Velký Borek na jaře střídal dobré výkony se slabými. Úvodní zápas proti Kročehlavům zvládl na jedničku. Poté však následoval útlum, ve kterém nováček třikrát po sobě nedokázal zvítězit na hřištích soupeřů a doma se vždy protrápil k výhře s mužstvy ze spodních pater tabulky.

V rozmezí 20. až 23. kola však Slávia dala vzpomenout na závěr podzimu a třemi výhrami se vyhoupla na druhou příčku. V nejnevhodnější dobu se však Borku nevyhnuly zranění a absence některých hráčů. Po dvou vysokých prohrách Borečtí klesli až na čtvrtou pozici, což je na nováčka soutěže velmi dobrý výsledek.

Dvě příčky za Borkem se umístil Kaučuk. Kralupští byli po podzimu osmí. Během zimní přestávky vhodně doplnili kádr a vzestup formy prokázali vítězstvím v zimním turnaji v Neratovicích. Kaučuk začal jaro dobře. Po dvou výhrách sice následovala vysoká domácí porážka od Kročehlav a remíza ve Veltrusích, ale po zbytek sezony Kaučuk předváděl fantastický fotbal a mimo derby s Čechií všechna utkání vyhrál. Za zmínku stojí jak skalpy Brandýsa a Strašecí, tak i cenné vítězství v Borku a na Novu. Nakonec se Kaučuk může pyšnit nálepkou nejlepšího mužstva jara.

Výborné jaro má za sebou i druhý kralupský zástupce. Po podzimu až jedenáctá Čechie nakonec skončila jedno místo za svým městským rivalem se ztrátou sedmi bodů. Čechie dokázala zvítězit hned ve všech svých prvních čtyřech vystoupeních, a to bez inkasované branky. Poprvé se musela sklonit až před Brandýsem.

A v dobrých výkonech pokračovala. Poradila si postupně s Borkem, Lužcem i v derby s Kaučukem. Poté ji ale stejně jako Borek postihla absence klíčových hráčů a během posledních pěti kol si připsala plný bodový zisk už jen dvakrát. Přesto patřila k jednomu z největších překvapení jara. Deváté Byšice si oproti podzimu nepatrně pohoršily. Téměř celé jako se držely na klidném 9. místě, na kterém i skončily. V úvodu Vitana zvítězila nad posledními Klecany, ale hned v dalším utkání podlehla doma kralupské Čechii. Následovala prohra v Brandýse a remíza s Velkým Borkem.

Byšice po celé jaro předváděly vyrovnané výkony. V závěru uhrály doma plichtu s Kročehlavy, porazily Zlonice a Veltrusy. Nepříliš povedenou tečku za sezonou udělaly ve Strašecí. Domácí celek jim uštědřil devítigólový debakl.

Lužec se po podzimu krčil na samém dnu tabulky a úkol pro jarní část byl jasný – záchrana. Ta nabrala po třech výhrách ze čtyř zápasů reálné rozměry. Poté však přišla krize a pět proher v řadě. Vše vyvrcholilo v Brandýse inkasovanou devítkou. V závěrečných kolech se Lužec vzepjal k heroidským výkonům a porazil na domácím hřišti silné celky Nového Strašecí a Nova Kladno. Těsná prohra z půdy Velvar už nemusela Eletis mrzet, protože nejbližší konkurenti boj o záchranu nezvládli. Lužec si i díky tomu zajistil účast v příštím ročníku soutěže.

Stejné starosti jako Lužec měly před začátkem jara i Veltrusy. Hned v prvním duelu se střetly s Brandýsem, který jim nasázel deset branek. Veltrusy spoléhaly na zápasy v domácím prostředí, kde uhrály remízy s Borkem, Kaučukem, Velvary a Kročehlavy. Venku to už tak slavné nebylo, protože nastupovaly většinou s malým počtem hráčů. Domácí tvrz odolávala až do 24. dějství, kdy ji dobyly Byšice. Dvě kola před koncem sice ještě vykřesaly výhrou v Klecanech naději na záchranu, která ale definitivně uhasla po prohře v posledním zápase s Čechií.