Na hře Malého Mozarta, jak se Rosickému na trávníku přezdívalo, bylo opravdu něco specifického. Při jeho obrovském fotbalovém umění, podpořené velkou bojovností a neskutečnou chytrostí a bezproblémovostí přihrát přes polovinu hřiště šajtlí přímo na nohu, se vám zkrátka tajil dech. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou i nastřílené góly. Každá Rosického trefa se zdála být krásná. 

„Už když jsme se při začátcích Tomášovo profesionální kariéry bavili s trenérem Martinem Haškem, říkal, že jde o skutečně výjimečného hráče. Jeho nasazení bylo prý neuvěřitelné. No a za dva roky už kopal za Dortmund, takže na tom něco být muselo,“ přibližuje start Rosického kariéry Jiří Kabyl, předseda OFS Mělník.

Slova šéfa kopané u soutoku doplňuje i Jaroslav Škoda, mělnický rodák a bývalý ligový fotbalista: „Tomáš měl neskutečnou rychlost s míčem. Vzpomínám si matně, že jako benjamínek kopal za B-tým Sparty v ČFL, kterou v té době hrály i Neratovice. Bylo mu snad šestnáct. A příběh dál už všichni znají.“

KŘUPLO TO TAM

Druhou stránkou jsou samozřejmě četná zranění, která Tomáše trápila s pravidelností dne a noci. Rosický musel skousnout nespočet psychických ran. A přesto se pokaždé dokázal vrátit na úroveň světové ligy. To zaslouží obrovský respekt! 

„Rosa si tohle určitě nezasloužil. Na jeho adresu šla po každém zranění spousta negativních slov. A s tím souvisí i včerejší konec. Je samozřejmě lepší, když hráč končí plný síly, ale kolikrát vše bylo s všemožnými komentáři a názory hodně přehnané. To mě vůči němu trochu mrzí a od západu se v tomto ohledu máme ještě co učit,“ říká znovu Jiří Kabyl. 

„Můžeme jen spekulovat, zda by mu prospělo více Španělsko či Itálie, kde to není tak tvrdé. Anglická liga je velmi náročná a Rosický hrál ke všemu na postu, kde sváděl každý zápas mnoho soubojů. A co se týče závěru, už zřejmě cítil, že to není ono,“ myslí si dále Jaroslav Škoda. 

Lze také svádět hodinové polemiky na téma, jak moc Rosického konec ovlivnila nedobrá situace v pražské Spartě. Návrat domů si Tomáš jistě představoval trochu jinak. Sparta si v čele se svými fanoušky, a v neposlední řadě se samotným Rosickým, jistě poslední sbohem plánovala jinak. A i když klub třeba uspořádá rozlučkové utkání se všemi svými legendami, kaňku v podobě smutného konce už odstranit nepůjde.

„Zápas vždy odmakal a to se mi na něm nejvíce líbilo. Byla radost na něj koukat a z takového konce jsem zklamaný. Na Tomáše Rosického bych se na Spartu ještě někdy jel podívat," tvrdí smutně Jiří Guttenberg, trenér a předseda fotbalového Mšena.

Co na závěr? Jediné. Z českých i světových trávníků odchází legenda. Ta legenda, která vsítila dva překrásné góly do sítě USA na MS v roce 2006. Ta legenda, která dokázala pobláznit svým bravurním vystoupením nejen celou Anglii a Německo, ale celý svět. A na konec ta legenda, na kterou se bude vzpomínat ještě hodně dlouhou dobu. Díky, Malý Mozarte!

Rosického hltali fanoušci i na YouTube. Sprint s Cristianem Ronaldem vidělo téměř 774 tisíc diváků.

Sestřich akcí s názvem český Mozart 

Gól proti Tottenhamu v roce 2014

Tomáš Rosický.