„Ozvalo se mi už pár lidí s tím, co si dokazuji, a takové názory,“ prozradil na úvod hráč, který ještě nedávno střílel góly v divizi a předtím byl i nejlepším kanonýrem druhé ligy.
Ani tím si ovšem osmadvacetiletý fotbalista nenechal zkazit radost z gólového představení, jaké se mu zatím na žádné úrovni nepodařilo. „Každý gól, co dám za náš rodinný klub, je krásný. Měl jsem ale hlavně radost z vítězství. Na druhou stranu soupeř měl smůlu, že nám tam spadlo snad všechno,“ přeladil na povedený zápas.
Zásluhu na svých dvou hattricích připisoval výhradně spoluhráčům. „Kluci mi to chystali do prázdné, metr od čáry, to už musíte dát,“ usmíval se Stanislav Klobása a přiznal, že ještě nějaké šance zahodil, což bylo i námětem pozápasového „rozboru“, který se protáhl až přes půlnoc.
Co jej pak těší ještě víc, než góly a výhry, je doléčení vleklých zranění, s nimiž se potýkal na vyšší úrovni i naposledy ještě letos na jaře v Neratovicích. „Už se zase cítím, že zvládnu hrát každý víkend,“ je rád.
Mračna se pak rozehnala také nad celým ovčárským týmem, který se ve čtvrtém kole nedal dohromady pro utkání v Lobkovicích. Kádr se od té doby podařilo nejen doplnit, ale na konto přibylo deset bodů z dvanácti možných.
„Jedeme nad plán. Měl jsem strach, že nám to nepůjde, protože před sezonou neměla řada kluků hrát. Jsem rád, že zůstali,“ pochvaluje si autor celkem třinácti gólů v sezoně, které jej řadí v průběžné tabulce na druhé místo za liběchovského Davida Hángoca.
Přesně za měsíc se sice třetí třída odebere k dlouhému zimnímu spánku, Stanislav Klobása si ji ale nejspíš vyplní. Jak potvrdil, chystá se jeho start ve druhé futsalové lize za mladoboleslavské Malibu. Ovčárský dres by zatím opustit neměl, byť nabídky prý nadále chodí od I. B třídy až po divizi a také z nižších soutěží v Rakousku, kam už měl v jednu chvíli rovněž namířeno. „Telefon zvoní každý druhý den. Před sezonou jsem říkal, ze vůbec, ale teď si nechávám čas na rozmyšlenou,“ nevyloučil, že by si ještě mohl kopnout jinde.
