Když v poločase druhého podzimního duelu proti čáslavskému béčku přepouštěl kvůli bolavým tříslům své místo v bráně Davidu Lomskému, sotva ho tehdy napadlo, že za Libiš, kde působil už šestým rokem, odchytal poslední zápas. „Našemu perspektivnímu týmu v čele s nestárnoucím Davidem Lomským se začalo dařit, kluci podávali skvělé výkony," objasňuje Šídlo, proč se ani po uzdravení netlačil zpět do sestavy aktuálně pátého týmu krajského přeboru.
A neukáže se v ní už ani na jaře. „Jediným důvodem konce v Libiši je stěhování za přítelkyní Dominikou do Plzně, kde jsem dostal i pracovní nabídku," vysvětluje. Je přitom rád, že to týmu na podzim i bez něj šlapalo. „Podzim, i když pro mě z marodky, byl vynikající. V Libiši se rodí nový tým, ve kterém starší kluci předávají zkušenosti perspektivnímu mládí. Po delší době jsme začali hrát fotbal, na který by měli chodit lidé a který táhne," bilancuje podzim gólman, který si za Libiš zachytal i dvě sezony v divizi. Nejen proto si na ni odnese ty nejlepší vzpomínky.
A největší zážitek? Těch prý byla celá řada. „Hned v první sezoně v poháru s Mladou Boleslaví na nás přišlo asi pět set lidí, soupeř tehdy dva týdny po nás vyřadil v poháru UEFA hvězdné Palermo. Dalším zážitkem byl náš zápas v Dolíčku, kde jsme vyhráli nad béčkem Bohemky 1:0. A v neposlední řadě i postup zpět do divize z pátého místa při příležitosti oslav osmdesátého výročí klubu," vzpomíná devětadvacetiletý odchovanec kralupského fotbalu, který byl coby žáček u postupu do celostátní ligy a v kladenském dresu si zahrál druhou dorosteneckou ligu. Jako dospělý chytal také za Otvovice, Velvary a Nelahozeves.
A jak vidí svou fotbalovou budoucnost? „Určitě bych ještě nechtěl končit, uvidíme, jaká se naskytne příležitost," říká. „Rád bych poděkoval všem, kdo se točí okolo fotbalu v Libiši, i fanouškům a popřál jim mnoho dalších úspěchů."
