráče, kteří by se nám líbili na doplnění. Já budu působit jako hlavní trenér, budu mít hlavní slovo v rozhodování, půjde za mnou veškerá zodpovědnost. Trenér Hradecký bude mít rovněž velké slovo. Je zkušený. Proto ho s sebou i beru. V trénincích bude někdy asi působit víc. Jedeme tak padesát na padesát.

Trenéři si často berou některé hráče z bývalého klubu. Je to i váš případ?
Zatím mi potvrdil Václav Svoboda, že se s námi v pondělí zapojí do přípravy. Někteří další mají na rozhodnutí čas do pátku.

Jaký fotbal je vaším trenérským rukopisem? Předpokládám, že dosud souvisel i s menším hřištěm v Zápech…
Těžká otázka… ČFL je specifická a na menších hřištích jako v Zápech je to hodně o soubojích. Vybírali jsme i typy hráčů, abychom hráli účelně, přímočaře a byli silní ve vápnech. Na kombinaci nebylo až tolik prostoru. Venku to pro nás bylo složitější. Museli jsme hodně měnit taktický plán. Nehráli jsme třeba až tak aktivně, ale spíše z bloku čekali na brejk.

Ve Vlašimi to asi bude o něčem jiném…
Nespíš ano. Kluky v kádru podle jmen víceméně znám, ale ještě jsem je neviděl, tedy kromě pár zápasů na DVD. Na poznání je méně času, ale budeme se snažit dát mužstvu co nejrychleji nějakou tvář. Některé prvky bych rád převedl. Právě síla a účelnost ve vápnech, kde se utkání rozhodují, myslím Vlašimi trochu chyběly. Všechny mančafty jsou na této úrovni dobře fyzicky připravené a rozhodují detaily.

Ještě jeden aspekt – se Zápy jste byl v poslední době zvyklý hrát hlavně na čele tabulky…
To se mi na Zápech vždy líbilo, že jsme měli nejvyšší cíle, a ne hrát desáté místo a scházet se dvakrát týdně. Fotbal bez ambicí by mě nebavil a nedělal bych ho. Když budu někde trénovat, tak s těmi nejvyššími možnými ambicemi. Když to nepůjde, tak chci alespoň pro úspěch udělat všechno.

Ještě zpět k ČFL. Které byly podle vás ty hlavní důvody, že jste prvenství přepustili Vyšehradu?
Sešlo se toho hodně. Trochu jsme podcenili posílení kádru. Vsadili jsme na hráče, kteří jsou v klubu delší dobu. Někdy to tak ale bývá, že se stejným kádrem hrajete jeden rok o špici a další o záchranu. Proč tomu tak je, si nikdo nedovede vysvětlit. Dostali jsme se pod deku. Nedávali jsme branky. Hráči, kteří nás táhli na podzim, byli z formy. A dá se říct, že skoro všichni. Byli jsme i pod nějakým tlakem. Vyšehrad v zimě rapidně posílil. Spolupráce se Slavií pro ně byla markantní. Všechny okolnosti pro ně hrály. Prostě jsme to sportovně nezvládli, což nás samozřejmě mrzí.

I když jste si poslední zápas předehráli, tak ČFL končí až o víkendu a v pondělí už začínáte přípravu s Vlašimí. Co vy a dovolená?
I kvůli práci ve firmě, která je hlavně sezonní, to mám tak, že v létě na dovolenou nejezdím. Maximálně na tři dny s kamarády vedle do Toušeně na ryby nebo na víkend s rodinou. V zimě je to lepší. Od listopadu už je volněji a končí i fotbalová sezona. Rodině to pak vynahradím nějakým mořem a horama.