Po rychlém pádu nováčka fotbalového krajského přeboru, místního Dynama, zpět do A třídy mnozí prorokovali, že prezident a strůjce předcházejícího zestupu Jiří Kratochvíl s činností v klubu sekne. „Budu pokračovat. Od rozdělané práce se přece neutíká. To nikdy nebyl můj styl,“ ujasňuje na začátku rozhovoru čerstvý pětapadesátník.

Jaká poučení vám přinesl premiérový start mezi krajskou elitou?
„Osvěžení starého přísloví, že jsme neměli lézt se sedláky na led. Prostě jsme na tuto soutěž neměli. Šli jsme do Středočeského přeboru až příliš rychle a nepřipraveni.“

Domníváte se, že byste totéž tvrdil, kdyby zůstali Žežulka, Stanislav, nebo by se vám případně povedlo najít za tyto opory adekvátní náhrady?
„Asi ne.“

Ne v každém utkání jste ovšem propadli. Odehráli jste celou řadu duelů, v nichž jste nebyli horším celkem.
„Smůlu jsme skutečně měli. Nemohu si odpustit ani konstatování, že sudí nás snad brali jako nutné zlo, což se projevovalo na řízení některých našich duelů až příliš okatě. Připočtu-li vlastní góly, chyby v defenzívě a jiné maličkosti, odpověď je nasnadě. Dopadli jsme tak, jak jsme dopadli.“

Udrží se po sestupu kádr pohromadě?
„Byl jsem v kabině před posledním mistrákem se Semicemi a jediní, kteří projevili zájem odejít z důvodů pracovního zaneprázdnění, jsou bratři Řezáčové. Máme za ně v hledáčku mladé hráče. Pokud je získáme, měli by být adekvátní náhradou.“

Po Zavadilovi údajně touží Ovčáry?
„O tomto zájmu vím od ledna. Znamenalo by to pro nás jistý problém. Dosud jsme vedle Zavadila měli i Špačka a Šídla. Všichni ovšem dostali nabídky z vyšších soutěží.“

Kdo tedy z nich zůstane?
Špaček není náš, ale PTZ, Šídlo by rád naskočil do přípravy v divizní Libiši. Věřím, že zůstane Zavadil.“

Vy tedy, jak jste naznačil v úvodu, rovněž?
„Nebudu od desetileté práce utíkat, přestože jsem z kopané tu a tam více či méně otráven i unaven. Do autu těch deset sezon, kdy jsme se dostávali ze třetí třídy až do kraje, nelze jen tak zakopnout. Dokonce si myslím, že jsme na tom i po sestupu lépe než někteří jiní, kteří se snažili zachránit v přeboru za každou cenu. Ty musí pád do A třídy mrzet mnohem víc než nás. Chci tím naznačit, že my jsme šli dolů normálně.“

V té desetiletce jste se potkal s řadou lidí, z nichž jste si některých vážil víc, jiných méně?
„Tu káru s námi táhnou vedle manželů Šnýdrových další obětavci, z nichž bych vyzvedl především Tondu Šimka. Ten má na vzestupu i kvalitě lví podíl. V práci Tondy pokračoval Pavel Heimrath. Dan Kaplan na jejich práci navázal. Snažil se navíc o dialog s kabinou, což se postupem tří let ovšem ukázalo jako zrádné.“

Co se přihodilo ve vašem osobním životě tak zásadního, že jste začal naproti nedávné minulosti konečně chodit na utkání Dynama?
„V těch devíti předcházejících letech jsme pořád o něco hráli. Teď, když bylo jasno, jsem si hru mohl v pohodě vychutnávat, i když jsme byli po pěti podzimních kolech jedním z kandidátů sestupu.“