„Chtěl bych hlavně poděkovat Slávovi (Ondrákovi – majitel klubu), že mi dal možnost a měl o mě zájem, když v Roudnici už neměli. Jsem rád, že po operacích třísel znovu hraji," řekl po hladkém vítězství u Berounky vytáhlý útočník, který je kmenovým hráčem Sokola Ledčice a ovčárský dres letos v létě znovu oblékl po roční přestávce.

V přeboru vám to na podzim pálí. Pohled na tabulky, ať už celkovou nebo střeleckou, pro vás musí být velmi příjemný…
To, že mi to tam padá, je pro mě velké plus. Vždy je ale pro mě hlavní, jak se daří týmu, takže jsem moc rád, že jsme první a panuje dobrá atmosféra.

Zmínil jste operace třísel. Ty jste stihl během toho roku v Roudnici?
Ano, ještě během svého působení v Roudnici jsem byl na dvou operacích a mám plastiku obou třísel. Poté jsem se do toho nemohl už nějak dostat a v klubu mi řekli, že se mnou nepočítají, že bych nehrál a abych si raději našel něco jiného. Po těch operacích, a když se mi ve fotbale tolik nedařilo, mi moc pomohly rodina a moje přítelkyně Eliška. Za to jsem jim moc vděčný.

Takže padla volba na Ovčáry?
Jo, jo. Nějaké nabídky tam ještě byly, ale když zavolal Slávek, tak nebylo co řešit. Vrátil jsem se tam, kde mi vždycky bylo fotbalově nejlíp.

V čem spatřujete v Ovčárech hlavní rozdíl poté, co jste je opouštěl jako třetiligové a vracel se do přeborového týmu?
Panuje tady celkově taková uvolněnější atmosféra a je to větší sranda, než byla třetí liga, kde byly tréninky poměrné náročné. I když musím říct, že také Studna (hrající kouč Jan Studený) má dobré tréninky a na úrovni. Navíc není líný se jezdit dívat na naše soupeře. Asi nejen já jsem překvapený, jak svou roli zvládá. Jinak je znát, že zůstalo poměrně hodně kluků, kteří hráli ČFL, a fotbal podle toho vypadá.

Při našem minulém rozhovoru asi před čtyřmi roky jste se netajil tím, že byste se rád zabydlel v nějaké vyšší soutěži. Platí to i nadále?
Ty ambice už takový nemám, teď jsou jiné. Tehdy jsem byl mladší (20 let – poznámka autora) a chtěl něco dokázat, nyní už člověk přece jen více řeší práci, rodinu, bydlení. Samozřejmě, že by bylo hezký živit se tím, co mě nejvíc baví, ale člověk by k sobě měl být upřímný, na první či druhou ligu nemám a jsou tam lepší. Ta třetí liga byla asi mým stropem, ale jsem za ni strašně rád.

Kompletní rozhovor v pátečním vydání Mělnického deníku: Proč mu nevyšlo angažmá v Roudnici? Co říká na to, co Roudnici potkalo letos na podzim – aféra s nelegálním sázením i nepříliš lichotivé výsledky, které vedly až ke konci trenéra Janečka? Postoupí podle něj Ovčáry do divize? Jak vnímá to, že se ve fotbalových kuloárech mluví o tom, že by ovčárský tým mohl v další sezoně změnit adresu?