Lvíčata jdou do boje. Těšíme se! Každý se chce ukázat, hlásí brankář Jedlička

Vaší generaci se podařilo dosáhnout na postupový hattrick, když si proklestila cestu na třetí mládežnický šampionát v řadě. Co na to říkáte?

Je to velký úspěch! Ukazuje to, že náš ročník „98“ je velmi kvalitní. A to nejen fotbalově, ale i lidsky. Během uplynulých let jsme vytvořili dobrou partu, která díky své soudržnosti a morálce dokáže zvládat těžké a klíčové momenty. Napadá mě zápas na mistrovství Evropy devatenáctek v Gruzii, kdy jsme dokázali v posledním zápase základní skupiny porazit domácí tým a vyválčili tím postup.

Řada těžkých momentů vás potkala i v samotné kvalifikaci na tento závěrečný turnaj. Jaká to vlastně byla z vašeho pohledu cesta?

Rozjezd jsme si představovali trochu jinak. Po úvodní sérii tří domácích zápasů jsme chtěli mít na kontě minimálně sedm bodů, což se nepovedlo, dva body nám tam chyběly. Přesto jsme věřili, že kvalifikace bude dlouhá a ztrácet budou i ostatní, což se nakonec stalo. Z mého pohledu bylo klíčové vítězství v Chorvatsku a hlavně v Litvě, kterým jsme zareagovali na porážku ve Skotsku, po níž nepanovala dobrá nálada.

Šlo o nejtěžší chvíli během kvalifikace?

Byly to kritické tři dny. Před Skotskem jsme měli všechno ve vlastních rukách, přestože jsme tam odehráli jedno z vůbec nejlepších utkání, během pár hodin se to celé otočilo. Byl to velký šok. Začali jsme kalkulovat, počítat body, jestli vůbec ještě máme možnost postoupit. Šance naštěstí žila, proto na nás trenér Krejčí apeloval, abychom nezahazovali rozdělanou práci, dál se koncentrovali, bojovali a hlavně za každou cenu urvali tři body v Litvě, což se naštěstí povedlo.

Pekhart slyšel přirovnání k legendě a zíral: Dcera si se mnou chtěla kopat

I díky vašemu zákroku v nastaveném čase, který udržel nejtěsnější jednogólový náskok…

No… Nechal jsem tam nohu a naštěstí mě to trefilo. Jak se ukázalo, byl to asi rozhodující zákrok nejen tohoto utkání, ale i celé kvalifikace, protože pak jsme vyhráliv Řecku a radovali se z postupu.

EURO proběhne ve zcela novém formátu. Zamlouvá se vám?

Pořád jde o závěrečný turnaj mistrovství Evropy. Jeho podoba je sice jiná, než kterou zažily předchozí generace, ale v principu se nadále hraje o stejný titul. Jsem moc rád, že nám UEFA v současné složité době vůbec umožnila tento šampionát odehrát. Je úplně jedno, v jakém to je formátu, hlavně že se to uskuteční.

Oproti předchozím šampionátům se musíte obejít bez Alexe Krále, navíc budou scházet i David Zima s Adamem Hložkem. Jak absence těchto hráčů vnímáte?

Je samozřejmě škoda, že na turnaj nejedou s námi. Rádi bychom je v týmu měli, ale nedá se nic dělat a my to respektujeme. Jsme už dostatečně vyspělý tým a měli bychom si i bez nich poradit. Zase to může být výzva pro další kluky, kteří mohou dostat šanci ukázat, co umí. Důležité je, že v týmu panuje před vstupem do šampionátu dobrá nálada. Všichni se těšíme, až to vypukne.

Vy osobně berete turnaj jako možnost posunout se v kariéře zase o krok dál?

Jde o bránu do velkého fotbalu, každý sem přijel s tím, že se chce ukázat a předvést co nejlepší výkony. Mohou to být dny a týdny, které budou klíčové pro vývoj našich fotbalových kariér. Snažím se ale podobné věci nevnímat a chystám se na to v hlavě jako na normální zápasy.

Proč?

Protože je potřeba si uvědomit, že jistá přemíra snahy, vidina nějakého možného úspěchu, případně velkého přestupu, může být svazující a kontraproduktivní. Základem je dobrý týmový výkon, jen tak mohou následně vystřelit vzhůru někteří jedinci.

Dlouhodobě však patříte k hlavním oporám. Cítíte, že na vás tým hodně spoléhá?

To, že hraji a hraji dobře, neznamená, že jsem ten, na kterém to celé stojí. Základem našeho týmu byla a je dobrá parta, kterou jsme během těch let, co jsme spolu v reprezentacích prožili, utvořili. Ne jednotlivci. Já osobně chci pokaždé pomoci klukům a celému týmu. Na tom se nic nemění ani teď. Když na mě trenér ukáže proti Itálii, tak zase budu chtít podat co nejlepší výkon a být mužstvo prospěšný.

Bývalý reprezentant Černý: Tituly se Slavií byly nejvíc. Pak přišly trable

Zmínil jste, že na úvod vás čeká Itálie, dále pak Slovinsko a Španělsko. Co soudíte o kvalitách těchto soupeřů?

Když se kouknete na koeficient, tak Itálie a Španělsko patří k nejúspěšnějším týmům v našem ročníku. Proto jsou určitě veřejností brány jako favorité celého turnaje. Slovinsko zase hraje doma, rozhodně nás tedy nečeká nic jednoduchého. Asi také nejsme v pozici největších favoritů, dost lidí nás podceňuje, ale jak už jsem řekl, my jsme svou kvalitu rovněž několikrát prokázali. Navíc máme zkušenosti z předchozích velkých turnajů, kde jsme si dokázali, že i s takhle silnými soupeři se můžeme měřit.

Jaké jsou vzhledem k okolnostem vaše týmové ambice?

Určitě chceme zabojovat o postup. K tomu musíme bezpodmínečněporazit Slovinsko, potom ještě jednoho z dvojice Itálie a Španělsko. Nejlepším scénářem by samozřejmě bylo, vstoupit úspěšně do turnaje proti Itálii, porazit Slovinsko a mít po dvou zápasech jistý postup. Uvidíme, jak to nakonec celé dopadne, každopádně šanci určitě máme. Třeba stejně jako před čtyřmi lety na mistrovství Evropy do devatenácti let v Gruzii, kde jsme došli mezi čtyři nejlepší.

Co bude podle vás základem úspěchu?

Musíme vycházet z kvalitní zabezpečené defenzivy. A to nejen proti Itálii, ale i v dalších dvou zápasech. Když v tomto směru navážeme na výkony z kvalifikace, tak věřím, že pokaždé jsme schopni minimálně jeden gól vstřelit.