I tak se stal jeho střeleckým králem a dotáhl nováčka k záchraně. Nad jeho pokračováním v cítovské kabině ovšem visí otazník. A to do nové sezony zbývají už pouze dny…

„Zatím nejsem rozhodnutý, ale jelikož mě Cítov nechce pustit, tak budu buď nadále tam, a nebo skončím úplně. Uvidíme do konce týdne,“ netají „zaječí“ úmysly střelec k pohledání, který ve své kariéře zakusil ČFL a přiučil se i pod vedením trenéra Masopusta či po boku hráčů jako Mičinec, Kabyl a Skuhravý v týmu FK Vit Pokratice.

Z něj také před dvěma lety do Cítova zamířil a nešlo o první fotbalový kontakt s Mělnickem. Před časem totiž oblékal po dobu jedné sezony dres tehdejší EMĚ Mělník.

Po první cítovské sezoně Milana Patzenhauera opustil parťák z útoku Tomáš Janda, střelecká chuť nikoli. Obrané řady soupeřů by mohly vyprávět. Samotný hráč ale se svou bilancí v nejvyšší okresní soutěži spokojený není. „Gólů mohlo být daleko víc, ale po těžkém úrazu jsem se nedostal do své pohody a formy, i když některé zápasy jsme hráli opravdu dobře a týmově,“ chválí spoluhráče.

I když zrovna to u něj nebývá pravidlem. Spolu s pověstí kanonýra ho totiž provází i ta méně lichotivá, že umí tým rozhádat a ne vždy se soustředí jen na hru. „Prožívám to až moc, ale kluci mě vždy brali, protože po zápase jsem opět správný tahoun a to na hřišti zase nahrazuji góly,“ uvědomuje si svůj nešvar.

I tak prý nemá nouzi o nabídky z řady oddílů. „Rád jsem vždy zkoušel nová mužstva. Nějaké nabídky opravdu mám a určitě se nebráním působení v jiném oddíle a soutěži. Vedle stanoviska Cítova ale záleží také na mém zdravotním stavu,“ připomíná patálie, kvůli kterým si nedávno dokonce poležel v nemocnici.

„Když milujete sport, je těžké nehrát, i když to bolí. V zimě jsem ležel v nemocnici asi měsíc a doktor mi řekl, že nebudu chodit. Já za dva měsíce asi jen silou vůle hrál, i když dost riskuju, tak mi to nedá,“ vypráví.

A čím si vysvětluje, že se mu na Mělnicku tak daří? Jsou snad soutěže tolik pod jeho úroveň? „Neřekl bych, že obrany jsou tak slabé. Snad mě jen v prvních sezonách málo znaly. Hráči tu jsou kvalitní a dokazovali to v odvetách, kdy mě hlídali daleko důkladněji. Mě naopak pomáhali spoluhráči a taky trochu štěstí. Kvalita soutěže není špatná. Vršek tabulky je na tom fotbalově dobře, i když některá mužstva by na Litoměřicku vyhořela i v nejnižší soutěži,“ má jasno.

V souvislosti s hodnocením soutěží si pak neodpustí poznámku na úroveň sudích. „To je hrůza. To, co jsem zažil letos v Byšicích, nebo loni v Kralupech na Kaučuku, to byla neskutečná ostuda. To nemělo s fotbalem nic společného,“ uzavírá Milan Patzenhauer. Kde přidá do své paměti nové „fotbalové zážitky“, ale především očekávané góly, je zatím ve hvězdách…

Milan Patzenhauer
Narozen:
22. 10. 1974
Bydliště: Litoměřice
Záliby: rodina a veškerý sport
Kde hrál: Žitenice, Litoměřice, Lovosice, Pokratice, Brozany, Štětí, Chlumec, Admira Slavoj, Roudnice n. L, EMĚ Mělník, Cítov
Na testech: Ústí n. L., Blšany, Liberec