V roce 1903 byl založen fotbalový oddíl SK Kladno. Jeho historie je nejen mimořádně dlouhá, ale zejména v období První republiky i mimořádně slavná. SK Kladno již ve druhé polovině 20. let minulého století startoval v nejvyšší soutěži jako vůbec první mimopražský klub.

Během historie v něm nastupovala řada vynikajících fotbalistů. Ovšem neoficiální primát nejlepšího kladenského fotbalisty všech dob drží legendární a nezapomenutelný František Kloz, který nastupoval v kladenském dresu v letech 1928-1942.

O jeho mimořádných kvalitách svědčí i fakt, že stadion SK Kladno byl na přelomu 60. a 70. let minulého století přejmenován na stadion Františka Kloze a stejný název nese i tamní ulice.

František Kloz měl nejen mimořádné fotbalové kvality (za Kladno nastřílel ve 478 zápasech 592 branek), ale disponoval i kvalitou lidskou. Přitom nebral za své výkony žádné peněžní sumy, jak je v dnešním fotbale zvykem. Pracoval jako ošetřovatel v ordinaci tehdy známého kladenského doktora Neumanna a pro svůj lidský přístup byl velmi oblíben.

Ač je Klozova kariéra spojena především s Kladnem, nebyl František kladenským rodákem. Narodil se 19. května 1905 ve východočeských Mlékosrbech. Od roku 1928 však žil s kratičkými přestávkami na Kladně a na kladenském hřbitově je také pochován.

Malý Frantík neměl zrovna lehké dětství. Již v pěti letech ztratil po tragickém neštěstí otce a s maminkou a s o dva roky starším bratrem zůstali sami. Žít v neúplné rodině znamenalo často nouzi i hlad. Tím spíš, že zakrátko vypukla I. světová válka a sociální bída byla jejím věrným průvodcem. Snad právě tady, v obtížných podmínkách věčně hladového chlapce, zapustila kořeny jeho pozdější tolik pověstná bojovnost.

S kopanou začínal František na louce s hadrákem vyrobeným ze staré punčochy. Do opravdového míče si poprvé kopl po válce, když se s bratrem přihlásili do dorostu Nového Bydžova. V roce 1926 již dávno dospělý František Bydžov opouští a s bratrem odchází do Roudnice nad Labem. Oba zde mají stálé zaměstnání a také hrají fotbal za dělnický tým Slavoje Roudnice ve III. třídě.

Ve městě pod Řípem jsou ale fotbalové oddíly dva. Vedle Slavoje ještě klub SK Roudnice, který hraje o dvě soutěže výše. Přesto jejich vzájemný zápas končí remízou. Nemalou zásluhu na výsledku má i František Kloz, který střílí dvě branky. A proto také brzy přestupuje ze Slavoje do kvalitnějšího SK Roudnice.

Počátek Klozova přestupu do Kladna? Čechie dostává od roudnického SK nadílku sedmi branek a samotný František jich střílí pět. Funkcionáři SK Kladno začali Kloze sledovat. A brzy byla ruka v rukávě. Kanonýr nahlásil přestup do ligového týmu a inkasoval 500 korun.

Kloz se na Kladně rychle chytil, což dokazuje fakt, že ve své druhé kladenské sezoně (1929 -1930) se stal nejlepším střelcem v soutěži a v té době se i poprvé objevil v československé reprezentaci. Zápas proti Jugoslávii vyhrálo Československo 4:3 a František dokonce jednou skóroval.

Kloz přitom nikdy nebyl mimořádným technikem, ani míčovým kouzelníkem. Jeho přednosti byly jinde. Vynikal dravostí, průbojností, bojovností a kanonýrskými schopnostmi. Jako smršť se hnal k brance a bral s sebou vše, co se mu postavilo do cesty. Samozřejmě potřeboval spoluhráče, kteří ho zásobovali přihrávkami. A na Kladně jich našel hned několik.

Začátkem třicátých let minulého století byl František Kloz už velkou oporou ligového SK Kladno, který se umisťoval v polovině tabulky. Za „většími“ úspěchy se Kladeňáci vydávali do zahraničí. Úspěšné turnaje v Belgii, na Maltě, trip po Norsku, Kloz vždy exceloval. A začaly se zajímat i bezkonkurenčně nejlepší a nejbohatší české oddíly – Slavia a Sparta. Jenže…

Kloze si vyhlédla Slavia a ač se s ní zúčastnil zájezdů do Španělska, Francie a Rakouska, v sešívaném dresu vstřelil pouhé tři ligové branky. František byl po necelém roce zpátky na Kladně. Ještě hůře dopadl další přestup, do Sparty. Tam nevstřelil ani jediný ligový gól a byl pro nedostatečnou výkonnost vrácen na Kladno.

To ovšem Sparťané netušili, jak se jim Kloz za pár měsíců pomstí. V sezoně 1933-1934 Kladno skončilo v nejvyšší soutěži třetí hned za Slavií a Spartou. Na kladenský stadion přijela právě Sparta. Kladno ji deklasovalo 5:1. Kloz dal všech pět gólů! Bonus? V rámci Středoevropského poháru Kladno vyřadilo Ambrosianu (dnes Inter Milán, pozn. red.), Kloz potopil Italy dvěma góly. Exceloval i při zápasech na britských ostrovech. West Ham United pokořil dvěma zásahy.

5. května 1945 se v Čechách rozhořelo povstání proti fašistickým okupantům. František Kloz - ač sám nevoják - se jako jeden z prvních dobrovolníků postavil se zbraní v ruce proti fašistům. Byl raněn střelou z německého kulometu do pravé nohy. Do té nohy, která celá desetiletí tolik děsila všechny fotbalové brankáře.

Mezitím ztrácejí Němci v Čechách poslední pozice a vlast je zcela osvobozena. Všude je plno slávy a radostného opojení. Klozovi ale nastávají zcela jiné starosti. Vážné zranění komplikuje plynatá sněť a František vyloženě trpí. I když lounští lékaři dělají co mohou, stav končetiny se nelepší. Nakonec se ukáže jedinou možností amputace pravé nohy. Obávanému kanonýrovi by nejspíš zachránila život.

Jenže na skoncování se sportem nemůže člověk, který tolik miluje pohyb i kulatý nesmysl ani pomyslet. Marně ho lékaři přemlouvají, aby na zákrok přistoupil. Vždyť je to pravděpodobně jediná možnost záchrany jeho života. Bolestmi těžce sužovaný Kloz ale stále touží pokračovat v milovaném fotbale a dál rozvlňovat sítě. Na amputaci nohy nepřistoupil a především proto 13. června 1945 v době, kdy se v osvobozené republice začínají hrát znovu fotbalové soutěže, v lounské nemocnici umírá. Přitom před necelým měsícem mu bylo teprve čtyřicet let.

Ostatky jsou posléze převezeny do města, které mu dodnes vděčí za mnohé – do Kladna, ve kterém se sice nenarodil, ale ve kterém strávil velkou část svého života a kde našel domov.

Luboš Hora