Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jiří Trutnovský je fotbalem doslova obložen. Bydlí ve Štětí, kde se už deset let stará jako správce o tamější fotbalový areál. Trenérsky, ale i hráčsky působí ve Vysoké, která hraje I. B třídu, a aby toho nebylo málo, o víkendech bere píšťalku do úst či praporek do ruky ve funkci rozhodčího v rámci soutěží Ústeckého kraje. Podzimní přestávka byla příležitostí k rozhovoru, který se uskutečnil v kanceláři stadionu ve Štětí.

Bilancí ročníku 2013/2014 se tým Vysoké chlubit rozhodně nemůže. Už jen pohled na vaše skóre (61:64) vzbuzuje velký údiv. Čím si tento nepoměr vysvětlujete?
V loňském ročníku jsme byli nejlépe střílejícím týmem ze všech, a pokud pomineme skóre sestupujících Kralup, tak i mužstvem s největším počtem obdržených branek.

V čem hledat příčiny tohoto stavu?
Bylo mi řečeno, že za uvedenou bilanci může fakt, že mančaft trénují dva útočníci, tedy já a Renda Finkous. Já bych samozřejmě raději vyhrával 2:0 než 5:3… Počet obdržených branek určuje kvalita bránění celého týmu, navíc v něm je většina hráčů útočného stylu, kterým se bránit moc nechce. Navíc obrana nehrála z nejrůznějších důvodů ve stabilním složení.

Vedle velkého počtu obdržených gólů jste jich ovšem i hodně dávali, že?
Myslím, že dost šancí pro Rolence i mne připravil špílmachr Hynek Tříška, který i sám přidal další trefy. Bohužel od začátku letošního podzimu se právě on rozhodl pro změnu dresu (třetitřídní Střezivojice, kde je i trenérem). Proto jsem byl rád, že se z varnsdorfské juniorky vrátil Vála, který nyní patřil k tahounům.

Byl letošní podzim pro vás úspěšnější než loni?
Myslím, že ne, protože před rokem jsme měli dokonce o bod víc než nyní. Pak ovšem přišlo hodně špatné jaro, kterým jsme se doslova protrápili až k záchraně. Museli jsme si poradit i s velkým počtem poměrně dlouho zraněných hráčů, navíc jsme si „užili" i kralupské kauzy o tři body.

Nepřipadáte si při pohledu na své letošní podzimní výsledky jako na pořádném „tobogánu"?
Máte pravdu, naše výkony, ale i výsledky byly hodně nevyrovnané. Šťastnou výhru na Řepíně vystřídalo zklamání doma s Pěčicemi. Myslím si však, že základem podzimního zisku byla trojice utkání, při nichž jsme dokázali být úspěšní v Kostelci, doma s Pšovkou a v Kněžmostě. Ve všech případech se jednalo o těsné výhry. Jen Dynamo Nelahozeves jsme porazili dvoubrankovým rozdílem, ale to byl přímo „pouťák", že jsme si o poločase s Danem Kaplanem říkali, že na něm není vůbec co hodnotit. To nemělo ani okresní úroveň.

Které podzimní výhry si ceníte nejvíc?
Určitě té v domácím zápase s Pšovkou, který jsme zaslouženě vyhráli 2:1, protože jsme chtěli vyhrát víc než soupeř. Myslím si, že řada soupeřů nás tolik „nebere". Proto je někdy můžeme i porazit, protože podle mého mínění patříme mezi první pětici tabulky. Navíc v zápase s Pšovkou jsme byli náležitě motivováni faktem, že téměř celý náš kádr prošel právě tímto mělnickým klubem.

Který podzimní souboj se vám naopak vůbec nevyvedl?
Nejvíc nás straší domácí debakl s Dolním Bousovem (0:6), přitom výkon nebyl zdaleka tak špatný jako v jiných utkáních. Nicméně taková porážka, a zvláště doma, nejvíc bolí, navíc také –6 bodů v tabulce pravdy. Ani zápas v Bakově nemusel dopadnout jednoznačně, kdybychom svůj výkon v poli podpořili po přestávce také střelecky.

Rád bych se zeptal na letošní hráčskou oporu, gólmana Pavla Chaloupku…
Téměř tři roky jsem k němu měl velké výhrady, ovšem letos mu dávám jednoznačné absolutorium. Dost mu pomohly tréninky v Ovčárech. Bohužel naše hra směrem dozadu mu jeho bilanci dost podstatně kazí.

Kdo je podle vás favoritem na postup?
Pokud Brandýs udrží Folwarczného i pro jaro, budou mít ostatní mančafty asi smůlu. Ale závěr se lídrovi nepovedl, už s námi horkotěžko otáčel výsledek ve svůj prospěch. Čtyřbodová ztráta pro pronásledovatele není velká. Hodně bude záležet na zimních „škatulatech" mezi jednotlivými kluby.

Je zájem i o vaše hráče?
Určitě, zejména Rolenc je v hledáčku některých klubů, ale souhlas by dostal pouze na cestu do vyšší soutěže, nikoli jako posila některého z našich konkurentů v I. B třídě. Nabídku do divizního Nového Boru obdržel Vála. Pokud by odešel, museli bychom se poohlédnout po náhradě na jeho postu. Tou by se mohl stát Lukáš Lelek, který se zotavuje po zranění a u nás by se mohl v klidu připravit na možné pokračování svého divizního působení v Neratovicích. Rehabilituje podle plánu, běhat by mohl začít po Novém roce, ale s fotbalem až začátkem března.

V týmu působíte jako hrající kouč. Který post (hráč či trenér) upřednostňujete?
Raději bych vše řídil z lavičky, odkud bych mohl mančaft dirigovat, protože ze hřiště to tolik nejde. Ale vedení klubu si myslí, že bych měl být ještě platný i na hřišti. Ke svým výkonům na podzim jsem byl docela skeptický. V zimě však chci pořádně potrénovat a být konkurencí ostatním, ale za každou cenu být na place nemusím. Chtěl bych, aby se do koučování více zapojoval Renda Finkous, který už nyní občas vede tréninky.

Tradiční otázka: Chystáte zimní soustředění?
Už je naplánované, uskuteční se od 25. února do 1. března 2015 ve sportovním centru v Ústí nad Orlicí. Ještě předtím – od 1. února – se zúčastníme zimního turnaje v Neratovicích, kde se postupně utkáme s týmy Kel, Hořína, Klíčan, Neratovic B a Kojetic. K přípravě využíváme také mělnickou umělku či sokolovnu na Vysoké.

Cíle pro jaro?
Zlepšit defenzívu, ale i ofenzívu, protože gólová smršť z loňska zatím nenastala. Bylo by určitě dobré, kdybychom se udrželi na pozici po podzimu (5. místo). Ale rozhodně to nebude snadné.

KAREL HORŇÁK