V šestadvaceti už v mužstvu patří mezi zkušenější borce, v letošní sezoně je zástupcem kapitána a snaží se být i vůdčím typem. V utkání se Zálezlicemi to prokázal vrchovatě. „Góly by mě samozřejmě těšily, ale není pro mě důležité góly dávat, ale góly nedostat. Pro tým jsem víc platný vzadu,“ je i po svém prvním střelecky tak plodném utkání přesvědčený Petr Šejnoha.

Jeho představení přineslo Velkému Borku první výhru v sezoně, velkou radost měl pochopitelně i týmový pokladník Lukáš Procházka. „Už během zápasu na mě spoluhráči řvali, že to budu mít drahé a po zápase jsme se s pokladníkem domluvili na slušné pokutě,“ přiznal s úsměvem hráč, který za svůj výkon sklízel velkou chválu - mimo jiné i od vedoucího Luboše Randáka v jeho tradičním pozápasovém hodnocení.

Petr Šejnoha
Bydliště: Velký Borek
Narozen: 25. 7. 1997
Zaměstnání: zámečník
Záliby: sport a kultura
Oblíbené jídlo: svíčková
Oblíbené pití: Coca Cola
Oblíbený film: Pán prstenů
Oblíbená hudba: metal

„Jeho chvála mě těší, ale práce vzadu nebyla bez chyb, protože jsem dostali dva zbytečné góly,“ uvědomoval si a zároveň i přiznal, že zápas se Zálezlicemi nebyl úplně stoprocentní prověrkou. Hosté totiž skládají mužstvo za pochodu. „Až tuhle sobotu v Horních Beřkovicích uvidíme, jak na tom opravdu jsme,“ zmínil zápas na Slovanu, který už v jarní části chytil výbornou formu.

S výjimkou dvou žákovských let, kdy chytal, má pokračovatel fotbalového rodu z Velkého Borku své místo výhradně v obraně. Stejně jako jeho otec Karel dosud nikdy nehrál za jiný oddíl.

„Žádné oficiální nabídky jsem neměl, ale i kdybych měl, přesto bych zůstal doma v Borku. Možná to je tak trochu rodinná tradice, za Borek hrál i můj děda se strejdou z maminčiny strany a teď se mnou v týmu hraje i můj bratranec Tomáš Nesládek,“ říká ke své věrnosti povoláním zámečník. Že by nyní na sebe upozornil kluby hrající výš, jej ani nenapadlo. „Myslím si, že ne, protože jedna vlaštovka jaro nedělá,“ pousměje se.

Letošní sezona je pro všechny v klubu tak trochu jiná. Po letech totiž své působení u A-týmu ukončil trenér Zbyněk Štrupl. I Petr Šejnoha přiznává, že měl z jeho odchodu obavy. „Byl skvělý trenér a celé jeho působení jsme hráli špičku okresu. Bál jsem se toho, kdo nás bude trénovat, ale když jsem se dozvěděl, že nás povede Lukáš Randák, měl jsem radost, protože už mě vedl v dorostu a věděl jsem, že nás povede správným směrem. Zatím jsme hráli jen dva zápasy, ale věřím, že pod Lukášem nám to půjde skvěle,“ okomentoval Petr Šejnoha výměnu stráží na lavičce.

Nová sezona přinesla kromě domácí výhry i porážku v Tišicích. Start tedy mohl být lepší, Petr jednoznačně souhlasí: „První zápas v Tišících měl byt pro nás lehký, jelikož jsme hráli sedmdesát minut proti deseti a za žádnou cenu jsme nedokázali dát ani jeden gól, proto jsem rád, že druhý zápas dopadl takto. Doufám, že nás tři body uklidnily a budeme jich sbírat víc.“

S týmem už opakovaně zažil i účast v kraji, což by si klidně ještě rád zopakoval. „Pokud na to bude tým a vykopeme si to z prvního místa, tak bych nebyl proti,“ hlásí a uzavírá, že by si zároveň alespoň ještě jednou rád zopakoval i čtyři vstřelené góly, které řadí mezi své největší fotbalové úspěchy…