Na začátku našeho povídání se vrátíme na konec účinkování řepínského týmu v loňském ročníku I. B třídy. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jste byli rádi, když skončila…
Pokud budeme mluvit o výsledcích, pak zřejmě ano. V našem kádru jsme měli málo hráčů, kteří výkonnostně splňovali nároky pro I. B třídu. Navíc přišla zranění několika dalších (Černý, bratři Štruplovi, Merz, Paloušek). O tomto nelehkém období se dá říci, že tenkrát jsme v soutěži zůstali jen díky bodům, které jsme získali už v předcházejícím podzimu.
V čem vidíte příčinu vašich jarních problémů?
Asi jsme trochu doplatili na fakt, že začátkem jara došlo kvůli počasí k odložení zápasů. I proto jsme neměli kde trénovat ani hrát zápasy. Pak přijela Pšovka, naložila nám sedmičku a ze šoku jsme vzpamatovávali dlouho.
Co jste si řekli po minulé, ne zrovna povedené sezoně?
Do nového ročníku jsme nastoupili s elánem. Přišlo pár nových hráčů, z Kropáčovy Vrutice Novák, z Byšic duo Jurčovský – Čurda, zadní řady posílil stoper Kraus. Navíc jsme počítali se zapojením dvou až tří přímo řepínských hráčů. Bohužel jeden z pracovních důvodů nemohl chodit trénovat, další dva ze zdravotních důvodů nenaskočili do letní přípravy. S její kvalitou i přístupem týmu jsem byl docela spokojený. Navíc se v průběhu podzimu začali někteří marodi vracet do sestavy.
Jak moc byl pro řepínský tým důležitý návrat gólmana Luďka Štrupla?
Zcela určitě. Přinesl do mužstva psychickou úlevu a celý kolektiv z toho čerpal pohodu. Samozřejmě že v top formě nemůže chytat celý podzim, ale byla utkání, v nichž soupeřům zneškodnil dvě i tři tutovky, což mančaftu psychicky hodně pomohlo, například v Pěčicích.
Ve kterém utkání podzimu se vám nejvíce dařilo?
Myslím, že pohledný zápas jsme sehráli doma s Kostelcem, dařilo se nám i v utkání s Dynamem Nelahozeves. V ostatních zápasech to bylo většinou o velké bojovnosti či momentálním štěstí.
A naopak nejhorší výkon?
Největší herní výbuch nás potkal v Kralupech (na hřišti porážka 1:4, pro administrativní chybu soupeře bylo Řepínu přiznáno kontumační vítězství 3:0). Další porážky přišly po boji ve vyrovnaných duelech, například s Byšicemi, v němž jsme bohužel neúspěšně sahali po remíze, nebo s Pšovkou.
Jaká je vaše pozice v týmu v roli hrajícího trenéra? Myslíte si, že je pro vás dobře, když jste na place, nebo byste potřeboval na kvalitní koučování být spíše na lavičce?
Pokud mi to zdraví dovolí, rád bych týmu pomáhal přímo na hřišti. Odtud mám ovšem tendenci koučovat všechno, což samozřejmě není možné. Zápas asi prožívám víc než kdokoli jiný a o poločase se nemohu věnovat jen svému odpočinku, ale spíše reagovat na situaci ze hřiště.
Ve většině zápasů jste se objevoval na hřišti ve stoperské dvojici s Michalem Krausem. Jak vám to spolu šlapalo?
Jsem rád, že jsem mohl klukům pomoci v této pozici. Nejprve jsem vzadu zkoušel Davida Dvořáka, ale ten je mnohem platnější v útoku. Dokonce se na podzim blýskl hattrickem. V této souvislosti musím pochválit parťáka Krause, který se výborně zhostil své role rozbíječe soupeřových útoků.
Jak byste hodnotil hráče, kteří na podzim na Řepíně hostovali?
Především si myslím, že Jurčovský s Čurdou díky své dobré fyzické kondici nám velmi pomohli jak při hře dopředu, tak i v plnění obranných povinností. Novák sice s námi absolvoval letní přípravu, ale poté se vrátil do Vrutice, kde příliš kvalitně netrénoval, a po svém návratu měl trochu problém naskočit do sestavy. Když už to vypadalo, že se prosadí, onemocněl, což mu opět zkomplikovalo návrat.
Jak vypadá trenérovo hodnocení podzimu 2013?
Myslím si, že v klubu panuje spokojenost, byť někteří fanoušci si myslí, že jsme mohli vyhrát tam či onde. Naše skupina je strašně vyrovnaná, každý může prohrát s kýmkoliv. Nejdůležitější je získávat body v domácím prostředí. Nám se povedla poslední čtyři utkání také díky tomu, že se do kádru vrátili předtím zranění hráči. Pro mne byl překvapivým zjištěním fakt, že soupeře v závěru podzimu přehrávali právě dobrou fyzičkou.
Na závěr podzimní sezony „vyhrožoval" kapitán Dvořák, že v týmu skončí…
Abych to uvedl na pravou míru, Dvořka s tím vyhrožuje už asi čtvrtý rok. Je to známý hecíř, a jak ho znám, bez fotbalu by rozhodně nevydržel.
Co váš asistent Aleš Kratochvíl?
Kráťa se zapojí do práce asi už ne jako hráč, ale jako můj asistent. Navíc si vzal na svá bedra starost o rezervní tým, v němž máme personální problémy. Ani ty nejnižší třídy se nedají hrát bez tréninku alespoň jednou týdně. Řada kluků z béčka by si však nejraději chodila zahrát jen víkendový zápas, a to je rozhodně málo.
Už jste se na Řepíně zamýšleli nad případnými posilami pro jarní část sezony?
Samozřejmě jsme už o tom mluvili, ale na nějaký konečný verdikt, kdo bude či nebude v jarním kádru našeho celku, je ještě příliš brzy. Není sporu o tom, že bych už zmiňované byšické duo rád viděl v našem dresu i na jaře. V hledáčku máme vytipováno asi šest či sedm hráčů, z nichž někteří by u nás mohli hrát v jarní sezoně.
Kdy startujete přípravu na jaro?
Ještě letos se 26. prosince sejdeme na tradičním fotbálku. Přípravu zahájíme 22. ledna na mělnické umělce a hned od soboty 25. ledna nastoupí tréninky na řepínských terénech. Vedle série přípravných zápasů, které jsou v jednání, připravujeme v polovině února v Rudolfově pro tým pětidenní zimní soustředění, kde máme zajištěnou umělku s tělocvičnou.
Cíl pro jarní soutěž?
Udržet své pozice. Byli bychom spokojení s umístěním do pátého místa.
KAREL HORŇÁK
