Fotbalový obránce Martin Viskup po absolvování letní přípravy v třetiligových Ovčárech zahájil mistrovský podzim v B-třídní Pšovce, aby o uplynulém víkendu vstřelil gól hned ve při svém prvním startu za divizní Neratovice…
V Ovčárech jste patřil mezi služebně nejstarší. Čím to, že jste po tolika letech změnil dres?
Bylo to ovlivněné mým zraněním a nedalo se vesměs nic moc dělat. Třetí liga už je o něčem jiném a člověk, když z toho vypadne, tak je strašně obtížné se do toho dostat. Svalová zranění mě potkávala během roku, takže se nešlo dostat do optimální formy. Využil jsem dohody s panem Ondrákem, že bych se šel někam rozkopat. Bylo mi vyhověno a šel jsem na Mělník.
Takže I. B třída měla posloužit hlavně k rozehrání?
Ano, měl jsem tam být pouze pár měsíců na rozehrání. Podle výsledků a zdraví jsem se měl vrátit do Ovčár, kde jsem po celou dobu i trénoval a za Pšovku hrál jen zápasy. Lidi se mě i ptali, proč jsem šel takhle nízko do B-třídy. Říkal jsem jim, že to bylo vinou zranění a byl jsem rád, že mohu někde hrát.
Do toho ale přišla nabídka z Neratovic. To už je divize a přece jen jiná kvalita než nejnižší třída v kraji…
Neratovice mě kontaktovaly s tím, že mají hodně zraněných. Jejich nabídku do divize jsem neodmítl. Každý chce hrát výš. Domluvil jsem se s panem Ondrákem, se kterým mám po deseti letech v Ovčárech dobrý vztah, takže mě na hostování do Neratovic bez problémů pustil. Je to pro moje dobro. Hrají výš a zase je to blíž třetí lize. Je tam větší šance pro návrat do Ovčár.
Máte za sebou několik podzimních zápasů. Po zdravotní stránce tedy už všechno v pořádku?
Byla to taková zkouška. Těch asi pět zápasů na Pšovce jsem odehrál kompletně celých bez nějakých zdravotních problémů. Teď celý zápas za Neratovice. Doufejme, že zdraví už se ustálí a svalové zranění ustoupí. Ale člověk nikdy neví.
Nezazlívají vám na Pšovce, že jste nezůstal do konce podzimu a nepomohl jim tak ještě víc ke kýženému návratu do I. A třídy?
Nikdo mi to nezazlívá. Sami byli překvapení, že jsem šel hrát z třetí ligy do I. B třídy. Myslím, že je tam taková parta, že mi to lidi přejí, než že by mi to zazlívali.
Premiéru v Neratovicích jste v Litoli ozdobil vstřeleným gólem. Tři body vám ale utekly v poslední minutě gólem z penalty, takže úplná spokojenost asi nebyla…
Spokojenost samozřejmě není. Bylo to v devadesáté minutě a na vrub rozhodčího. Bavil jsem se s domácím hráčem Ježkem, se kterým se známe, a shodli jsme se, že to byl jeden z nejmenších faulů v celém zápase, ve kterém jsme na sebe hráli. Bylo to hodně přísné.
U té penalty jste ale nebyl?
Nebyl, i když v utkání jsem s ním absolvoval spoustu soubojů. Teď jsem tam chyběl a kolegové z týmu ho trochu zatahali. Sám hráč ale říkal, že to bylo v rámci pravidel.
Svou trefu byste popsal jak?
Byl tam odražený balon z rohu do chumlu, kde jsem se nejrychleji zorientoval a z malého vápna to dal k tyčce. Bylo to spíš o štěstí, že se míč odrazil ke mně.
Mají podle vás Neratovice na to divizi i po špatném startu udržet?
Bavil jsem se o tom s trenérem a určitě chtějí divizi udržet. I proto chtěli, abych jim šel pomoct zlepšit obrannou činnost, protože věděli, že ty zkušenosti z třetí ligy mám. Budu se snažit pomoct.
V Neratovicích máte hostování pouze do konce roku. Kde vás uvidí fanoušci na jaře?
Pokud všechno půjde, jak bych chtěl, tak bych mohl nastoupit na jaro do Ovčár. Člověk ale nikdy neví a nemůže takhle kalkulovat. Zdraví je nevyzpytatelný. Zrovna tak se může stát, že budu v Neratovicích pomáhat i na jaře.
Věk: 30
Bydliště: Brandýs nad Labem
Záliby: za dobrý relax považuje jízdu na kole, i když mu na ni zatím nezbývá čas, protože téměř veškeré volno věnuje fotbalu
Rodinný stav: čerstvě ženatý
Fotbalová kariéra: odchovanec brandýského fotbalu si při studiích odskočil zahrát dorosteneckou ligu do Mladé Boleslavi, po návratu do Brandýsa si ho vytáhl prezident Sokola Ondrák do krajského přeboru, odkud s týmem postoupil až do ČFL