Na hřišti bývají sudí středem pozornosti. Dlužno podotknout, že někdy zaslouženě, jindy naopak. S Jiřím Kabylem, který předsedou komise rozhodčích mělnického OFS, jsme si povídali nejen o právě skončené sezoně…

S jakými plány jste nastupoval do uplynulé sezony jako předseda komise rozhodčích?
Ačkoli jsem v této funkci už dva roky, mé plány se proti začátku příliš neměnily. Jako komise rozhodčích jsme spolu s kolegy chtěli, aby byl na sudí lepší náhled od oddílů, diváků a celkově se zlepšila úroveň mělnických rozhodčích. Vím, že to je běh na dlouhou trať, protože sudí budou vždy terčem kritiky.

Co je v současné době prioritou vaší komise?
Nyní se věnujeme především mladším, perspektivnějším sudím, zvláště těm začínajícím. V jarní části jsme na okrese pro ně uskutečnili pět seminářů, jejichž náklady hradí UEFA a jezdí na ně školitelé na úrovni – Jaroslav Nitsche z pravidlové komise FAČR, Zdeněk Tasch, předseda české disciplinárky, delegáti Karel Bohuněk, Pavel Drahoš, Pavel Mareš či Václav Holý a také profesionální sudí Ondřej Lerch a Ondřej Pechanec.

Takový seminář adeptům soudcovského řemesla také hodně dal, že?
Protože se těchto akcí účastnila velmi různorodá skupina lidí, slyšeli od renomovaných školitelů nejen výklad pravidel, ale i poznatky o tom, jak by se rozhodčí měli připravovat, jaký by měli mít jídelníček před zápasem. Myslím si, že se pro ty kluky otvírá svět, o němž nikdy neslyšeli. Naše generace se vše musela učit až na hřišti. Oni mají možnost se leccos naučit i prakticky, takže jsou na všechno připravenější.

Fotbalový sudí však musí zvládnout nejen teorii…
Součástí seminářů byly i praktické ukázky činnosti rozhodčího. S jedním ligovým sudím si zažili rozcvičku, přípravu na utkání, pohyb po hřišti včetně asistentů. Zkrátka aby si takovou „kuchařku" vyzkoušeli všichni přímo na hřišti.

Museli jste v uplynulé sezoně řešit v mělnické komisi nějaký náročný moment?
Náročný snad ani ne. Byly sice nějaké inzultace, takže jsme ve spolupráci s disciplinární komisí zkoumali okolnosti. Je nepříjemné, když na hřišti někdo trefí míčem rozhodčího, a on to nenapíše do zápisu. Sudí asi nebyli zvyklí tyto věci řešit. Vysvětlení od rozhodčích na jednu stranu chápeme. Na druhou stranu nemůžeme nedostatky přecházet, a tak padají i tresty, třeba omezením delegace na okresní přebor.

Rozhodčích pro okresní soutěže stále není dostatek, že?
Současně máme k dispozici 25 okresních, 9 krajských a 3 „české" (ČFL, divize) rozhodčí. Nerozlišujeme jejich zařazení, protože nám chodí pomáhat všichni. Největší problém? Většina klubů chce hrát v sobotu, což není ideální stav. Snažíme se o to, aby se víc hrálo v neděli. Protože okresní přebor chceme obsazovat v trojicích, je třeba, aby se hrací dny rovnoměrněji rozložily na sobotu i neděli. Abychom dosáhli ideálního stavu, museli bychom mít o 12 – 15 sudích víc, tedy kolem padesáti.

Například okres Mladá Boleslav jich má rozhodně větší počet…
Ano, jenže tam to řeší tak, že každý klub, chce-li být zařazen v soutěži, musí povinně „dodat" jednoho sudího. Je hezké takto přivést lidi k pískání, ale kde je záruka, že budou mít kvalitu. Nemyslím si, že člověk z donucení je lepší než ten, kdo se pískání chce věnovat. My chceme jít přirozenější cestou. Teď se nám ozvali adepti, kteří by chtěli začít. Kádr rozhodčích se postupně obměňuje.

Jak úspěšní jsou mělničtí sudí ve vyšších soutěžích?
I okresní sudí vědí, že se začalo něco dít i směrem k jejich postupům. V zimě postoupil Martin Dvořák, v létě šli výš Petr Jahoda, Pavel Máj a Sláva Tichý, čili letos jsou to čtyři sudí do kraje. Odtud zamířila do českých soutěží (ČFL, divize) další trojice – Milan Matějček, Lukáš Machýček a Lucie Šulcová. Z toho je vidět, že zvuk mělnických rozhodčích se zlepšil. Totéž platí i o delegátech, z nichž čtveřice (Jiří Kábrt, Martin Prislupský, Milan Repka a Jaroslav Urbánek) bude působit v krajských soutěžích.

Jak tedy hodnotit uplynulé dvě sezony?
Udělal se kus práce, ale myslím, že její hodnocení záleží vždy na klubech. Mají právo vetovat vždy dva sudí na sezonu, což využily dva oddíly. Stejně tak vyhovíme přání na obsazení sudími, dohodnou-li se na něm oba soupeři předem.

Jaký máte názor na novinku v pravidlech – možnost pětinásobného střídání?
Tuto možnost chceme nechat na oddílech, aby si ji předem schválily. Nechceme dělat rozhodnutí od stolu. Fotbalový svaz by měl fungovat jako servisní organizace, ale určitě ne formou striktních nařízení. Oddílů, které jezdí na zápasy v 16 lidech, v okrese moc není. Takže podle mne je tato možnost skoro zbytečná, ale ať si ji rozhodnou kluby na aktivu (možnost střídání 5 hráčů byla na úterním shromáždění schválena – pozn. autora). Jen se bojím, aby nesloužila v posledních minutách zápasu ke zdržování.

Některé okresy hrají o postup či sestup tzv. baráž. Nechystáte se k podobné praxi?
Protože je nyní 9 mělnických týmů v I. B třídě, může se stát, že tři z nich spadnou. Musím říct, že i ve výkonném výboru jsme k baráži spíše nakloněni. Jak ovšem vymyslet, aby se zachoval postup z III. třídy a baráž by hrál druhý tým. Prali jsme se i s myšlenkou, zda okresní přebor a jednu III. třídu hrát v 16 týmech a zbytek mít ve IV. třídě, zkrátka udělat dvě „luxusnější" soutěže. V současném stavu je to problém. Při zachování postupu „trojkových" vítězů a úspěšného týmu z baráže v OP nastane přetlak. Při jedné III. třídě problém nehrozí, navíc by se zlepšila její kvalita.

Pokud byste se k baráži přiklonili, kdy by byla uvedena v život?
Do ročníku 2013/14 to nezvládneme. Je to však myšlenka, s níž chce pracovat, promyslet ji a nechat ji probrat přímo v klubech. Spousta lidí řekne, že to jen o jednom či dvou utkáních, tedy ne moc spravedlivé. Přesto baráž je zajímavá myšlenka a rozhodně stojí za diskuzi.

KAREL HORŇÁK