Když se fotbal změní v házenou, je to potíž. Přesně to se stalo českému týmu v dalším utkání kvalifikace mistrovství světa. O turnaj v Kataru v Ostravě bojoval s Běloruskem, jehož obrana připomínala právě styl halového sportu.
Přesto se nakonec celek nového kapitána Tomáše Součka prosadil a bere tři body po výhře 1:0. Další díl kvalifikačního seriálu čeká Čechy v neděli v Bruselu proti domácí – a supersilné – Belgii.
V čem se vlastně utkání podobalo házené? Hosté stvořili kolem svého pokutového území val. V něm se před brankářem pohybovalo devět, někdy deset mužů. Všichni navíc byli nastaveni velmi bojovně, hráli nepříjemně. Byli důrazní, neústupní, k tomu pečliví. Proto bylo pro favorita velice obtížné prodrat se do šancí.

„Obranu měli hodně zavřenou a věděli jsme, že se tam budeme těžko dostávat. I tak jsme měli dost šancí, abychom dali gólů víc. Nula vzadu se počítá,“ hodnotil sparťanský střelec Adam Hložek, který tentokrát nastoupil v roli křídla.
Zápas na jednu bránu, domácí se nadřeli
Bělorusové se vrhali do střel jako hokejoví obránci, proto rány neprocházely. Domácím se rovněž nedařilo dostat míč na vysokého útočníka Martina Doležala, jehož kouč Jaroslav Šilhavý poměrně překvapivě zařadil do sestavy. Forvard z Jablonce měl nakonec pouze jednu šanci, ve druhé půli ho však úspěšně zpacifikoval hostující brankář.
I přes tento fakt Češi možnosti měli. V prvním poločase to byl obránce Aleš Matějů, jeho kolega z defenzivy Tomáš Kalas a dvakrát mladý sparťan Hložek. Ten své příležitosti neproměnil, v klíčovou chvíli však demonstroval, že z něj roste velký hráč. Ve 34. minutě poslal přesnou přihrávku na Antonína Baráka, kolegu ze záložní formace, který skóroval.
Byla to úleva, což se potvrdilo i po změně stran. Rovněž ve druhém poločase se domácí těžko prosazovali, i když pár velmi dobrých pozic si vypracovali. „Věděli jsme, že musíme chodit jeden na jednoho v křídelních prostorech. Neřekl bych, že to nefungovalo, ale určitě toho bylo málo,“ uznal Hložek.

Hlavou mohl definitivně rozhodnout Jakub Jankto. Levý záložník poté přidal podařenou střelu z nějakých dvaceti metrů, ale po ní musel střídat. Dostal opakující se křeče, možná se na něm podepsal náročný program posledních dnů, kdy se řešil jeho přestup z Itálie do Španělska.
Pro Jankta byl zápas jedna velká dřina. A to vlastně pro celý český tým. Určitě větší, než se čekalo…