V I. B třídě, nejnižší krajské soutěži, se s týmem byšické Vitany setkáváme v posledních dvou sezonách. V té první (2011/2012) měli byšičtí fotbalisté poměrně značné potíže se záchranou, nicméně jarním finišem vše zvládli. V letošním ročníku byla jejich situace mnohem lepší. Pětatřicet získaných bodů stačilo na sedmou příčku a vstupenku do další sezony. S Tomášem Pšeničkou, trenérem Vitany Byšice, jsme si povídali nejen o uplynulém ročníku.

Při pohledu na výsledky letošního ročníku skupiny I. B třídy si nejde nevšimnout totálně nepovedeného byšického startu. Ze šesti zápasů jste uhráli pouhé dvě remízy…
Náš kádr do podzimní sezony nebyl hráčsky silný, kluci neměli příliš velkou zkušenost. Dostali šanci, ale ne všichni se jí náležitě chopili. Prostě jim chvíli trvalo, než se na I. B třídu adaptovali. Přes všechny problémy se náš podzimní zisk nakonec zastavil na 16 bodech, což byl dobrý odrazový můstek pro jaro.

Kdy v průběhu podzimu nastal kýžený výsledkový obrat?
Došlo k němu po příchodu nelahozeveského Stanislava, který náležitě vyztužil naše zadní řady. Zkušený hráč v obraně nám moc chyběl, dostávali jsme velmi laciné góly. Po nepovedeném začátku jsem však stále věřil, že se situace zlomí, protože jsme se soupeři hráli vesměs vyrovnaná utkání.

Jak jste byl spokojen se zimní přípravou?
Ne úplně. Někteří hráči, např. Kolínský, Hudec, Koutný či Svačina, se k zimní přípravě nepostavili čelem, měli velké absence na trénincích. Podle mého názoru u nich došlo k uspokojení, které však odůvodňovali svými pracovními povinnostmi.

Jak zapadla do přípravy účast na zimním turnaji v Praze?
Letos už nebyla tak kvalitní konkurence jako loni, navíc nepřálo počasí. Několikrát jsme museli hrát v závějích sněhu, který pořadatelé nestíhali uklízet. Velkým negativem se stal fakt, že jsme se až na jedinou výjimku nesešli v kompletním složení.

Jak hodnotíte zimní soustředění?
To už byla jiná káva, zúčastnilo se ho 15 lidí. Kluci vše odmakali na sto procent, i atmosféra byla pohodová. Soustředění vytvořilo základ fyzické připravenosti mužstva na jarní sezonu.

Ale start do jarní části se vám příliš nevyvedl, že?
Máte pravdu. Nejprve nás doma vyškolily Milovice a pak v zápase, na který je lépe nevzpomínat, jsme prohráli v Lužci a navíc přišli o trojici vyloučených (Čurda, Dvorný, Kadlec). Toto oslabení se pak negativně projevilo v následujícím zápase s rezervou Dobrovice, která nám nasázela jedenáct „kousků". Těsně před zahájením jarních bojů jsme ještě přišli o Kmocha, který si způsobil vážné zranění na ruce. Spoléhali jsme na něj, že přinese do týmu patřičnou herní kvalitu. Vrátil se však až v polovině května a herní pauza na něm byla znát. Hlavním problémem sezony byla absence koncového hráče, který by dokázal rozhodovat vyrovnané zápasy. Někteří soupeři takové hráče mají, např. milovický Müller či pěčický Kiceluk.

Jistá výhra s Kostelcem vás však nastartovala k „lepším zítřkům", že?
Souhlasím. V šesti zápasech jsme dokázali nashromáždit šestnáct bodů, které rozhodly o tom, že jsme poměrně brzy měli jasno o záchraně. Zvlášť cenná byla naše výhra na FC Mělník, kde jsem byl s herním projevem mužstva velmi spokojený.

Odrážela tabulka také kvalitu jednotlivých celků?
Myslím, že určitě. Dvojice Dobrovice – Rejšice byla fotbalově daleko před námi. S jejich podmínkami je těžké se srovnávat, třeba Dobrovice mohla nasadit také hráče širšího kádru divizního celku.

Jste spokojen s umístěním svého týmu?
Vzhledem k tomu, že jsme z posledních deseti kol devětkrát neprohráli, mohu vyjádřit svou spokojenost. Proměnit závěrečnou trojici remíz ve výhry, mohla být naše radost ještě větší. Rozhodla skutečnost, že jsme nedávali potřebné množství branek. Možná tomu „pomohl" i fakt, že jsme měli jistotu záchrany. Přesto si hodně cením úspěšné jarní šňůry, v naší hře bylo na jaře víc opravdového fotbalu.

Mohl byste odkrýt okolnosti nové sezony?
Rádi bychom udrželi pohromadě stávající kádr. Až na Nováka, který se na podzim bude opět věnovat hokeji, by jarní kádr měl bez větších změn pokračovat i po prázdninách. Jen Čurda ohlásil svůj zájem o hostování na Řepíně, musíme se poohlédnout po hráči do obranné linie. Chtěli bychom na zkoušku pozvat i Mihalíka, dalšího z boreckého fotbalového „klanu". Do přípravy by mohl naskočit také čečelický Szen, který už u nás hrál. Do začátku soutěže se musíme ještě poohlédnout po brankářské dvojce k Schneiderovi.

Vaše prognóza do nového ročníku?
Zůstane-li současný kádr pohromadě, případně se malinko doplní, chtěli bychom během podzimu získat 22 – 24 bodů, a tím mít základ k ataku předních příček tabulky. Jednoduše řečeno: první sezona v kraji 8 bodů, teď 16 a plán pro třetí ročník 24 body. Je to postupná cesta k vysněnému cíli – skončit v tabulce do 5. místa.

KAREL HORŇÁK