A tak jsem se vydal v závěrečný den druhého kurzu, abych se na vlastní oči přesvědčil o užitečnosti akademie. A byl jsem příjemně překvapen!

Byl jsem svědkem tréninkové jednotky na hřišti v Čelákovicích, kde frekventanti kurzu po celý týden trénovali na kvalitní hrací ploše. Kromě toho též využívali rehabilitační zařízení a bazén v brandýském Sportovním centru, kde byli ubytováni.

Téměř sedmdesátka fotbalových nadějí byla rozdělena podle věku do čtyř skupin, o které se starali čtyři fundovaní trenéři. Náplň tréninků byla zaměřena především na práci s míčem a mohu potvrdit, že byla velice pestrá a pro kluky přitažlivá.

Velikým kladem tréninků byla naprostá kázeň. Nikoli vynucená křikem trenérů, ale naopak spíše kamarádským přístupem ke každému hráči, aniž by to snižovalo jejich autoritu.

Zajímalo mě také, odkud se mladí fotbalisté sjeli. K překvapení to nebylo z blízkého okolí, ale několik jich bylo z Moravy a ze vzdálených klubů z celých Čech. Jak potvrdil manažer akademie Luboš Kořínek, jediným zástupcem mělnického regionu byl žák Čvančara z Libiše.

Za účast na akademii zaplatili rodiče za svou ratolest pět tisícovek. To je ve srovnání s podobnými akcemi v jiných místech daleko nejnižší částka. A není bez zajímavosti, že někteří mladí fotbalisté jezdí na fotbalovou akademii do Brandýsa opakovaně. Shodně tvrdí, že týden přípravy touto formou je dokonale připraví na novou sezonu.