ZOUFALÝ KONEC ROKU

Na podzimní část ročníku by nejraději zapomněl každý fanoušek i hráč Libiše. Klub totiž nevyhrál ani jednou, patnáctkrát padl a dohromady nasbíral pouhé čtyři body za porážky v penaltách.

Tým z Mělnicka se hledal. Směrem dopředu neznamenal téměř vůbec žádné nebezpečí a body rozdával jako na běžícím pásu. Třikrát za sebou Sokol vyšel gólově naprázdno. Kapitán Jaroslav Škoda na mladý a nezkušený kádr nestačil, malá sebedůvěra provázela mančaft po celý zbytek roku.

„Byl to zprvu pro mladé kluky obrovský skok. Neuměli se poprat s tím, že je divize důraznější a ve všem rychlejší. Ve velkém fotbale vlastně většina z nich nabírala první zkušenosti a byli hodně vyděšení,“ hledal příčiny podzimních nezdarů Václav Havel, jeden z trenérů.

PŘÍCHOD ŠENKEŘÍKA

V zimní přestávce už se vědělo, že záchrana v soutěži by byla velkým překvapením. Šance samozřejmě byla, ale ruku na srdce – už i většina hráčů tušila, že sestup klub nemine. Přesto vedení Libiše nezahálelo a přivedlo několik posil. Tou největší byl Zdeněk Šenkeřík.

Příchod bývalého ligového hráče Baníku Ostrava či Slavie Praha překvapil hodně lidí. Sokol v minulosti na exligové fotbalisty zpravidla nesázel, výjimkou je snad jen Jaroslav Škoda. Ten je ale na Mělnicku doma.

Šenkeřík přišel i jako prodloužená ruka trenérů, s určitými pravomocemi promlouvat a zasahovat do sestavy týmu.

„Chci pomoct, proto sem jdu. Přál bych si, abychom se postupně zlepšovali a šli naproti nějaké delší vítězné sérii,“ řekl po svém příchodu do Libiše Šenkeřík.

NÁVRAT SEBEVĚDOMÍ

Na jaře se Libiš skutečně zvedla. Hrála bez starostí, hned v prvním utkání porazila v penaltách Rakovník, poté i Nový Bor. Tým na sebe postupně začal upozorňovat zlepšenými výkony. Musel se ale ve větší části jara obejít bez trenéra Petra Pálky, který nemohl “áčko“ vést kvůli zdravotním důvodům. Dočasným koučem se stal Václav Havel. I proto možná samotní hráči ožili, jakákoliv změna, byť nutná, byla ku prospěchu.

V derby s Neratovicemi přišla rána v podobě zranění Jaroslava Škody. Ten už se na hřiště ve zbytku sezony nevrátil.

Sokol se ale i přes výrazné oslabení brzy dočkal dalších bodů, asi těch nejcennějších. Před domácími příznivci totiž vyloženě vybojoval první tříbodovou výhru v sezoně – porazil Kladno, které ještě v té době patřilo mezi hlavní adepty na postup do třetí ligy.

Od toho utkání Libiš hrála až do konce svůj nejlepší fotbal v celé sezoně. Vítězné šňůry se sice nedočkala, ale byla důstojným a vyrovnaným celkem. To často hráči slýchávali i z úst svých protihráčů po závěrečných hvizdech.

Svěřenci kouče Havla naplno uspěli i ve Štětí, v domácím klání s Brozany prohráli gólem z posledních minut. Brozanští fotbalisté i s realizačním týmem po zápase dlouho nechápali, jak takhle dobře hrající mužstvo může okupovat poslední příčku v tabulce.

V závěrečném kole Libiš zakončila sezonu dalším ziskem dvou bodů, porazila favorita z Nymburka. Dohromady získal klub devatenáct bodů a propastnou ztrátu výrazně zmenšil. Přesto to na záchranu bohužel nestačilo. Mužstvo se ale rozloučilo s divizí se ctí.

„Ty pocity jsou smíšené. Z podzimu si kluci vzali hodně zkušeností, oklepali se. Díky Zdeňku Šenkeříkovi tým dostal klid. Hráči si začali věřit a vrátilo se jim sebevědomí. Už to nebylo zoufalé nakopávání, na jaře jsme se prezentovali úplně jinak,“ zhodnotil Václav Havel zbytek ročníku.

Libiši teď nezbývá nic jiného, než se řádně připravit na krajský přebor. Do divize by se Sokol rád brzy vrátil. Pokud budou opory zdravé, nejde o nic nereálného.

Jaroslav Škoda, hráč: „Z mého pohledu je sezona určitě nepovedená, protože jsem vynechal skoro polovinu sezony. Co se týče týmu, sehráli jsme dost vyrovnaných zápasů a kádr v nich doplatil na nevyzrálost. Dostali jsme se mnohokrát do slibných šancí, ale góly prostě nepadly. Když mužstvo zůstane pohromadě, mladí budou pokorní a budou naslouchat těm starším, co jim chtějí pomoct, tak by to mohlo fungovat. Určitě je na čem stavět.“



Statistiky Libiše v sezoně 2016/2017:

Umístění v tabulce: 16.
Skóre: 27:60
Nejvyšší výhra: 3:1 (Štětí – Libiš, jaro)
Nejvyšší prohra: 0:5 (Libiš – Nymburk, podzim)
Nejvíce minut na hřišti: Ondřej Kolísek – 2670 minut
Počet žlutých karet: 78 (Ondřej Kolísek – 10)
Počet červených karet: 4 (Patrik Zuskin – 2)
Počet vychytaných nul: 4
Nejvyšší domácí návštěva: 160 (Libiš – Velvary, podzim)
Nejlepší střelci: 5 – Jiří Křtěn, Jan Prieložný, 4 – Tomáš Mach

Hodnocení Deníku: Jaro lepší podzimu. A to výrazně, což bylo vidět i na náladě a nadšení samotných fanoušků. Proti favoritům z týmu vyzařovala neskutečná bojovnost, mužstvo brzy zjistilo, že může hrát s každým. Kdyby se hodnotila jen jarní část, Libiš by celkově obstála na chvalitebnou. Za rok se může vrátit mnohem silnější.
Známka deníku (jako ve škole): 4