Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Václav Řízek patří dlouhá léta k hlavním postavám fotbalu na Vysoké. Nejprve působil u áčka jako trenér osm let v kuse. Po ročním intermezzu, kdy zde převzal trenérskou taktovku Slavoj Tichý, se vrátil k trenérské práci na další dva roky. Nynější místopředseda klubu od loňské sezony svěřil péči o první mužstvo do rukou hrajícího kouče Trutnovského a trenéra Finkouse. Skončená sezona byla pádným důvodem rozhovoru pro Mělnický deník.

Jak jste byli na Vysoké spokojeni s podzimní sezonou?
Byli. Stanovili jsme si pro loňský podzim zisk dvaceti bodů, a co bude navíc, bude jako bonus. Nakonec jsme získali třiadvacet bodů, takže jsme si mohli dovolit „luxus" uvolnění několika hráčů v jarní sezoně na hostování. Jednalo se o Válu (juniorka Varnsdorf), Pešana a Tomáše Skopku (Řepín). Po vzájemné dohodě skončilo hostování ze Štětí Svobodovi. Takže jsme proti podzimu byli o čtyři lidi v minusu.

Co zimní příprava?
Ta se nám zas až tak nevyvedla. Podle mého názoru jí kluci moc nedali a nebyli na jarní část dostatečně fyzicky připraveni. Byť musím dodat, že jsme v jarní části trpěli spíše slabší psychikou než fyzičkou. Sice jsme původně chtěli odjet na soustředění, ale protože počasí přálo, domnívali jsme se, že fyzickou přípravu zvládneme i v domácích podmínkách. Ani účast na trénincích nebyla stoprocentní, svou roli možná udělala i představa, že máme „nahráno". Když k tomu připočteme, že někteří hráči řešili i své pracovní povinnosti, dojdeme k závěru, že zimní příprava nebyla úplně v pohodě.

Tomu ostatně odpovídal i jarní start. Ze čtyř zápasů měla Vysoká hrozivou bilanci – 0 bodů…
Myslím, že k tomu notně přispěl fakt, že jsme do jarních odvet nenastoupili v plné síle. Navíc v úvodním zápase na Řepíně jsme přišli o dva vyloučené hráče, další dvojice se zranila, takže v následujícím utkání doma s Bělou jsme se museli potýkat s kardinálním nedostatkem lidí. Přesto jsme mohli po půlhodině v pohodě vést 4:0, ale nakonec jsme prohráli.

Pronásledovala vás i další zranění?
To je pravda. Postupem času nemohli hrát Martin Skopka, Štolba, Sankot, Tříška, Pražák či Zeman. Vše vyvrcholilo dlouhodobým zraněním Rolence. To byl jeden z důvodů mnohem horší jarní bilance. Přitom jsme kromě zápasu v Kostelci úplně herně nepropadli. V několika případech nás soupeři trestali brankami v samotném závěru, případně v nastaveném čase.

Kromě toho jste se museli vyrovnat i s pěti vyloučeními…
Osobně si myslím, že celé mužstvo mělo být psychicky odolnější. Co si budeme namlouvat, ve finále se jedná prakticky o stejné hráče. Faktem zůstává, že třeba Trutnovský by měl jít spoluhráčům příkladem a být ve větším klidu.

Nakonec jste se poměrně v klidu zachránili, že?
Sledovali jsme situaci v dalších skupinách I. B třídy, ale bezprostřední nebezpečí nám nehrozilo. Samozřejmě že nějaké body jsme uhrát museli. Po nejlepším jarním výkonu jsme porazili Dolní Bousov. V zápase se kádr po vypršení trestů a uzdravení marodů konečně sešel v plné síle. Právě u nás se pozice lídra tabulky začala „naklánět" a nakonec Bousov přišel o postup.

Jaká pozitiva byste našel na vašem týmu při hodnocení loňského ročníku?
Určitě bych pochválil naši hru směrem dopředu. Byť jsme skončili na jedenáctém místě, byli jsme nejlépe střílejícím mužstvem v tabulce skupiny B. Na druhou stranu nemohu být vůbec pyšný na naši obrannou činnost. Pominu-li bilanci Kralup, kterou pokazily kontumace, pak nejvíc gólů ze všech týmů dostala právě Vysoká. Hlavním cílem pro nový ročník bude rozhodně podstatné zlepšení obranné činnosti.

Jak zasáhla klub smrt Josefa Lucyka?
Určitě moc. Hned po jeho náhlém úmrtí jsme hráli na Pšovce, kde to na našem mdlém výkonu bylo hodně vidět. Josef Lucyk, byť nebyl přímo členem realizačního týmu, dohlížel na klub z pozice manažera. Žil spolu s hráči, kteří ho měli rádi. Zajímalo ho vše kolem mančaftu, který třeba několikrát pozval do své hospody na Kokoříně na občerstvení. Z titulu své firmy mnohokrát sponzorsky zajišťoval drobnou údržbu u nás na hřišti. V celém klubu trvale roznášel pozitivní energii a popoháněl nás všechny k ještě větší aktivitě při práci pro klub.

Kdy zahájíte přípravu na nový soutěžní ročník?
Chtěli bychom začít ve čtvrtek 24. července, nebudou v ní žádné výjimečnosti. Během přípravy bychom chtěli odehrát čtyři, maximálně pět zápasů. Zúčastníme se turnaje ve Velkém Borku a na srpnové termíny ještě sháníme soupeře, zřejmě mimo mělnický okres. Generálku na mistráky obstará utkání s Radonicemi (OP Praha – východ).

Můžete nechat nahlédnout do kádru vašeho týmu?
Mužstvo dál povede již druhou sezonu trenérská dvojice Jiří Trutnovský – René Finkous, na kterou bych já měl trochu dohlížet. Zejména na to, aby Jirka nejenom pořádně trénoval, ale zároveň byl připravený také hrát. Myslím, že ještě není tak starý, aby jako kouč jen „dřepěl" na lavičce. Z hostování se vracejí Tomáš Skopka a Pešan. Vála skončil v juniorce Varnsdorfu kvůli věku. Sice dostal nabídky z vyšších soutěží, nicméně je zatím neakceptoval a minimálně půl roku zůstane u nás. Do přípravy by se měl rovněž zapojit nadějný dorostenec Kašpar. Samozřejmě máme zájem ještě o další hráče, jejichž jména bych si s dovolením ještě nechal pro sebe.

Ovšem Ne všechny zprávy jsou pozitivní, že?
Bohužel možná přijdeme o Hynka Tříšku, který zkouší štěstí v přípravě v přeborovém Štětí. Jestli skutečně odejde, budeme muset vyřešit „jeho" post středního záložníka. Buď někoho podobného najít, nebo změnit styl naší hry.

Co říkáte nahromadění devítky mělnických celků do jediné skupiny I. B třídy?
Přivítal bych, kdyby v každém novém ročníku došlo k nějakým změnám. Se současnými soupeři jsme už dost okoukaní, nemáme se čím překvapit, takže bych se novým týmům rozhodně nebránil.

KAREL HORŇÁK