Je pravda, že trénování v Nové Vsi je vaše první angažmá u dospělých? Kde jste předtím koučoval?
„Ano, je to pravda. S trénováním jsem začínal v sedmnácti v SK Roudnice a prošel jsem si všemi kategoriemi od nejmenší přípravky až po starší žáky. V létě 2008 jsem dostal nabídku vést starší dorost pražského Slavoje Vyšehrad, kde jsem strávil necelý rok.“

Proč nehrajete, ale trénujete?
„S fotbalem jsem skončil v patnácti, kdy jsem zjistil, že díru do světa určitě neudělám. Nechtěl jsem zůstat bez fotbalu, ale více než hraní v nižších soutěžích, mě lákala dráha rozhodčího nebo trenéra. Shodou okolností přišla možnost vést malé děti v Roudnici, a protože jsem maximalista a chtěl jsem se trénování věnovat naplno, nezbýval čas na vlastní hráčskou kariéru. Většinu let v Roudnici jsem buď vedl dva týmy současně, nebo jsme hrávali dva turnaje nebo zápasy za víkend, takže jsem se musel rozhodnout a zvolil jsem trénování.“

S čím jste přicházel do Nové Vsi?
„Přicházel jsem s cílem dát hře mužstva řád a systém a pokusit se uhrát na podzim tolik bodů, aby to stačilo na klidný střed tabulky a na jaře se nám vyhnuly boje o záchranu.“

Co vás napadlo poprvé, když jste viděl tým v akci?
„Tým jsem poprvé viděl už v jarním zápase doma s Cítovem a následně na turnaji v Jeviněvsi. Věděl jsem, že je tady řada zkušených a velmi kvalitních hráčů a několik velmi talentovaných mladých kluků. A hned mě napadlo, že tenhle tým má určitě kvalitu na horní polovinu tabulky v okresním přeboru.“

Podzimní páté místo je pro nováčka solidní vizitka, ale umístění mohlo být ještě lepší. Co k tomu chybělo?
„Bohužel ne všechny zápasy jsme zvládli podle představ, zejména mě mrzí domácí prohry s Čechií, Vojkovicemi a na hřišti PTZ. Zejména v těchto zápasech se projevily naše nedostatky a úzký kádr. Na druhou stranu, abych nebyl jen kritický, velmi si vážím výhry nad Mšenem a na hřišti libišského béčka. Věřím, že na jaře se i díky poctivé práci během zimní přípravy podaří navázat na podzimní výkony, hrát dobrý fotbal a také se v tabulce posunout výše.“

Nedá se nezeptat na častá vyloučení. Drtivá většina z nich byla zapříčiněna selháním psychiky. Můžete s tím jako trenér něco dělat?
„Přímo určitě ne, spíše nepřímo. Obecně, když vidím, kolik hráčů je v okresním přeboru v každém kole vyloučeno, myslím si, že to je problém celé soutěže, kvality rozhodčích i celkového přístupu všech lidí, kteří se kolem okresního fotbalu točí. Já se ze své pozice samozřejmě snažím hráče upozorňovat na to, aby se těchto excesů vyvarovali.“

Jak bude vypadat zimní příprava?
„V zimní přípravě budeme pokračovat v tom, co jsme započali na podzim. Tím, že jsem k týmu přišel tři týdny před soutěží, nebylo moc času na nějaké větší změny v herním systému nebo návycích některých hráčů. Co se obrany týká, budeme přes zimu pracovat na aktivnějším pojetí hry. S útočnou fází jsem byl na podzim poměrně spokojen, přesto jsou určité věci, které bych rád zlepšil. Samostatnou kapitolou jsou standardní situace, ve kterých jsme na podzim s hráči trénovali pouze tři signály. Pro jaro jich bude mnohem více. Trénovat budeme v Roudnici, v hale a na umělé trávě. Předběžně jsme přihlášeni i do zimního turnaje v Roudnici nad Labem.“

Chtěl byste posílit tým, případně na jakých pozicích?
„Určitě chtěl, protože kádr, se kterým jsme odehráli podzimní část, byl velmi úzký, což se projevovalo zejména při vyloučeních. Věřím, že se podaří konečně zrealizovat příchod Rendy Procházky. Několik dalších hráčů je v jednání, vesměs se jedná o mladší nadějné hráče, kteří by zvýšili konkurenci v celém týmu. Příliš neuznávám nějaké škatulkování na obránce, záložníky a útočníky, o tom se přesvědčili zejména Ondra Došek, Lukáš Vlček a Jarda Hruška, takže nemohu říct, na jakém postu případné posily využiji.“

Jaké máte dlouhodobé plány s Novou Vsí?
„Dlouhodobější plány záleží spíše na vedení, jakou bude mít představu o fotbale v Nové Vsi, a jestli bude mít zájem o mé další působení. Za sebe mohu jen říct, že pokud zájem bude a naše představy se budou shodovat, budu v Nové Vsi rád působit i nadále.“

Nedělá vám problém trénovat starší hráče?
„Vzhledem k tomu, že většinu starších hráčů jsem znal, protože při svém angažmá v Roudnici jsem trénoval více než tři roky syny Davida Hemra a Jirky Vokouna, měl jsem situaci ulehčenou. Věřím, že pokud člověk dělá fotbal poctivě, nezáleží tolik na věku. Během podzimu jsem se snažil hráčům dokázat, že moje působení může být přínosem i pro ty starší, a podle toho, že nedošlo k žádným problémům v komunikaci, tak věřím, že mě berou.“

Richard Brejša mladší