„I když jsme tajně doufali, že postoupíme do divize, tak se to nepovedlo. Osobně přesto hodnotím čtvrté místo jako úspěch,“ shrnuje svou první sezonu v roli hlavního trenéra libišského Sokola Václav Havel.

Proč to po výborném podzimu nakonec s postupem nevyšlo?
Z devadesáti procent to bylo zaviněno tím, že se nám v průběhu jara začal rozpadat kádr. Hodně sehrálo to, že se počítaly žluté karty, což nám stabilně vyřadilo dva hráče. Velkou roli pak dávám zranění. Dva hráči šli na operaci, další čtyři se střídali na marodce. Závěr jsme dohrávali s jedenácti hráči.

Nestává se často, aby lídr nezískal v úvodních třech jarních kolech ani bod a dokonce nevstřelil ani gól. Čím si to vysvětlujete?
Úvod jara se nám opravdu nepovedl. Nebylo to z pozice toho, že bychom byli v utkáních horším týmem, ale přestali jsme dávat góly.

Nepodcenili jste třeba něco v zimní přípravě?
Ani v přípravných zápasech se střelecky moc nedařilo, ale myslím, že příprava byla kvalitní a nic jsme nezanedbali.

Mohlo jít o daň z toho, že většinu vašich gólů zpravidla obstarával jediný hráč – Jan Válek?
V útoku jsme spoléhali na dvojici Válek – Jirásek. Ten měl ale zdravotní problémy, a tím utrpěl i Honza Válek, který těžil z jeho hry. Postupně se nám sestava začala směrem od útoku rozpadat.

Postup se ještě dal zachránit případnou výhrou v Dobrovicích v předposledním kole.
Tam už to bylo těžké. Hráli jsme od začátku zakřiknutě, nechali se zaskočit a brzy prohrávali. Ve druhé půli jsme se zlepšili, domácím zatopili, ale konec jsme nezvládli.

Kterých šest bodů tedy nejvíce chybělo alespoň na druhé postupové místo?
Myslím, že to byl hlavně zápas v Příbrami, kde jsme remízovali, ale měli na vítězství. Citelná byla domácí ztráta se značně posíleným týmem Úval, který u nás odehrál výborný zápas. Ani ze Semic jsme nemuseli odjet s prázdnou. Začali jsme velmi dobře, pětadvacet minut jsme domácí k ničemu nepustili, měli jsme šance, ale nakonec stejně zápas prohráli.

Jak jsou na tom těsně před startem letní přípravy zranění – především tedy Jan Válek?
Honza měl těžký výron, ale už se z toho pomalu dostává. V pondělí máme nástup na přípravu, takže uvidíme, kdo a v jakém stavu přijde. Otazník visí i nad Jiráskem, který po domluvě trenérů asi začne přípravu v Ovčárech. S odchodem koketují i někteří další hráči, takže se necháme překvapit, jak to všechno dopadne.

Kdo by ještě mohl skončit?
Petr Pochman uvažuje, že kvůli pracovním záležitostem nebude mít tolik času, a možná změní mužstvo. Uvidíme.

Kdo by naopak mohl kádr rozšířit?
Po operaci je mladý Jirka Kabyl, uzdravil se Zuskin. V posledních třech kolech ukázali svou platnost dva dorostenci Hubáček s Mansfeldem. Máme vytipované další hráče, ale o jejich jménech je zatím předčasné mluvit. Příslib je, ale hráči si to někdy i na poslední chvíli rozmyslí. Uvidíme, kdo se nám sejde na prvním tréninku.

Jakou podobu bude mít příprava?
Proběhne v domácím prostředí. V prvních dvou týdnech budeme trénovat, dá se říct, každý den. Vždycky pětkrát týdně plus zápas. Určitě budeme hrát se Štětím, mezi přípravnými soupeři by mělo být i Jílové a nějaká pražská mužstva. Vše teprve dolaďujeme.

Vody krajského přeboru letos rozčeří Neratovice a Brandýs. Jak se těšíte na tato regionální derby?
Určitě se těšíme hodně. Z obou stran se dá čekat výborná divácká kulisa. Týmy jistě budou oživením soutěže. Vnímám to tak, že Neratovice si poměrně věří a mají ještě vyšší cíle než jen postup do přeboru.

Bude i Libiš hrát v příštím ročníku na čele?
Ano, chtěli bychom. Chceme posílit kádr a znovu se pokusit o přední místa v boji o divizi.

Výsledky Libiše
Litol doma 0:3, venku 0:1
Řevnice 0:1, 5:4
ČLU Beroun 4:3, 0:3
Stará Boleslav 2:0, 2:1
Sp. Příbram 2:0, 1:1
Nymburk 4:1, 2:0
Černolice 3:1, 2:1
Úvaly 0:2, 5:0
Benátky n. Jiz. 2:1, 0:1
Velvary 4:2, 2:0
Nové Strašecí 3:0, 1:3
Semice 3:1, 0:2
Zápy 2:1, 2:0
Dobrovice 2:1, 1:2
Vlašim B 3:2, 1:6
Střelci Libiše
21 – Válek
9 – Jirásek
8 – Škorvánek
4 – Zuskin
3 – Špička, Pochman
2 – Werner, Trojan
1 – Kabyl, Novák, Mansfeld, Kucler, Marek, Máj