První část zimní přípravy zahajujete nezvykle už 30. listopadu. Snad jste nebyl s podzimem tak nespokojen, nebo jaký to má důvod?
„Myslím, že není možné ukončit v takto náročné soutěži sezonu v půli listopadu a sejít až někdy v lednu. Proto se sejdeme už 30. listopadu a třikrát v týdnu se zaměříme na obnovu fyzických, ale i psychických sil. Této části se zúčastní také někteří dorostenci a vytipovaní hráči, kteří by mohli posílit mužstvo do jarních bojů. Ze zkušeností vím, že je pro ně problém adaptovat se na vyšší zátěž. Takhle na to budou mít více času. Rád bych také viděl některé kluky, kteří byli na hostování v okolních oddílech.“

Sedmé místo je na nováčka určitě dobrý počin. Ke čtrnácté příčce je to ale ve značně vyrovnané tabulce jen pět bodů. Jak to vidíte vy?
„Všeobecně se ví, že středočeský přebor je nejkvalitnější ze všech krajských v naší republice a v této konkurenci jsme obstáli velmi dobře. Z nováčků jsme nejvýš a také proti mužstvům, která dokáží zabezpečit hráče s druho či prvoligovými zkušenostmi, dokážeme sehrát vyrovnanou partii a dokonce je i porazit. Na druhou stranu je tabulka značně vyrovnaná, a jelikož je velice pravděpodobné, že z divize sestoupí Rakovník, Dobrovice a možná i Hořovice, nebo Kladno, bude sestupovat pět a možná i šest mužstev. V tom případě jsme tři body od sestupu a to jsou za námi tak kvalitní týmy, které chtěly a třeba ještě chtějí hrát o postup, jako Zápy, Libiš či Polepy.“

Po dobrém rozjezdu proti silným týmům přišly i některé porážky. Byla tou nejbolestivější ta v derby v Libiši, týden poté domácí čtyřka od Vlašimi B, nebo kolaps na hřišti předposledního Milína týden po výhře na silným týmem Záp?
„Každá porážka bolí a nakonec je jedno od koho. Předzápasové teorie ještě nikdy nic nevyhrály. Prohráli jsme pouze čtyřikrát, z toho třikrát v úvodních pěti kolech, kdy jsme po výborném výkonu proti nejlepšímu týmu FK Kolín zaplatili nováčkovskou daň v podobě hrubých taktických chyb či ztrát koncentrace. Prohra v Milíně byla pro mě jasným potvrzení faktu, že když zápas neodjezdíme na sto a více procent a hráči chtějí zápas jen tak nějak vyhrát a takzvaně si zahrát, nemáme naději bodovat.“

V závěru podzimu to už vypadalo, že jste se v soutěži definitivně rozkoukali. Důkazem je šňůra bez porážky.
„To je pravda, dokonce jsme v posledních deseti kolech prohráli pouze jednou v už zmiňovaném Milíně. Kluci si zvykli na větší důraz i rychlost a také si sedla více sestava patnácti hráčů, kteří ve druhé půlce podzimu nastupovali. Markantně se zlepšila defenzíva. V prvních pěti kolech jsme inkasovali desetkrát a ve zbývajících deseti pouze šestkrát.“

Na vašem skóre je vidět, že těžíte z dobré obranné hry. Není ale čtrnáct vstřelených gólů málo? Méně daly jen poslední Sedlčany. Čím to je, že dáváte tak málo branek?
„I když to vypadá, že pouze bráníme, není tomu tak. Právě naopak obrannou fázi skoro netrénujeme. Víme, že jsme předposlední ve střílení gólů a třetí v obdržených brankách. Snažíme se hrát hodně aktivně, s tlakem na míč, zapojit do útoku co nejvíce hráčů a tak dále. Nemáme ale takovou individuální kvalitu hráčů, aby zápas někdo sám rozhodl či připravil šanci druhému. Proto dáváme branky více po standardních situacích, nebo odražených míčích. Je to dáno hlavně tím, že nastupuje stále ještě sedm kluků, kteří kopali okres. Bojují, hrají za tým, obrazně řečeno žerou trávu, ale dostat míč do soupeřovy branky je problém.“

Neratovický podzim

Brandýs 2:1 (Maleňák, Palanský), Kolín 1:1 (Palanský), Libiš 1:2 (Maleňák), Vlašim B 0:4, ČL Beroun 0:2, N. Strašecí 2:1 (Maleňák, Mráz), Semice 0:0, Zápy 1:0 (Maleňák), Milín 0:2, Polepy 3:1 (Maleňák, Moravec, Žák), Litol 0:0, Sedlčany 1:0 (Moravec), Úvaly 1:1 (Nezbeda), Nymburk 1:0 (Nezbeda), Benátky n. J. 1:1 (Moravec)

Poznámka: Domácí utkání jsou tučně.