Tým, který je doma v Hoříně, vedl nad favoritem po 25 minutách tři nula. Další průběh, který domácí hodně popudil, už ze svého pohledu popisuje domácí hráč: „Soupeř nevěděl, která bije. Až neuvěřitelně jsme je přehrávali a nepustili do zakončení. Pak začal úřadovat rozhodčí Duda. Vyloučil našeho útočníka a jejich obránce po hádce mezi nimi. Rozhodčí nic neviděl ani neslyšel a oběma dal červenou. Od té doby soupeř jako by ožil a začal si vytvářet šance a jedna se ujala. Poté opět zaúřadoval sudí a nařídil hodně přísnou penaltu po nastřelené ruce, kterou měl náš hráč u těla. Konkrétně v naší soutěži jsem tento rok viděl tolik podobných zákroků a ani v jednom případě penalta nebyla. Takže 3:2 ve 40. minutě, tak i poločas skončil. Druhá polovina zápasu byla vyrovnaná a šance byly k vidění na obou stranách. Bohužel soupeř nemohl vyrovnat, a tak vzal osud zápasu do svých rukou opět sudí. Vyloučil našeho obránce po udělení druhé žluté, za zřejmě nějakou urážku, kterou nikdo neslyšel. Autor této smyšlené nadávky šel asi pět metrů za rozhodčím. Ten se otočil, dal mu kartu. Na náš dotaz za co tu kartu dal, řekl: on ví. Takto oslabeni jsme po chvíli obdrželi gól na 3:3. Povedl se nám skoro zázrak a z ojedinělé akce jsme zvýšili na 4:3. Soupeř útočil jako o život, ale gólově zakončit se nedařilo. A tak rozhodčí Duda nařídil další penaltu za oboustranné kopnutí hráčů obou celků do míče, a to byl jejich útočící hráč zády k naší bráně a chtěl nahrávat na velké vápno. Hrůza a děs co Duda předváděl. Penalta. Srovnáno na 4:4 v 75. minutě. Tlak soupeře neustával a prořídlé řady naší obrany povolily. Pět minut před koncem dal soupeř konečně kýžený vítězný gól. Viděl jsem hodně špatně odpískaných zápasů, ale tento byl ukázkovým příkladem o kapřících, hruškách a jiném ovoci na účtech rozhodčích. Dobře vím, jak je málo rozhodčích na okrese a jak svaz lanaří kdekoho, ale tohle je k pláči.“